Fantom Morrisvillu

Kultivovaná parodie staroanglických detektivek meziválečné éry tvoří osobitý vklad do české a slovenské filmové vlny šedesátých let. Jemnost a důraz na intelektuální humor kořeněný bedlivě odvažovanými sarkasmy uvozuje skvělé herecké obsazení, které se v takto uspořádaném scénáři cítí jako doma a pohoda, která z nich vyzařuje, dále zvedá kvalitu celku i režie Bořivoje Zemana. (24.06.2022)

Sice je snímek občas humorem vedle (je to možná moje chyba, ale někdy mi přišlo, že spíš klišé neparoduje, jako spíše interpretuje), jinak se ale detektivku anglického střihu povedlo zparodovat dobře. Díky tomuto filmu začínám čím dál více chápat, proč zrovna britská kultura se u nás celkem chytá - třeba podání herců dokonale vystihovalo ostrovní naturel. Proto také obsazení, kterému kralují mimojiné Nový, Filipovský, Fialová, Marvan, Matuška, Skopeček a překvapivě i Olmer (škoda, že se nakonec dal na režii, u herectví měl zůstat), považuji za nejsilnější stránku tohoto filmu - už jen díky té zmíněné spřízněnosti nemůžou zahrát špatně. Vyprávění skrze operu je sice dobré a film povyšuje, nicméně na klávesnici se mi dere srovnání s Limonádovým Joem, kde ta muzikálová čísla byla dle mě trefnější (a i ta klišé se jim lépe vyvedla). Přesto v české komedii nadprůměr, ne nadarmo je český humor spolu s anglickým a francouzským můj nejoblíbenější. "Zavražděný byl váš známý?" - "Ne, kuchař." - "I to se člověka dotkne." - "Aby ne, uměl připravit sluky na víně." (04.10.2009)

Nemám rád Květu Fialovou jako komediální femme fatale. V žádném filmu mi nepřipadala sebeméně vtipná, jen trapná. Podobně nemám rád Waldemara Matušku, neuměl ani zpívat, ani hrát, měl jen vousy. No, co už nadělám. --- Jinak je to vynikající parodie a řada skvělých herců se objevila v jedné ze svých posledních rolí. Někteří kritizují lacinou výpravu, ale myslím, že papundeklové kulisy v takovém případě docela patří k věci. (26.09.2010)

Po již x-tém shlédnutí Fantoma Morrisvillu od jeho vzniku jsem nenacházel nic, co by mi tato studená komedie suchého anglického humoru mohla ještě nabídnout. Snad občas jen pouhý náznak úsměvu na mé tváři. Hlavní roli v této parodii přisuzuji jednoznačně panu Janu Skopečkovi, který herecky dominoval. V žádném případě netvrdím, že se jedná o nepovedený kus. Mnohým, kteří ještě neviděli jistě úsměv na rtech vykouzlí. (19.02.2013)

Nevyvážená parodie na další z fenoménů, kterým po válce už nebylo přáno. Po červené knihovně a westernu tentokrát přišla na řadu detektivní novela, fiktivní román Fantom Morriswillu od Jamese Harrisona. Později přijde řada na thrillery, sci-fi a další... Copak o to, námět je to skvostný, stejně jako Pytlákovka útočí především na zahraniční tituly a divák se tak může pohodlně oddat humornému odsouzení pohrobku gotického či krvavého románu. Bohužel stylově čistý koncept narušuje nedávné nadšení Limonádníkem a je tedy nutné strpět hudební výstupy Waldy Matušky, toho tehdejšího populára, a Květu Fialovou, která by snad opět toužila být jinou, lepší. Bořivoj Zeman se ostatně ve své pozdní tvorbě celkově cítil nakloněný mladé generaci, proto i Šíleně smutná princezna funguje jako pohádka Golden Kids a Honza málem králem dává příležitost šarmérovi Kornovi. Dnes už Morrisvill představuje také synonymum pro jevištní inscenace Divadla Jiřího Myrona nebo J. K. Tyla v Plzni. (20.02.2009)