Avatar: The Way of Water

James Cameron nepřeskočil svou vlastní laťku, i když by rád věřil, že ano. Jednička Avatara byla vizuální orgasmus, tohle je už prostě "jenom" hodně dobré. Cameron vzal svou vlastní jedničku, přilil trochu svého vlastního Titanicu, vypůjčil si špetku (dost velkou) Pána velryb, dochutil to PC hrou Subnautica, další ingredience už byly doplněny jen ve stopovém množství, celé to rozmixoval, protřepal, nechal usadit a scedil do silně poživatelné substance. Ta asi bude bourat žebříčky návštěvnosti a peněženky producentů nechá nabobtnat více, než je záhodno, ale do historie filmu se zapíše hlavně jako "jeden z mnoha" efektních blockbusterů. Za vidění to ale stojí, to bez řečí. P.S.: Rodiče se mají poslouchat, darebové. :-P (09.01.2023)

Letos jsem měl v plánu vidět pár věcí na plátně, protože vidět to pak jednou doma na obrazovce prostě není ono. Jedním z adeptů byl Jíška, jednooký to náš slavný vojevůdce. Mno nějak se nepodařilo a nakonec jsem fakt rád, že jsem to neviděl v kině, páč bych se vrháním popcornu na obránce multiplexu dožadoval vrácení vstupného. Druhým adeptem byl Avatar 2. Po zkušenostech z jedničky (ano letí to, dyť je to už skoro 13 let!) bylo jasné, že na tohle jedině do kina ve 3D. A proč troškařit, 4D.  Nechci a nebudu tu spoilerovat, ale kdo neviděl jedničku ať na tohle nechodí a kdo ji zapomněl, měl by si ji ředtím připomenout. Děj totiž na sebe navazuje a i řada postav se zde z jedničky znovu objeví.  I když navazuje.... Cameron prostě vzal úplně stejný příběh a tentokrát jej šoupnul pod vodu. Pandora totiž nejsou jen divoké zelené pralesy a vznášející se skaliska s roztodivnou havětí. To co běhá po zemi a létá ve vzduchu má svůj svět i pod vodou. Jestli je to prachsprostá vykrádačka sebe sama a šikovný tah na divákovu peněženku nebo prostě geniální myšlenka geniálního režiséra musí divák posoudit sám. Já v tom vidím oboje, přičemž genialita mohutně podpořená soudobými digitálními technologiemi značně převažuje. Cameron měl vždycky blízko k vodě a tak bych řekl, že mu dokonce Cesta vody byla šálkem jeho oblíbeného čaje. Už v jedničce jsem si všiml, že 3D obraz fungoval geniálně v kosmu, na lodi ve stavech bez tíže. Stejně tak funguje zde v obrazech pod vodou a už jen kvůli tomu volte 3D projekci! Jakmile se ponoříte, spadne vám brada i s nespolknutým popcornem. Cameron nám opět naservíroval naprosto neskutečný svět a film sám by klidně mohl fungovat jako dokument života na planetě Pandora. Bohužel opět se zde objeví Pozemšťané. A opět mají choutky úžasnou přírodu na Pandoře drancovat i s jejími obyvateli. Každý z dospělých diváků jistě hned pochopí kam Cameron míří, že pozemšťané to jsme my - vyspělá konzumní západní civilizace, jdoucí přes mrtvoly. Těmi mrtvolami není myšlena jen zvěř, ale celé ekosystémy i s vyjímečnými domorodými kulturami. Místní, stejně jako v jedničce  se Pozemšťanům postaví a tak začne nejeden boj. Zprvu to bavilo, ale pak už mi boje přišly dlouhé. Byl to takový ostrý konstrast ty výbuchy s tím předtím ukázaným překrásným světem. Záměr? Možná. Kývání sedadla, foukání vzduchu a záblesky místy dokonce otravovaly, jen to cákání vodou bylo fajn... Každopádně po 192 minutách 4d efektů vylézá člověk z křesla tak trochu rozlámaný a s rozostřeným viděním. Trpíte-li epilepsií tak důrazně doporučuji 3D promítání vynechat. Dvojka je jen vlastně půlkou sebe sama, protože na ni navazuje další díl. Příběh také skončí značně otevřeně, takže se máme na co těšit. Je otázkou co pak Cameron nabídne. Prvotní WOV efekt si už vyplácal a tak bude muset mít pokračování setsakra dobrý příběh, protože si teď Cameron laťku nastavil setsakra vysoko. Úžasný biják. Dávám za 5 hlubokých nádechů! * * * * * (29.12.2022)

Hoci druhý Avatar neprináša po obsahovej stránke nič nové, spôsob, akým Cameron prepája nadčasové myšlienkové posolstvá s dokonalou audiovizuálnou stránkou, ma vždy ohromí. Cameron opäť rozpitváva jemu blízke témy. Narastajúci tlak priemyselno-zbrojárskeho komplexu na úkor ničenia ekosystémov, arogantnosť ľudského druhu, ktorý si expanzívne podriaďuje prírodné bohatstvo a cudzie územia či apel na silné rodinné väzby. Navyše ako vždy rešpektuje zákonitosti mainstreamového veľkofilmu - od vizuálne úchvatného akčného začiatku nostalgicky previazaného s jednotkou sa presunieme do nových lokácií, kde tempo spomalí, nechá vyniknúť vzťahy medzi postavami a zároveň očarúva dych berúcimi morskými zábermi (scény s "veľrybami" sú pre mňa najväčším highlightom filmu), aby nás vzápätí odrovnal epickým finále plným zbesilých bojových sekvencií. Hollywoodu, bohužiaľ, vládne iba vyprázdnený Marvel, preto druhého Avatara považujem po každej stránke za najveľkolepejší blockbuster za veľmi dlhú dobu a rada by som videla jeho nomináciu na Oscaroch. Za tie silné eko posolstvá, ktorými Cameron pranieruje dnešný svet, by si to zaslúžil. (09.01.2023)

Možná jsem od toho očekával něco víc, ale opravdu je to spíše jen moc pěkně natočená pohádka. Jednička byla tehdy legendární kvůli ,,revolučním" efektům, ale tentokrát jsem doufal v silnější příběh (nebo alespoň podobně promakaný). To se však nepovedlo. Sice je zde velmi slibně nabitý úvod s ukázkami partizánské války, hned na to se však rodinka z nepochopitelných důvodů rozhodne opustit nejbezpečnější místo planety a schová se na pláži. Chápu pohnutky tvůrců, osvědčené soužití dvou kultur a vzájemné obohacování přeci minule zabralo! Tady to však posloužilo spíše jen jako zbytečná výplň, neboť proč se vůbec namáhat s výklady příběhů, které budou stejnak upozaděny a už se k nim znovu nevrátíme. Napadá mne snad jen, jaká to byla jedinečná příležitost se dosyta vyřádit s CGI a pravděpodobně je to i odpovědí na otázku, proč má dílo přes 3 hodiny. Paradoxně tato mnou kritizovaná dějová odbočka byla nejzajímavější částí filmu, jelikož to, co mělo být hlavní, zde nefungovalo vůbec. Jak jsem již naznačil, příběh byl slabý, chování hlavních postav nahodilé a dojemné scény mohly fungovat, nebýt tolika filmových chyb a přihlouplých rozhodnutí hrdinů. Přes to všechno je to stále víceméně příjemná podívaná. Tedy až do chvíle, kdy se během závěrečné bitvy magicky vypaří všichni útočící vodní lidé a zůstanou jen členové pralesní rodiny s plejtvákem. Zde můj hrnec přetekl a celé mne to přestalo bavit. Poslední půl hodina dokoukána pouze z povinnosti a zbylý čas jsem využil k úvahám nad nejdůležitějšími filmovými otázkami, jako například proč vlastně primitivní nástroj jako je šíp, pokaždé proletí sklem pokročilého vesmírného korábu a zastaví ho až pilotova pohodlná sedačka? 50% (07.04.2023)