Tora! Tora! Tora!

Takto s odstupom času po ďalšom zhliadnutí som sa dopracoval k hodnoteniu 3*. Trikrát Tora! je film, ktorý ma svoje čaro pravdepodobne iba na jedno pozretie. Pri ďalšom už pre mňa začalo byť to takmer jedenapolhodinové predstavovanie ľudí, ktorí pri analýze hrozby Honďákov a ich potenciálne možnom útoku na štáty otravné, zdĺhavé a nudné. Celkovo sú efekty na tú dobu celkom vydarené (doteraz som neprišiel nato, či komparzista pri časti útoku Japoncov na hárbor iba zakopol, alebo tu scénu zvládli tak precízne, ale skôr si myslím že mal iba šťastie, lebo tie trosky "lietadla" ho minuli ozaj tesne) a je dobre vykreslené nezmyselnosť vojenských postupov,rozkazov a nariadení aj so skutočnými menami zodpovedných ľudí, avšak chýbajú lepšie herecké výkony a trochu lepšia hudba a celková atmosféra. 70% (22.11.2017)

Tomu rikam pekne zpracovany valecny film, atmosfera, scenar, efekty, vse je moc pekne. Dabing a ceske zpracovani bylo take velice dobre. Skoda jen toho zaveru jak japonsky general vypravi ze zna amiky... Asi to jedine mi nesedlo. Jo a esi se ptate, ktery film o Pearl harbor je best, tak asi tento ;-) (11.12.2006)

Ackoliv trojice reziseru, ktera vytvorila tento velkofilm nemela nijak hvezdnou karieru, v Tora! Tora! Tora! se vyznamenala a natocila vice nez slusny valecny film. Po vizualni strance je film dokonaly, nejvice vsak ocenuji jistou objektivnost snimku, ktera se snazi bez emoci vylicit deni, ktere s nejvetsi pravdepodobnosti predchazely naletu na Pearl Harbor. (05.07.2014)

Po skončení filmu jsem měl chuť pořádně si zařvat Tora! Tora! Tora! Možná, protože jsem byl trošku naštvaný, že jsem koukal něco málo přes dvě hodiny na nudný film. Přes hodinu a půl jsem koukal na film, kde se jen mluvilo. Samozřejmně to byli celkem důležité kecy ale neuvěřitelně nudné. Potom přišel ůtok na Pearl Harbor, který je na svou dobu velmi dobře natočen. Velké zklamání byla hudba od Jerryho Goldsmitha, nevýrázná a nepůsobivá. Aspoň, že herci hrají znamenitě. Kdybych tento film měl brát jako dokument, tak budiž. Ale jako film je to opravdu nudný moc. Věřím, že ve své době to musel být vyzdvihované dílo ale v dnešní době, kdy máme Pearl Harbor od výtečného Michaela Baye, tento film v žádném případě neohromí ani neuchvátí. (28.08.2007)

Klasické dílo válečného hraného filmu zaujme svou nepředpojatou snahou o syntetickou nesentimentální kombinaci pohledu z obou stran, v té době spíše vzácnou než typickou (když na konci šedesátých let přijel na návštěvu Holandska císař Hirohito, vítalo ho skandování "Hirohitler"). Koprodukce zakládající týmovou režii i scénáristiku dopadla nadobyčej dobře. Výsledkem je vyvážený, ve válečných scénách i dialozích vyvážený film, který v poloze válečného dramatu plní současně stejně nesnadnou úlohu uměleckého dokumentu (u nás zůstává v této poloze stále nepřekonán souhrnem svého košatého díla Otakar Vávra). Exotické pacifické bojiště dává rovnoměrně nahlédnout do útrob obou válčících stran. Zůstává otázkou, zda bylo možné na poměrně omezené - byť beztak rozsáhlé - časové ploše obsáhnout více (zejména hlubší prokreslení psychologie alespoň protagonistů filmu), i kdyby to mělo být na úkor válečných scén. Jisté je jedno: dokumentaristika a heuristika TORY se pohybovala na horní hranici tehdy dostupných informací a obraz, který je tu načrtnut, vyžaduje po téměř čtyřiceti letech, která uplynula od jeho premiéry, jen minimální korektury. Zůstává přesvědčivou rekonstrukcí jedné hazardérské iluze (na japonské straně) a rozpadu stejně krátkozrakého izolacionismu, který mohl ohrozit nejen vlastní USA, ale životně i celý svět. (20.10.2007)