Men in Hope
Muži v nádeji
Režie:
Jiří VejdělekScénář:
Jiří VejdělekKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Jiří Macháček, Bolek Polívka, Vica Kerekes, Petra Hřebíčková, Simona Stašová, Lukáš Langmajer, Hynek Čermák, Michal Novotný, Emma Smetana, Ester Kočičková (více)Obsahy(1)
Může být nevěra základem šťastného manželství? Šarmantní bonviván Rudolf je o tom přesvědčen: „Ženská má mít pocit, že o chlapa musí bojovat, musí se snažit, aby si ho udržela. A hlavně, ženská se nesmí nudit!” Rudolf s úspěchem uplatňuje svou divokou teorii v každodenní praxi a to s neutuchajícím elánem, který je u čerstvého šedesátníka záviděníhodný. O to víc pak nechápe naivitu svého nesnesitelně korektního zetě Ondřeje, který pro samé svědomité plnění povinností nevnímá, jak nebezpečně se jeho žena Alice začíná nudit. Milující tatínek a kamarádský tchán Rudolf proto nabídne Ondřejovi několik prověřených rad, jak vnést do skomírajícího manželství potřebný vzruch. Koneckonců jde o rodinné štěstí jeho jediné dcery... Z nudného slušňáka Ondřeje se pak díky románku s krásnou Šarlotou skutečně stává sebevědomý pán tvorstva, obletovaný milenkou a obdivovaný vlastní manželkou. Situace je to sice krásná, ale dlouhodobě neudržitelná. Už proto, že skutečnými pány tvorstva jsou pochopitelně ženy. Ondřeje čeká smršť komediálních situací, kterým čelí s odzbrojující kombinací typicky mužských vlastností - hravou vynalézavostí a nezničitelnou nadějí, že všechno dobře dopadne. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (1 192)
,,TAKOVÁ DOBŘE PROVEDENÁ NEVĚRA DOKÁŽE ZACHRÁNIT (NEJEN) VZTAH“..... /// Muži – otroci naší doby (pravda – najdou se kolaboranti...) aneb cesta do hlubin chlapský duše. Trošku nekorektní, ale jsou tu i ženy servírované bez servítků, ženy komplikující životy. Mužům. A jestli jsme se MY chlapi tlemili ženskejm v pokušení neřkuli ženskejm sobě, tak teď občas budeme mít hořkou pachuť v ústech. Vono se tady totiž dá občas lehce poznat. Úsměvný situace (rozhodně né k posrání), hořkokyselej humor a dobře zamaskovaný vztahy. 4* jsou o trošku víc (než 3a½), ale za ten optimistickej konec, za to, že Vejdělek scénárista ,,rozumně“ a postupně vymazával onu hořkokyselost z duše, za sympatickej casting, za to, že možná ve skutečnosti fakt ani nevíme, po čem ta ženská vedle nás (nemyslím zrovna tuhle v tramvaji...) touží. A jak říká klasik: ,,KDYBY JSME VOBČAS NEUDĚLALI NĚCO CO SE NESMÍ, TAK SI V ŽIVOTĚ NEUŽIJEM ŽÁDNOU SRANDU. Hlavně nezabřednout!!! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Už ani nevím, jak vypadá manželskej sex. 2.) (Přestože jsem už zapomněl....) dokážu si představit divokej sex s Evou Kerekes. 3.) Hledám recept na zlepšení vztahu, podnikání... (a vůbec tak nějak celkově je mi šoufl) . /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Pan Vejdělek se rozhodl kout železo dokud je žhavé a přišel s "mužským" pohledem na věc (?). Je to sice znovu pohodová komedie, ale tentokrát jsem se tolik nebavil. Vše relativně dobře probíhalo až do cca 45. minuty (stejně jako u Žen v pokušení), kdy se tvůrci rozhodli pro naprosto nesmyslný dějový zvrat, který se podle mě do filmu vůbec nehodil a díky němu se většina té příjemné a nezávazné atmosféry vytratila. Nástup postavy z minulosti, dění v restauraci, natvrdlost Ondřejovy ženy + fraška v podniku Max (nebo jak se jmenoval) už šly tak nějak mimo mě a tentokrát to na 4* nebude. Svým způsobem nejspíš pravdivé moudro: "Nakonec...není důležitý za kterou ženskou chlap běhá, ale ke který se vrací." sice pobaví, ale stejně jako celý film tak nějak více či méně obhajuje nevěru, nebo ji alespoň nepovažuje za nic vážného a spíše ji zlehčuje, což mi z morálního hlediska, i když je to jen nenáročná komedie, příliš nesedí. ()
Muži v naději či ještě lépe proutníci v naději, že se o nich točí filmy a jejich tvůrci jejich počínání schvalují a ještě je omlouvají. Současně jsem s tímto filmem prakticky ztratil naději, že nějaký z českých tvůrců přijde s reálným vyobrazením nejen (milostných) vztahů) a neudělá z toho hořkou komedii až frašku, jak už se stalo pár desítek let dobrým zvykem. Vejdělek natočil film, který má rozhodně něco do sebe, ale ve všem ostatním je nedotažený až běda a neopodstatněný co do chování většiny hlavních aktérů. Nedozvíme se, proč je vlastně Macháček nevěrný a co mu v jeho na první pohled spokojeném manželství chybí, proč je Polívka takový proutník a svoji ženu celý život podvádí a po smrti ji oplakává, proč chce Hřebíčková za každou cenu druhé dítě, co vidí Kerekes na Macháčkovi a vyvstává tím další otázka, zda se taková atraktivní žena dá všanc v podstatě obyčejnému chlápkovi, co neví, proč si počíná vůči své ženě nezodpovědně, a proč Stašová omlouvá všechny manželovy zálety a co chtěl autor říci jejím vztahem se slepým masérem. Ani není příliš jasné, zda Hřebíčková taky svému manželovi zahýbala s kuchařem z vlastní restaurace a koneckonců nezodpovězenou otázkou je i to, zda se lze do Macháčka zamilovat. Ano, bavily mě jeho ustrašené pohledy, pokaždé když jeho žena pojala podezření, že má pletky s jinou a jeho snaha o autentické podání jeho postavy selhávala právě snad jen vinou neujasněného scénáře, který tlačil nejen jeho postavu do hodně přepálených situací, ve kterých prim sehrála většinou hloupá náhoda a záletník si zase zhusta mohl oddechnout, že jeho konané nepravosti nebyly jeho manželkou odhaleny a vesele si pokračoval ve svém konání dál. Nějaký pud sebezáchovy nebo nějaká úcta k vlastní ženě, to se ve filmu neřešilo, a tak nevím, co po mně Vejdělek jako po divákovi chtěl. To jsem měl fandit a schvalovat chování muže, který lže, neustále se vymlouvá a nehodlá s tím skoncovat?! Jenže ono nebylo jasné z filmu víc věcí, než jen tohle podstatné vyřešení náhledu na postavu, se kterou se v reálu samozřejmě lze potkat, ale těžko u toho bude znít poněkud tragikomická hudba Jana P.Muchowa a ztěží se nad všemi problémy mávne rukou, jak se to v tomto filmu stane nesčetněkrát pravidlem. Film by se možná chtěl pustit do nelehké úvahy nad vztahy, začít řešit rozdíl mezi mužskou a ženskou nevěrou, zamýšlet se o lásce až za hrob, ale na to tady není místo, protože scénář je pojat především v komediálním duchu a podle toho řada situací vyzní jakoby vtipně, ačkoliv z toho klidně mohl být složitý psychologický film řešící podstatu lidského bytí, ale to by český divák asi neunesl, nebo by to nechtěl. A tak Vejdělek vytyčil přesné mantinely, za které se nepůjde a vtip dodá filmu lehkost a nadhled. Ne pokaždé to vychází. Když je soukromá restaurace manželů jednou prázdná, dělá v ní podivný kuchař jménem Louise a z ničeho nic je o pár políček filmu plná hostů, je na tomto příkladu jasně vidět, jak film nechce nic složitě řešit a raději se obejde bez dlouhého vysvětlování. Závěr filmu je opět vyřešen poměrně naivně, a aniž bych z něj cokoliv prozrazoval, nebylo mně jasné, kde Vejdělek vzal tak bezvadné vztahy mezi zetěm a tchánem, navíc schvalujícím nevěru, která by byla pro manželství jeho dcery velmi prospěšná. Nejlépe je nad filmem se úplně tak nezamýšlet, to asi Vejdělek chtěl, a jen tak proplouvat a bavit se nad několika velmi zdařilými scénami zahranými, i přes prázdnost zejména u ženských charakterů patrnou, osvědčenými herci. Vejdělek jde film od filmu režijně nahoru, scenáristicky to propracované až tak nemá, ale je fakt, že tenhle film se mně líbil víc, než jeho předešlé Ženy v pokušení. Přes nepříjemnou povrchnost s otázkou proč si nabouchnout sexy prsatou milenku, když mám doma sexy blond manželku, je film osvěžujícím pohledem na věčné téma nevěry v partnerských vztazích. 60% () (méně) (více)
Bože, připadám si vážně neskutečně zapškle při pročítání ostatních komentářů a procházení hodnocení. Kdyby to bylo alespoň tak vtipné, jak se všichni tváří, tak bych byl možná i schopen odhlédnout od "ideového vyznění díla", ale Muži v naději prostě vtipní nejsou. A možná že objektivně ten film není tak špatný (ano, je), ale poté, co bylo odhalena základní myšlenka filmu, jsem tam ty chyby jednoduše začal hledat (i když žádnou práci to nedalo). Ano, v současné době je už skoro trapné pohoršovat se, obzvláště v českých filmech, nad sponzorskou reklamou. Dnes už by se asi nikdo neměl pozastavovat nad tím, speciálně u prostého filmu pro masy, že Polívka je taxikář firmy Speed Cars a řídí Citroën, když obě společnosti daly Vejdělkovi pěknej bakšiš. Že si pak ale Macháček koupí nový Citroën a prohlásí "tohle je nejbezpečnější auto ve své třídě", to už přichází celkem silný dávivý reflex. Stejně mi jako Pražákovi vadilo znásilňování matičky Prahy kvůli hodícím se záběrům (neexistující zatáčka smrti u Vltavy s výhledem na Karlův most, restaurace umístěná v Divadle na Vinohradech či pár se Smartem nemající dost peněz na nové auto, bydlící deset metrů od staroměstského Orloje). Herecké umění pánů Macháčka s Polívkou s časem spíše ztrácí než získává na lesku. A to nejlepší nakonec - zcela a naprosto se mi příčí již zmíněné "myšlenkové vyznění díla". Ano, namítnete, že je to jen oddychová komedie, která nemá předávat žádné sdělení a má jen pobavit. Nemohu však a nechci se bavit ženou, která nechává pomrdávat svého manžela, aby se pak cítil provinile a koupil jí drahou kabelku či sdělením "zamrdej si, podveď partnera, zvyš tak svou atraktivitu a zachraň tím své manželství". Omlouvám se všem, které svým puritánstvím a úzkoprsostí pohoršuji, ale toto opravdu odmítám... 0% ()
Jsem moc mile překvapena a troufnu si říct, že český film mě už pár let takhle hezky nepobavil. Vše je postavené na zdařilém scénáři, který jse sice občas nepravděpodobný, ale nemá žádné nudné místa. Herecká dvojice Macháček a Polívka je perfektní kombinace. A nové herecké hvězdičky Kerekes a Hřebíčková byly občas víc než jen pěkné kulisy. Odchod Simony Stašové byl docela šok a celý sál zařval. Pěkná hudba, kvalitní humor..jsem spokojená, takže přehodnocuji (5*)./////Jen je mi líto, že v Cine Star zaměstnávají takové jelita, protože to mi film značně znepříjemnilo. Moje poslední návštěva v kině, kde jsem se dvakrát po sobě dostala do TOP10 nejčastějších návštěvníků. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (20)
- Na místě filmové restaurace je ve skutečnosti sklad. (M.B)
- Druhý film, kde sa stretli Éva Vica Kerekes a Jiří Macháček. Prvým bol Nestyda (2008). (Johnny.ARN)
- Oslovením "Alíši" častuje Bolek Polívka i svou filmovou ženu Evu Holubovou ve snímku Pupendo (2003), stejně jako zde svou dceru Alici, kterou ztvárnila Petra Hřebíčková. (Korbitch)
Reklama