Všemocný

Bavilo mě to, ale konec - respektive vyvozenej závěr - jsem asi nepochopila nebo mi přišel minimálně pochybnej. Čekala jsem asi něco krapet jinýho, než čeho se mi nakonec dostalo (ničeho). Škoda. Protože Bradley hraje až se mu za patama kouří, Abbie Cornish je sympaťačka a De Niro s Annou Friel palec nahoru. Navíc námět by se klidně dal považovat za originální, svěží a vtipnej, film rychle ubíhá, nenudí a chválím i hudbu. No není to nic světobornýho, ale obstojnej film, co zabaví. Čtvrtou * přihazuju za to, že mi Bradley zahrál Rachmaninovo preludium cis moll. Víc jsem si ani nemohla přát. (13.11.2011)

Jak už stihli zmínit jiní, je ironické, že film s takovým názvem dává divákovi převahu nad svým všemocným hrdinou - a neslouží mu to ke cti. Nejen že se tu naráží na určité scénáristické mantinely konvenčně (srozumitelně) vyprávěných příběhů, ale ničemu nepomáhá ani zvolená forma subjektivizace, která často dopředu vyzrazuje průběh nadcházejících akčních scén (a zbavuje je napětí) a spolu s nadužívaným Eddieho voiceoverem svědčí podle mého ze všeho nejvíc o neschopnosti poutavě vyprávět. Zdálo by se, že trávit čas v hlavě génia bude zábavný zážitek, ale tady je to spíš nuda. Jaký rozdíl, porovnáme-li Všemocného Coopera například s Jasonem Bournem, který je vždy o několik mílových kroků před svými protivníky i diváky a jehož neotřelá řešení krizových situací nás nepřestávají překvapovat, bavit a fascinovat. Ale budiž, v Burgerově filmu není akce na prvním místě, takže o co se tu vlastně hraje a co se tu sděluje? Každý by chtěl kouzelnou pilulku, která by obrátila jeho život vzhůru nohama (k lepšímu) za minimální dobu i náklady. Skutečná práce na sobě, vytrvalost a píle nejsou v módě možná víc než kdy jindy, poptávka po "rychlých řešeních" je velká. Tohle je v podstatě jeden z největších základních problémů dnešního kolabujícího kapitalismu, kdy se propast mezi tím, co si většina lidí může reálně dovolit a tím, co je nám v podobě lákavých symbolů vysokého sociálního statusu prezentované pomalu jako nezbytnost, čím dál víc rozšiřuje a vyvolává společenské napětí. Dá se říct, že pomyslný matrix tvořený levnými půjčkami a prchavým pocitem bohatství a štěstí, se právě v těchto chvílích hroutí a Všemocný bohužel nemá sílu expandovat mimo něj a místo osvobozující vize Nea nabízí nic než páně Smithův šťavnatý steak okořeněný sloganem "ignorance is bliss". Filmu lze přičíst k dobru, že alespoň vyjevuje jednu z nekorektních pravd o kapitálových trzích, tedy že je ovládají především emoce, ale zrovna v době, kdy největší světové indexy reagují skoky o několik procent i na drobné pověry a bezvýznamná prohlášení, se nedá mluvit o nějakém překvapivém nebo podvratném sdělení (skutečně odvážné by bylo říct, že dnes už na trzích obchoduje akorát FED, ECB a počítačové programy/algoritmy/stroje - TO je Matrix). V podstatě se tu uskutečňuje nereálný kapitalistický sen, jehož vystřízlivění přichází v podobě kariéry ve vysoké politice. Přitom jde stále o tu samou lež, která dnes konečně začíná reálně vyplavávat na povrch. Už víme, že "change we can believe in" je přelud, už víme, že "no, we can't". Obama je skleslý panák bez špetky vůdcovství a charismatu, Véčkaři v čele s Johnem jsou ještě neschopnější a zkorumpovanější než ti dinosauři, které se tak horlivě snažili nahradit. Začíná být jasné, že demokratické volby nic nezmění, že celý ten systém je nefunkční. Všemocný je zoufale neaktuální relikt kapitalistického realismu, snad i odraz jeho falešných přesvědčení a systémových chyb, ale určitě ne jeho kritická reflexe. (23.08.2011)

Ztotožňuju se s kritickým pohledem mého oblíbeného uživatele Marigolda. Na Všemocném je zajímavý a hodnotný námět, který skýtal obrovský potenciál pro opravdu špičkový sci-fi thriller, jenže ten potenciál promarnil průměrný scénář, který naložil s námětem tím nejlehčím nejméně producentsky rizikovým způsobem, takže vznikl sice technicky vymakaný a profesionálně zrežírovaný thriller, který ale představuje celkem nenáročnou popkornovku s logickými dírami. Je nutné se ptát, proč se distribuce komerčně nesmírně zajímavé drogy zhroutí po smrti jediného dealera, jak to, že jediný její uživatel zvládne správné dávkování, a proč si vlastně uživatelé nabuzení chemikálií, která mnohonásobně zvyšuje výkonnost myšlení, nedokážou při svém inteligenčním kvocientu příslušný preparát obstarat od výrobce. Nehledě na to, že mnohem větší potenciál by skýtalo soupeření jednotlivých géniů mezi sebou navzájem, jenže to by opravdu vyžadovalo extrachytrého scénáristu, který by se musel nejspíš drogy nadopovat sám. O kvalitní kameře a dynamické režii se zmiňovali mnozí jiní, souhlasím s tím a naděluju filmu slabší 4*, přičemž podotýkám, že to mohlo být nepoměrně lepší. Celkový dojem: 70 %. (18.10.2011)

Tvůrčí krize je solidní svině. Co když se ale po jedné nenápadné pilulce mohou otevřít neuvěřitelné možnosti. Aneb jak si Neil Burger představuje ono otřepané „využíváme jen 20% potenciálu svého mozku“. Co takhle zkusit jeho celou kapacitu? Zvlášť, když před smrtí dealera získáme pořádně naducaný pytlík těch zázračných bonbónků..? Tvůrci to sice trochu přehnali s těmi dalšími drobnými zápletkami, i tak ale upekli dort se vším všudy. A díky bohu, že upřednostnili přímočarost, zdravou psychedelii a vizuálně zajímavou režii před nějakým filosofováním. O to totiž v daném žánru nikdo nestojí. Samozřejmě může leccos působit nedotaženě a učesaně, ale mně to na téhle popcornové úrovni tentokrát stačilo. Vizuální nápady jsou navíc dávkované s rozvahou, diváka si dokážou získat (vtáhne třeba rvačka s inspirací z bojového filmu), víc bych ale napříště zapracoval na budování napětí. Protože to chybí zejména v druhé půlce, která trošku dodýchává tu první. S Cooperem jest třeba dál počítat, DeNiro je pořád stejný a už bohužel spíš otravný, Cornish nemá prakticky co hrát, ale divá se na ní moc hezky!! (16.09.2011)

Někdo tu v komentáři psal, že člověk s takovou kapacitou a IQ by neřešil nějakých pár milionů na burze. Naprosto souhlasím! Přesně to vystihuje celý (naštěstí jediný) výrazný problém filmu. Jinak je to totiž absolutní divácké potěšení. Už od úvodní "průletové" sekvence. Jenže scénáristé se nedokázali vyhnout některým úskalím, jenž podobný námět do cesty staví (ono to asi nešlo vzhledem na cílovou skupinu filmu, resp. důvod, proč do něj někdo vrazil peníze). Pokud se ale divák od této vady na kráse dokáže oprostit, čeká jej "cool hustá" jízda. A tu máme všichni rádi, byť někteří se to stydí přiznat :-) Faustovské téma bude zkrátka asi ještě dlouho aktuální, minimálně do té doby, dokud se NZT nebude prodávat v lékárnách vedle aspirinu. Protože co se mě týče, nad lákavou Vernononovou nabídkou bych neváhala ani na chvíli! A nějaké vedlejší účinky? Koho to zajímá... "I was blind but now I see." (27.03.2011)