Jsem číslo čtyři

,,JSME POSLEDNÍ SVÉHO DRUHU. TŘI Z NÁS UŽ JSOU PRYČ... MRTVÍ. LOVÍ NÁS JEDNOHO PO DRUHÉM, PO POŘÁDKU. VÍM, ŽE JSEM DALŠÍ NA ŘADĚ. JSEM ČÍSLO ČTYŘI“...... /// Daniel je borec, kterýmu se při romantickým večeru rozsvítí noha. Důležitý není, že je mimozemská zrůda, ale fakt, že ČÍSLO 3 JE MRTVÝ! Z Daniela se musí stát John a zmizet. Nejlepší by bylo, stát se neviditelným. No jo, ale řekněte to ženským! A ke všemu se v něm probudilo ,,dědictví“ – tedy schopnosti. Právě včas! Kryplové už jsou na cestě!... Žánrová rozpolcenost a scénáristická vykrádačka všeho, kde se jen trochu trochu objevují mladí lidé, hrdinové se schopnostmi a příšery. (K dokonalosti chybělo jen to, aby se (kdokoliv) proměnil v letadlo a nabral cestující.) ANO, SCÉNÁŘ JE OZDOBOU FILMU. (Když už by to mohlo bejt zajímavý a ONA mu v intimní chvilce řekne: ,,Můžeš mi to ukázat“ – tak debil začne svítit!) Malé děti se budou bát a dospělí budou znechuceni. Teenegerská stupidita, která svoji obludnost naštěstí předvede až v závěru, a která potěší milovníky CGI efektů, psů a ty, kteří nesnáší fotbalové stadiony. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem číslo 5 (slovy: pět). 2.) Jsem fanda filmů Jumper nebo třeba Percy Jackson. A taky těch, ve kterých se chodí na střední. 3.) Můj pes bejval zelená ještěrka. 4.) Jsem sběratel filmů z produkce Michaela Baye. 5.) Nebudu číst stejnojmennou knihu od Pittacuse Lore. /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (09.05.2011)

Tento film je přesný příklad toho jak vypadá pravý (a pěkně zpackaný) komerční film. Krásný ústřední páreček, blonďatá pomocnice která jim kryje záda (to že se do filmu vůbec nehodí nevadí - hlavně že má blond vlasy a velká prsa), velký kamarád který umíra a který je hlavnímu hrdinovi více než otcem, utiskovaný spolužák, bohatí frackové kteří nakonec zmoudří a stupidní vtipy hířící + nádherně anglicky mluvící mimozemští protivníci (s příšernými maskami které by spíše patřili do nějaké parodie). Prostě splácaniny všech žánrů - akčního, scifi, thrilleru, teenagerského filmu který chvílemi přepadá až do komedie... Jediné co se mi na filmu opravdu libilo byla přenádherná Dianna Agron, které patří ta jedna hvězdička z mého hodnocení... 5. 3. 2012 - 20% (05.03.2012)

Neuvěřitelná teen zhovadilost, snažící se být novým Stmíváním, pro kterou je Carusa škoda...a stejně tak i Olyphanta. Je to skrz naskrz laciná lapačka na puberťáky, u které doufám, že se z ní nevyklube další "sága" - jeden takový humus bohatě stačí. P.S.: Alex Pettyfer je dřevo "lautnerovských" rozměrů. (22.08.2011)

Člověk by neměl dávat na první dojem. Nevím, jestli chtěl Michael Bay vycucat nějaký ten dolar na aktuálně populární a výdělečné upíří sáze, vybělené hrdiny vyměnit za sice nepobledlé, ale taktéž schopnostmi obdařené mlaďase a pokusit se pobavit i dojmout, každopádně já spokojený byl. I Am Number Four je kombinací ne moc vymazlené sci-fi, akčního filmu s několika vrcholy i pády a poměrně fungující teenagerovské romantiky. Všechny ingredience mají dost nestálé tempo, neřeší moc logiku, některé scény vyšumí do prázdna a jednoduše neuspokojí, jak by mohly. Až jsem si říkal, že by se hodil méně líný a více snaživý režisér. Přesto všechno mě nový Carusův (jeho Disturbia taky víc bavila vztahy a situacemi na plátně, než děsivým tajemstvím souseda) snímek nezklamal, občas pobavil a uběhl jako voda. Veškerá ta mimozemská vata se totiž časem stočí do klasické středoškolské romance, která baví. Přikráčejí i zlí mimozemšťané, kteří vypadají docela stylově, náš hrdina se začne pomalu nasírat a holýma rukama odrážet policejní auta. Alex Pettyfer a Timothy Olyphant hrají v rámci možností slušně, Teresa Palmer a Dianna Agron navíc skvěle vypadají!! Připomínky jsou, to ostatně vždycky, tentokráte mi to ale vlastně ani moc nevadilo.. (16.01.2012)

Filmový ekvivalent karnitinu. Ačkoli je známo, že je to podvod nablýskaný reklamou, stejně se najde dost lidí, kteří naletí. Tentokrát včetně mě, aniž by mi byla zcela jasná ona příčina, proč se mi zrovna hloupoučké číslo čtyři, aka céčkoví Transformeři s béčkovým obsazením, coby GP tolik zamlouvá. Rizikové faktory jsem vyloučila, zbývá tedy zcela banální poznatek, že někdy je člověk sám sobě největším překvapením. P.S. Setkání onoho chlapce s jeho blond chimérou mi připomnělo onu klasickou historku. Věříte na lásku na první pohled? Že ne? Tak to jste mě ještě nepotkali. :) (12.04.2011)