Vpich

Karty právního dramatu jsou tradičně rozdány do rukou nevinné oběti, jejího bezvýznamného zastánce, který musí bojovat minimálně na dvou frontách a obřího zlého monstra, které prostředky k zakoupení pravdy může přehazovat vidlemi. A rocková předělávka Beethovena „Road to Joy“ od Bright Eyes už při úvodních titulcích naznačí, jak se ta hra bude hrát.. Sliznicemi hrající Evans se překonává, ale vadila mi kamera přivázaná k houpacímu křeslu, i skutečnost, že to Kassen duo nestačilo na ploše 95 minut poskládat do nějakého ucelenějšího tvaru. Spíš než soudní drama to beru jako pohled na to, jak mohou větrné mlýny moci lehce ničit lidské životy. Můžete mít pravdu kolikrát chcete, ale nebude vám to nic platné, když nemáte podporu veřejného mínění či silné spojence z oboru a politických kruhů. Vedou peníze, za nimi dlouho nic, než se na druhém místě objeví sláva (přinášející peníze) a na konci někde vzadu se krčí čest a spravedlnost. Klobouk dolů před statečnými a rovnými, co dají svůj osobní život všanc a tohle pořadí otočí vzhůru nohama.. (20.06.2019)

Nejdřív jsem si říkala, že by se z toho mohla vyklubat další Erin Brockovich, jenže po pár minutách pohledu na Evansův samolibý xicht, frajerský grimasy á la největší klátič ženskejch na světě (a k tomu sem ho pravděpodobně měla litovat pro to, že šňupe), mi bylo jasný, že další Erin se konat nebude. Tenhle film je hodně nezvládnutej, a to z toho důvodu, že celá ta atmosféra, která by vznikla z procesu David vs. Goliáš je potlačena právě až nesnesitelnou pozorností Evansově postavě, která je ovšem alespoň pro mě nezajímavá a dost trapná. Ve finále jsem něvěděla na co koukám a kam se dějově dostanu, tajně a naivně jsem doufala ve větší rozjezd zajímavého případu, ale jak píšu, naivně. Zbytečný film. (16.11.2011)

Moc dobré! Scénář na základě skutečnosti je velmi svižný, napínavý a ukazuje, jak to na tom zkorumpovaném business světě chodí a že je vlastně úplně jedno, jestli jde o automobilový průmysl, potlačování vývoje elektroniky, nebo právě o oblast zdravotnických prostředků. PRO PRACHY PROSTĚ BUDEM KLIDNĚ I ZABÍJET. Chris mě dostal svým výkonem a ukázal, že umí zahrát. Pro mě velké překvapení, bavil jsem se náramně. PS: Rusted wheel mě zní v hlavě ještě dlouho po skončení. (10.02.2014)

Soudních dramat zabývajících se bojem jedince proti korporaci je habaděj. Ale jen zlomek jich je opravdu kvalitních a Puncture mezi ně bezpochyby patří. Už jen tím, že se zabývá něčím zdánlivě tak triviálním, jako jsou bezpečnostní injekce. Samotného mě později překvapilo, kolik procent HIV pozitivních tvoří právě lidé, kteří se nakazili vinou infikovaných jehel. A ještě horší je, že řešení existuje a je finančně únosné. Ale jak už to tak bývá, korporátní lobby je všemocná a boj s ní bývá většinou bojem proti větrným mlýnům a ačkoliv se dá dosáhnout dílčího úspěchu, zcela vyhrát bohužel nejde. Krásně to demosntruje postava právníka, zastupujícího výrobce injekcí, který dává za příklad soud s šéfy tabákového průmyslu. Ve velmi sledovaném procesu tehdy tabákoví giganti zaplatili 165 mld. dolarů, ale změnilo se něco? Weiss a Danziger také dosáhli jistých úspěchů, ale plastové stříkačky se stále používají, v rozvojových zemích dokonce opakovaně a dále šíří virus HIV. Co se Chrise Evanse týče, tak v jeho podání se asi jednalo o dosud nejvyzrálejší výkon. Nebylo to sice nic dechberoucího, protože tento herec nemá nijak vysoké limity a já bych si na jeho místě dokázal představit slušnou řádku jiných jmen, ale po šaškování v Kapitánovi Americe a Fantastic 4 jsem ho přeci jen vzal trošku na milost. Na debut se jedná o výbornou a vyzrálou záležitost. 85% (22.01.2014)

Miluji Evansovo styl hraní (i když myslím že to umí i líp). Tenhle film mě už něčím přitahoval v době natáčení. Nevím jestli to bylo mou náladou, atmosférou filmu nebo prostě náhoda ale ten film se mi líbil. Možná bych změnil režiséra protože na konci filmu máte pocit jakoby Vám něco uteklo - to bych vyčítal tomu že vše je tak nějak rozházené po své filmové délce. Mohlo to být lépe natočené a možná i lépe zahrané, ale s tím už nic nenadělám. Pro mě (s přimhouřeným okem) 4* (24.11.2011)