Gorily v mlze

Opět jeden ze snímků, kde hlavní poselství/myšlenka zastiňuje skutečnou kvalitu filmu. Jednoduchoučký scénář by se dal šmahem napsat během chvilky a všechno tak vytahuje především nádherná příroda, skvělá Sigourney Weaver, která je ve své roli překvapivě velice uvěřitelná a věrohodná a lidskost, které je tu skutečně hodně, avšak nikdy nesklouzává k sentimentalitě. Scény s gorilami jsou natočeny poměrně působivě a patří k tomu nejlepšímu, co lze v tomto snímku spatřit. Jakožto životopisný film to není špatné a Dian Fossey toto dílko rozhodně ostudu neudělá. Přesto se však jedná spíše o průměrný a na můj vkus relativně nevýrazný pokus. Pro milovníky přírody, potažmo goril, to musí být minimálně o hvězdičku více. (06.05.2006)

Údělem amerických filmů, zborazujících tento typ skutečných událostí, je potřeba zadavatelů i producentů udat je jako kasovní trháky. Limonáda cukerínových slzí, bratření plevele s obilím a jiné rozmanité libůstky stále přežívajícího kýče tu bývají nabíledni. Přes jistou idealizovanost, která ovšem nepřesáhla v tomto případě únosnou míru, se podařilo zachovat reálnost příběhu i s decentně naznačenými kontroverzními prvky v protagonističtině osobnosti. Weaverová, která přípravě této své životní role věnovala maximální péči, odvádí mimořádný výkon, kterým film velmi šťastně stylizuje do takřka dokumentární, místy i reportážní polohy; scény se skorolidmi, gorilaty i jejich rodiči a ostatními příbuznými, vyznívají proto věrohodně a přirozeně. Weavrové se díky tomu stala Afrika životní misí; projektu tragické Foessyové dodnes pomáhá, čas od času do Afriky sama zajíždí a nezajímá se zdaleka o naše živočišné příbuzné, ale i lidi z jejich okolí. Někdy kontroverzně působící americká spontánnost, šlechtěná přirozeným šarmem a elegancí Weavrové, tu nalezly své nejšťastnější užití a naplnění. GORILY nejsou jen filmem; v mnoha ohledech také oprávněně působí jako poslání. Poslání o všelidskosti humanismu, který není omezen na svůj druh. Poslání, které je naplněním zeleného rozměru osobnosti současného člověka Severu. (09.04.2008)

Možná herecký vrchol Sigourney Weaver + bezchybné začlenění zvířat do filmu již samo o sobě stačí na dobrý kousek. Mohl bych vytknout snad jen až přehnanou snahu legendarizovat Dian Fossey - to je ovšem ve srovnání se vším ostatním jen drobnost. Výborná práce, kde je na její výsledek radost pohledět. 8/10 (03.01.2010)

Máme tu přitažlivý živočišný druh na pokraji vyhubení, obtížné podmínky života ve střední Africe, statečnou ženu, která neváhá z lásky ke zvířatům obětovat dosavadní život a vzdát se pohodlí civilizace ve prospěch boje za práva zvířat... Může se najít pacholek, který dá za film s takovým námětem pouhé dvě hvězdičky? V mém případě opravdu může. Snímek je totiž dějově řídký jako má stolice po nákaze salmonelou, má přetaženou stopáž, kterou jsem si bohužel prodloužil i tím, že jsem v první půli třikrát usnul a musel příslušnou část filmu absolvovat znovu. Scénář je velmi průměrný a celkově Gorily v mlze vyloženě těží z poselství filmu a mýtu kolem Dian Foessey. Její životní příběh patří přesně k těm romantizujícím pohádkám, které se tak dobře poslouchají tisíce kilometrů od místa děje, a s absencí znalosti reality. Dian Foessey byla ve skutečnosti značně rozporuplnou osobou, kdy scénář sice některé její úlety lehce načrtnul, ale zdaleka nepopsal v celém jejich rozsahu. Byla to sebestředná osůbka, která se zamilovala do goril takovou tou nekritickou láskou milovníka zvířat, který si své miláčky pouští do postele a jí s nimi z jedné misky. O problémy zemí, kde přebývala, se nezajímala a mezi místní komunitou se pohybovala s lehkostí slona v porcelánu. Všudypřítomná chudoba a podvýživa černošských dětí ji vzrušovala mnohem méně než úhyn jediné gorily z tlupy, kterou sledovala. Protože obětovala své vášni osobní život, stala se pro ni ochrana goril posedlostí a vedla soukromou válku s pytláky, na kterou nakonec doplatila. Koncem života se z ní stala v podstatě semetrika, se kterou bylo možné jen obtížně vyjít. Sigourney Weaver svou postavu pochopitelně silně zlidšťuje a vylepšuje. Herečka za sebou měla v té době už pár veleúspěšných komerčních hitů a sklízela tučné honoráře, nicméně, jak už to chodí, toužila po nějakém festivalovém úspěchu a ocenění Akademie. Ty se ale obvykle za hlavní role ve sci-fi hororech nedávají. Hlavní role v autobiografickém dramatu tohoto ražení pro ni byla cílevědomým kalkulem při cestě za Oscarem. Vytěžila z toho, pokud vím, aspoň nominaci. Můj celkový dojem 45 % je ovlivněn vztahem ke skutečné postavě Dian Foessey, byť jí neupírám podíl na záchraně jednoho živočišného druhu. Příznivci Greenpeace a vyretušovaných životopisných vyprávění si klidně mohou přidat dvě hvězdičky. Mimochodem, na smrti Dian Foessey nebylo nic záhadného. Dokonce mám pocit, že vrah je dnes už znám. (21.01.2010)

Film o životě ženy která našla svůj smysl, inspirovala obrovské množství dalších žen, mužů - a je úplně jedno, zdali byli ze stejného odvětví či ne. Byla pro ně obrovskou inspirací. Neznám více do hloubky "výzkum", který tam probíhal, ale to ani není podstatné - myšlenka a formát je tak jednoduchá a podle mě pro všechny jednoduše pochopená. Weaver jako skvělá herečka do toho dala zápal, vášeň a touhu převést na plátno touhu ženy, která šla i do rizika ztráty svého života za věc, které věřila... (17.11.2019)