Režie:
James CameronKamera:
Russell CarpenterHudba:
Simon FranglenHrají:
Sam Worthington, Zoe Saldana, Sigourney Weaver, Stephen Lang, Kate Winslet, Cliff Curtis, Joel David Moore, CCH Pounder, Edie Falco, Brendan Cowell (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Film Avatar: The Way of Water nabízí filmový zážitek na zcela nové úrovni. James Cameron vrátí diváky zpět do nádherného světa Pandory ve velkolepém a strhujícím dobrodružství plném akce. Ve filmu Avatar: The Way of Water se po více jak deseti letech znovu setkáváme s Jakem Sullym, Neytiri a jejich dětmi, kteří stále bojují za to, aby se udrželi v bezpečí a naživu. (Falcon)
(více)Videa (14)
Recenze (1 329)
Kino událost roku? Nejspíš ano. Strašně hutná podívaná, jako kdyby jste viděli dva filmy v jednom. Cameron využívá vše co umí,aby předvedl všechny svoje lásky (budete cítit Titanic, Propast i další jeho filmy). Svět Pandory je opět úžasný, moře úchvatné, triky z jiné kategorie (Marvel brečí v rohu). Trochu smutnější je, že příběh je už opakování viděného a hlavně,že je to vlastně jen série špatných dětských rozhodnutí, které se neustále stupňují (za mě se divím,že hybná dětská síla příběhu Camenorovi vyhovuje...). Je tu navíc strašně citit epický rozměr a hlavně rozsah do budoucna. Nová surovina, opakovaný důraz na zapadající slunce (všimli jste si, jak je noc na Pandoře krátká?) a lidstvo, které prostě tu úžasnou přírodu s domorodci nenechá žít. ()
Opravdu nejde moc co vytknout. Všichni víme, že děj a scénář je taaaaak strašně prosťoučký, ale James Cameron je mistr vypravěč, on je prostě král těhle velkých blockbusterů a moc dobře ví, jak pracovat s klišé a jak diváka vtáhnout. Ten film má více jak tři hodiny, ale pocitově mi to přišlo tak o polovinu kratší, nenudila jsem se ani minutu. Vizuál bere dech, člověk nemůže ani uvěřit, že se 90% filmu točilo před zeleným plátnem a ne někde na jiné planetě, především pasáže pod vodou jsou vypiplané do nejmenšího detailu. Jediná výtka směřuje k hudbě, Horner opravdu značně chybí a nejsilnější momenty jsou ty, kde se právě používají hudební motivy z prvního dílu. Myslím si, že to uvidím v kině ještě jednou a je dost možné, že přidám i tu pátou hvězdu, když se totiž podívám na další blockbusterové filmy, kterým jsem letos dala 4*, tak mám pocit, že buď musím dát Avatarovi o jednu hvězdu více, nebo těm ostatním hvězdu ubrat, tohle je vážně o úrovně výše než třeba všechny marvelovky čtvrté fáze. Když se před lety oznámilo, že Cameron bude točit další čtyři Avatary, říkala jsem si, jestli to není škoda, že takový režisér se zaseká u jednoho projektu, ale teď mi dokázal opak a já už se teď těším na další. ()
„TAHLE RODINA JE NAŠE PEVNOST…“ Nic tak (po technický stránce) dokonalýho, asi zase chvíli neuvidíme. 3D ohromí a nad příběhem zaplesá (či uroní slzu) osazenstvo nejedný indiánský rezervace. Ten sám o sobě nepřináší nic moc novýho – prostě jen dokonale vyvolává u každýho diváka touhu po krvi. Finální válečná vřava? To jsou orgie, kterejma to ale mělo skončit! Pak už mi to přišlo dost natahovaný… Ovšem napínavý to bylo fest! Stejně jako všichni kolem jsem se kochal vodní říší, vnímal rodinný hodnoty, dojímal se a lačnil po krvi. Ale stejně si myslím, že to mohlo bejt kratší. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem indián, co se plavil na Titaniku. 2.) Věřím v lidstvo. /// Thx za titule „……..“. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ *** ()
Sice je to nastavovaná kaše, ve které ožívají mrtvé postavy a znovu se rozjíždí stejná zápletka, ale co naplat, Cameron je prostě borec, který umí natočit strhující podívanou a opět předběhl dobu. Takhle vizuálně nabušený film tu nebyl od...od Avataru. Viděno v Imaxu a půjdu ještě jednou na HFR....EDIT: HFR je o ničem, neviděl jsem žádný rozdíl, ale film jsem si užil i podruhé. ()
Galerie (83)
Photo © Walt Disney Studios Motion Pictures
![Avatar: The Way of Water - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/166/993/166993938_81fa44.jpg)
Zajímavosti (41)
- Název filmu se objeví až před závěrečnými titulky. (griph)
- Nebešťané loví tulkuny kvůli vzácnému mozkovému enzymu, který nazývají "amrita". Slovo pochází z indického sanskrtu a znamená "nesmrtelnost". (heavy66)
- James Cameron se po zhlédnutí Hobita: Neočekávané cesty (2012) definitivně rozhodl natočit všechny další Avatary v rychlosti 48 obrázků za sekundu. (Ignus.cz)
V čem spočívá recept na úspěch Cameronových filmů? Podobně jako v případě vrcholných projektů Pixaru či u všech počinů Hajaa Mijazakiho v tom netkví žádné tajemství, a naopak je to až banálně prosté, byť nikoli jednoduché, ani samozřejmé. Cameron vytváří fantaskní světy s ambicí maximální imerze diváků v nich, přičemž toho dosahuje díky absolutním nárokům a nulovým kompromisům. Zásadní devizu Camerona coby mistrovského režiséra pak představuje jeho přehled v technologických možnostech média a jejich vizionářské posouvání. Málo se ale zdůrazňuje, že Cameron oné imerzi podřizuje nejen nároky na realizaci speciálních efektů, ale především formální rukopis. Nevytváří moneyshoty, neblbne s kamerou či střihem, nepředvádí se okázalými dlouhými jízdami, ani jakkoli jinak nenechává film exhibovat před diváky. Když sáhne ke zpomalenému záběru, je to v zájmu práce s dynamikou a gradací celé sekvence, nikoli s cílem udělat cool obrázek. Což neznamená, že by si nekladl realizační výzvy. Jeho filmy obsahují množství náročných záběrů a vlastně každý jeho projekt má podobu velikášského tažení s cílem vydobýt nová území pro kinematografii coby médium iluzí. Ale opět s tím, že veškeré snažení zůstává podřízeno pohlcení publika. Tato maxima též garantuje, že vyprávění nebude zaneřáděno čímkoli, co by prolamovalo čtvrtou stěnu - ať už se jedná o odkazy pomrkávající na fanoušky nebo postavičky a artefakty, které slouží jen jako vlezlá reklama na přidružený merch. Cameron na rozdíl od "Star Wars" či marveláren nepřináší korporátně vykalkulované sítě příběhů, které by se vnucovaly fandomové fetišizaci. On prostě vytváří fikční světy, které diváky vábí svou fantastičností i přísliby svých prostředí a postav. Sám říká, že jeho scenáristický proces vychází ze dvou směrů. Na jednom jsou postavy a jejich vztahy. Na druhé straně stojí konkrétní scény a prostředí, které by Cameron chtěl vidět. Psaní scénáře pak představuje vymýšlení motivací a peripetií, které tyto dva pilíře kauzálně a logicky propojí. Pak je tu samozřejmě ještě samotná Cameronova fantazie, která ony konkrétní světy utváří. Ale to je vše, nic víc za jeho úspěchem není (no dobře, kromě účinného PR, které se ale zase opírá o Cameronem vytvořený potenciál). Nabízí se pak dále uvažovat o tom, co říká o stavu blockbusterů i celém Hollywoodu, když výše popsané nepředstavuje normu, nýbrž oslavovanou anomálii. ______ Ve světle výše řečeného pak jedinou slabinu Cameronových filmů představují jeho scénáře. Nebo možná jen pohled diváků, kteří se jimi nenechají totálně okouzlit. Někomu tak na druhém "Avatarovi" nemusí sednout posuny ve vyprávění oproti prvnímu dílu. Někoho naopak bude popuzovat přílišná podobnost a opakování motivů obou filmů. Někdo bude řešit zdánlivé nelogičnosti (byť se jedná o prohřešky vůči názorům příslušných diváků, a ne vůči pravidlům zdejší fikce). Jiní lidé zase přes hradbu svého cynismu nepustí new age eko étos, naivní mýtyčnost, postkoloniální romantismus nebo prostě jen typicky cameronovské melodrama. Mně osobně zarmoutil především několikrát vyvolaný dojem již viděného. Jedna věc je, že Cameron opět jako mezi oběma díly "Terminátora" na příběh lásky z jedničky navazuje příběh rodiny na útěku a dospívání. Vyprávění o rodičovské lásce, která se mění v úzkostlivou zaslepenost, a nutnosti dát dospívajícím volnost bez ohledu na to, jaké chyby při tom udělají, protože jen skrze ně mohou růst, naštěstí zůstává univerzální a nosné natolik, aby nepůsobilo jako derivace. Navíc je na něm sympatické, že irituje rodiče v publiku a velmi oslovuje mladé či dospívající diváky. Ale vedle toho se v konkrétních momentech filmu nevyhnutelně vkrade na mysl vzpomínka na klíčové sekvence "Titaniku" i "Propasti". Na druhou stranu ale lze myšlenky na to, že se tu Cameron jen sám vykrádá, rychle zahnat vzpomínkou na George Millera, který také v "Šílených Maxech" variuje určité motivy. Stejně tak Cameron používá podobné situace prostě proto, že je má rád, zná jejich dramatický potenciál a baví ho je nově realizovat. ______ Ostatně osobní zápal i otisk do díla představuje další zásadní atribut režisérovy tvorby. Cameron se nejčitelněji do svých filmů projektuje často vyzdvihovanou fascinací silnými ženami či přímo matkami bojovnicemi i fascinací podmořským světem. S ohledem na tuto druhou oblast možná druhý "Avatar" představuje jeho nejniternější projekt po "Propasti". Hned v několika liniích zde vyjadřuje touhu splynout s oním cizím světem, který je tak blízko, vyloženě na dosah, ale limity lidského těla zároveň neustále dávají pocítit jeho cizost a nedosažitelnost. () (méně) (více)