Policejní divize Rampart

Rozpad osobnosti prohnilého fízla, který redukoval řady mexických přistěhovalců a zvracel tacos, ale společnost mu to odmítla nadále tolerovat. Woody hraje jako ďábel, známé ksichty ve vedlejších rolích ho jako správné pekelné kurevnice nenechávají ve štychu a masa špatně hodnotících by měla zakusit ostnatého dilda ve svém análu, protože plivání do ksichtu dobrému vkusu už bylo dost. Sonda do života krachujícího pana úplatného nešla natočit lépe a vy se za ty rouhačské dvě hvězdy zreinkarnujete do opalovacího krému v negrovské čtvrti. (10.10.2012)

Mám rozpolcené pocity, protože hlavní hrdina je TAK tupé hovado, že identifikovat se s ním je opravdu nemožné. Na druhou stranu, když to člověk neudělá, má pocit, že se musí přidat na stranu systému (všelijakých vyšetřovacích komisí, co dohlížejí na "korektnost", tj. na to, zda někdo při výkonu povolání, u nás známého pod heslem pomáhat a chránit, náhodou nemydlí negry o trochu víc než bílý...), a to je ještě horší varianta. Jako portrét světa, kde vše je špatně, to docela ujde. Ale nemám rád věci obecně a filmy už vůbec, kde neexistují východiska. (05.02.2012)

Upřímně, nebýt toho, že si tento film Woody šikovně a vtipně zpropagoval, když oznamoval nominace na Zlaté Glóby za rok 2012 (video najdete zde, Woodyho sranda začíná na 5:14) tak bych o tomto snímku asi nevěděl. A byla by to škoda. Rampart totiž má co nabídnout. Je to jeden z těch filmů, na které se nedívá příjemně, je točen digitální kamerou a špinavost je z něj cítit už z prvních minut. Člověk si až říká, že to vypadá jako nezávislák, ale pak se podívá na ta jména (krom Woodyho zde najdete Sigourney Weaver, Stevea Buscemiho, Anne Heche, Cynhtiu Nixon či Robin Wright) a říká si, čím to je, že se takovéhle hvězdy podepíšou pod takovýto film. Nutno ale uznat, že někteří tam mají výstupy trvající jen pár minut (např. Buscemi), takže to možná udělali jenom jako "vedlejšák". Celkově se mi tento film… nemůžu napsat, že se mi líbil. Spíše napíšu, že mě zaujal. Rozhodně zajímavý pohled na jednoho ne zrovna dobrého policistu. 75 %. (15.07.2013)

Ono to asi opravdu má vypadat jako seriálový Shield. Podobné záběrování - tj. pohyblivá kamera, věci „překážející" v záběru, střídavé sledování postav buď ze značného odstupu (přes ulici, skrz okno) nebo naopak z detailů jejich tváří. Ale zatímco Shield se díky tomuto režijnímu vedení stával „intimním" pohledem do života špinavých poldů a jejich rodin a zároveň nás vrhnul přímo do centra akce a klidně nás nechal hezky zblízka ochutnat chodník, Rampart se o to jen snaží a všechny postavy přitom sledujeme z dvoukilometrové vzdálenosti a nikdy nám do nich tvůrce nedá ve skutečnosti nahlédnout. A natočené je to naprosto strašně. Nekoukatelné. (01.05.2012)

Moverman v divizi zlých poručíků Abela Ferrary a Wernera Herzoga. Nesledujeme proces rozkladu, to nihilistické peklíčko ústředního dinosaura je konstantní. Mění se jen postavy kolem a to v rozsahu rezistence vůči působení paranoiou trpícího Davea Browna. Rudnoucí Harrelson ho dává neuvěřitelně, fungují i vedlejší role (Larson, Foster), škoda jen, že kamera, která má vnést syrovost a autentičnost tím, jak experimentuje s úhly, rotuje či snímá přes předměty, na sebe strhává až příliš pozornosti. „I want you to know, I never hurt any good people.“ - „What about us?“ (17.06.2020)