Soylent Green

Film nabízí zajímavej pohled na problém přelidnění. Je to tak trochu opak toho, o čem jsou Pitomci lidí. V roce 2022 žije na území New Yorku 40 milionů obyvatel, zmizely stromy a rostliny, voda je na příděl, jako potrava je k dispozici pouze jakýsi soylent, lidi přežívaj, kde se dá, panuje nesnesitelný horko, všude prach, špína a beznaděj, dobře si žije jenom pár nejbohatších a uprostřed toho sledujeme osudy poněkud supermanovskýho detektiva (Charlton Heston). Na filmu oceňuju zejména dobrou hlavní myšlenku a taky atmosféru. Jinak se ve filmu řeší jedna vražda, ale to jednak neni moc zajímavý a vlastně ani moc důležitý. Celkově se mi film líbil. Jenom to provedení na mně zanechalo tak trochu béčkovej dojem. Najdou se tam dost blbý chyby (v jedný scéně Charlton Heston s prostřelenou nohou kulhá, pak najednou úplně v pohodě běhá a skáče a za minutu už zase kulhá) a taky je vidět, že se asi trochu šetřilo (interiéry jsou papundeklový a exteriéry pořád stejný). Kdyby se natočil remake s většim rozpočtem a postava detektiva by spíš byla třeba ve stylu Deckarda z Blade runnera, mohla by to bejt bomba... (26.10.2008)

3/10 Tesil jsem se, ale nevyslo to. Moje oblibene "postapo" tema i oblibeny autor predlohy HH. Charlton je zkratka otresny jako vzdy - snad jsem ho nikdy nevidel v jedne slusne roli - ano, opice i bena huroveho jsem videl - zkratka mi neni sympaticky a v teto roli mu ta nesympatickost moc sedi. Ale cely film pusobi strasne lacine a i to poselstvi je predkladano tak nejak neumele - vsichni "zbidaceni" chudaci chodi v cistem vyzehlenem obleceni, spis na nepohodlnych schodech, kdezto ulice pred domem jsou zcela prazdne, detektivni kancl vypada jako sjezd svihaku lazenskych, lidi jsou pres nedostatek zradla az na drobne vyjimky veskrze spokojeni, "nabytek" se obleka jako 70.letech - divoka barevnost volnych kostymku bez podprsenek, ostraha tajnych tovaren pusobi jako banda tatku smoulu, co nemaji ani strikacky a najati zabijaci s komickyma cepickama jakbysmet. Ten film se ve vysledku neda brat vazne - jakoby ho nekdo delal cely na tripu = spousta veci neni vysvetlena ani dotazena, takze divak je zamteny jako lesni vcelka. Ale rozhodne se jedna o dobre tema a v soucasne dobe s lepsim rozpoctem a charismatictejsim hlavnim predstavitelem by mohlo jit o poradny (s)HIT! (zavorka plati v pripade, ze se autori seknou s vyberem hlavniho predstavitele a zameri se prilis na efekty a pozadi story) Ale par dobrych mist se naslo - eutanazie, obcasna bitka, ale celkove to bylo spis k smichu.... (17.03.2012)

SF, kterýmu nejde o triky ani akčnost, ale spíš o myšlenku a pointu a varování. Takto bych v kostce shrnul první dojem. Vyšetřování, které je hlavní nosnou linií příběhu je dost odfláknuté, ale prostředí postapokalyptického světa (a přelidnění je apokalypsa) je ukázáno hezky. Na postkatastrofických scifárnách miluju nejvíc to vykreslení světa, vztahů a chování v něm, co je a co není normální (protože to se od našich dnešních měřítek velmi liší). Jde mi o životnost a reálnost prostředí. Pointa je sice odhadnutelná už od poloviny, ale to vůbec nevadí. Herci jsou staří praktici, režisér taky není nováček a i když film rozhodně není akční ani co by se za nehet vešlo, je zábavný. Tedy takto. Bude vás bavit, pokud máte rádi i látku na přemýšlení v SF příbězích a nevadí vám, že tam nevystupují žádní emzáci, žádný superstroje, žádný lasery ani nic dalšího z podobných rekvizit. Pokud by lidská populace stoupla na těch ve snímku avizovaných 25-30 miliard (podle toho, že tam je v New Yorku 40 milionů lidí, dnes jich je v NY nějakých 8) vypadalo by to asi hodně podobně. Zásoby ropy se tenčí a ve chvíli, kdy ropa dojde, zhroutí se náš svět. Nebudou lítat letadla, vesmírný lodě, auta, nebude energie z generátorů. Naše planeta dokáže uživit prý maximálně 10 miliard lidí. Každej nad ten počet už bude muset být zabit, jinak se zhroutí celá "civilizace" a budou hladovět všichni. Takže plánované rodičovství a povolení mít děti se stane realitou dne, jídlo bude vzácnější než zlato a sladká voda se vyrovná diamantům. Pokud vědci nevymyslí nějakou náhražku přírodních zdrojů, jako třeba nějaké rychlerostoucí kvasinky připomínající sojové maso nebo i ten Soylent Green, mohl by klidně následovat svět Šíleného Maxe. (15.07.2006)

Původní knížka od Harryho Harrisona je v pár ohledech odlišná, ale základní pocit přelidněného světa, kde je čím dál větší luxus mít vlastní bydlení, vodu a jídlo, ten tu zůstal. Kromě toho je Heston jako hlavní hrdina dost charismatický, aby ten film utahnul. Je tu hodně cítit vizuální estetika 60. a 70. let, která je vidět ve všech sci-fi, co se v té době natočily. To se projevuje třeba v tom, jak se i filmová honorace obléká jak Mao :) ale mně tohle už někdy od Planety opic vlastně docela baví. Fandům dystopií rozhodně doporučuju. (30.12.2018)

Science fiction snímky 70. let mám rád. Zčásti proto, že nezobrazují budoucnost lidstva příliš pozitivně, a zčásti proto, že jsou zpravidla velmi originální. V Soylent Green je využita kritika společnosti, ničení životního prostředí (podobně jako v mém oblíbeném Tichém Běhu, který je ale mnohem silnější a akutnější) a hlavně přelidnění a s tím souvisejícími potížemi s potravou. Na zemi už dávno není normální jídlo a všichni jsou odkázáni na příděl skromného množství zelených sušenek pochybného původu. Do toho Charlton Heston vyšetřje vraždu a přichází na kloub záhadě Souylentu. Jediná věc, kterou bych filmu mohl vytknout, je ta, že má příliš moc nápadů a zanedbává některá primární fakta. Například, že by se lidé mohli chovat trochu divočeji, když nemají co do huby. Místo toho jen šlapou chodníky a čekají co bude. Je to ovšem opomenutelný fakt na pozadí filmu. Určitě zde najdeme mnohem více pozitiv něž negativ. V každém případě jde o velmi slušné scífko, které mne velmi potěšilo. (04.12.2011)