Muži v naději

Za takhle svědomitě vedený archiv (včetně fotodokumentace), jakým se mohl (po)chlubit Bolek Polívka (resp. Rudolf) by se nemusel stydět ani pan Čáslavský. Co se týče snímku samotného, tak k „chlubení“ už toho tolik není. Nebudu (není to můj styl a sám to nemám rád) psát něco ve smyslu: „snímek se může líbit pouze zcela povrchním nemyslícím robotům“. Na to (jak vidím) zde máme některé zdejší „vodborníky“, ale pouze (za sebe) dodám. Zatímco prvorozenou sestřičku http://www.csfd.cz/film/266611-zeny-v-pokuseni/strana-2/ jsem si docela užil, tomuto mladšímu nedomrlému bratříčkovi chybí ručička, nožička a zejména hlavička s důležitým orgánem uvnitř (čti inteligentní nadhled, lehkost a (až na pár světlých vyjímek) humor. Chce to být (vtipně) současné, je to (nechtěně) smutně prázdné. Otázkou zůstává, zda-li nedošlo k „nešťastné“ záměně v názvu snímku a ten pracovní původně nezněl Muži v řiti. To by potom (i) mnohé vysvětlovalo. Abych ale pouze nehanil. Od momentu, kdy se Bolek SPOILER stává vdovcem (cca 45min) snímek začíná být snesitelnějším a v pár momentech se „začíná blýskat na lepší časy“. Nicméně jako CELEK (pokud bych to měl brát jako současnou výpověď vztahů, rodiny....) to neobstojí a na oddechovku (pro pobavení) je to pro změnu málo vtipné. Pravda, ne vždy musí "oddechovka" být nutně vtipná..... http://www.csfd.cz/film/275397-my-plaything-jenna-jameson/ , nicméně v těchto případech si tvůrci nějaké přehnané ambice nedělají. Možná by nebylo na škodu, kdyby si pro příště Jirka předem ujasnil, zda chce (na)točit komedii nebo drama a „neplácat se někde uprostřed“, přičemž ani jedno nemá patřičnou kvalitu. P.s. jedno se ale musí nechat. Paní Stašová je Herečka s velkým H. I naprosto (nešťastně) napsanou tuctovou scénu, dokáže svým hereckým projevem (čti umem) osvěžit a v divákových očích (ji) udělat uvěřitelnou. P.p.s. Jo a Jirko, „takovejm tenisovejm talentum“ náš pan trenér neříkal „antukáři“, ale beznadějné případy. Tady by nepomohl ani proslulý anglický (londýnský) šlechtěný pažit a raketa mistra N. Djokoviče k tomu.......:-) (02.02.2012)

Hrdě se hlásím k těm divákům, který film neurážel a se stejnou hrdostí se hlásím k nemyslícím lidem, který nemají cit a nepoznají dobrou komedii, takto totiž dé-facto nazval uživatel tetsuo každýho, komu se film líbil. Fascinuje mě, jak někteří zdejší včelaři ve své nekonečné samolibosti nehodnotí jen film, ale i diváky i s opačným názorem - vkusem. A vyčítat lidem, že se při tomto filmu smějí, tak to už je fakt na prášky. Za chvíli se budu bát chodit na český komedie, aby na mě tetsuo nebo jemu podobnej nezavolal policii za to, že jsem se zasmál něčemu tak "zoufale pokleslýmu" jako jsou Muži v naději. Muži v naději jsou tak zábavný, hlavně finálko, že jsem se u něj smál já i můj penis. Je tu patrné prolínání komedie s jinejma žánrama a kdyby film držel jen komediální nóótičky bylo by dobře, ale že by mě to nějak zásadně obtěžovalo, to se říct nedá. Co se však říct dá, je fakt, že Éva Vica Kerekes by se mnou zacvičila víc než vypisování jejího jména, sem měl úplně chuť si šáhnout, jenže než bych doběh k plátnu a vztyčil svoje slavný ruce - umělkyně, vyměnil by se záběr a já bych ochmátaval Polívku, takže jsem zůstal jen u pohledů a v naději. P.S. Hrozně rád bych si sl Evou Vicou Kerekes zahrál kulečník -) (19.09.2011)

Po delší době kvalitní česká komedie! Kvalitní nejen inteligentním humorem, hereckými výkony, ale i příběhem, ve kterém nechybí zvraty, vážnější momenty a přesto si udržuje velkou dávku humoru. Smekám! Jelikož takových je u nás jako šafránu, nastřelím plný počet. # [viděno: TV, 2.0->5.1] # příběh 8 | hudba 7 | humor 7 | akce 0 | napětí 2 | pustil bych si znovu 9 (08.07.2012)

Považuju se za prostého diváka, který se spokojí s málem, ale jak se mám bavit u filmu, který prodává něco tak morálně pokleslého, jako nezávaznou komedii? V momentě, kdy začnou hrdinové zpytovat svědomí a hledat cestu ven, přichází katarze v restauraci, která nastalou situaci vyřeší vpravdě šalamounsky, ale hlavně to všechno OBHÁJÍ, protože to tak vlastně bude pro všechny nejlepší, místo toho, aby je všechny hanba liskala. Stejně tak Vejdělka a usměvavé davy spokojených diváků po vylezení z kina jakbysmet. (13.02.2012)

Po velmi dlouhé době jsem dal šanci českému filmu a dopadlo to podle očekávání tragicky. Televizní feeling jsem pochopitelně čekal (to je v české produkci standart). Čekal jsem i mdlé a škrobené výkony některých herců - rovněž normálka. Avšak tak nehorázně špatné přetavení scénáře na plátno jsem už dlouho neviděl. Mohl z toho být slušný film na úrovni (přece jen Polívka umí), který řeší dost ožehavé sociální téma (v lehce odlehčeném hávu) a místo toho je to směšná fraška, kde je vše pozitivní a nic není špatně. Zajímalo by mne, jak v osobním životě funguje režisér snímku. (25.02.2012)