Režie:
Roger VadimKamera:
Claude RenoirHudba:
Charles FoxHrají:
Jane Fonda, John Phillip Law, Anita Pallenberg, Milo O'Shea, Marcel Marceau, Claude Dauphin, David Hemmings, Ugo Tognazzi, Antonio Sabato, Joan Greenwood (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Barbarella (Jane Fonda), mezihvězdná zástupkyně Země 41. století, má za úkol najít vědce jménem Durand Durand z planety Tau Ceti. Durand Durand vynalezl mocnou zbraň Positronic Ray. Země je nyní mírumilovná planeta a zbraně jsou pro pozemšťany něco zcela neslýchaného. Tau Ceti se zdržuje v neznámé oblasti vesmíru, kde je velmi pravděpodobné, že zbraň padne do nesprávných rukou. Barbarella se v psychedelické vesmírné lodi plné okouzlujících oblečků vydává na Tau Ceti, kde bohužel ztroskotá. To jí ovšem nebrání, aby pomalu ale jistě vědce vystopovala. Přesouvá se z jedné exotické lokality do druhé a při plnění svého úkolu objevuje kouzlo mezihvězdného sexu. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (292)
Ať dám jakékoli hodnocení, žádné z nich nedokáže plně vyjádřit mé pocity z filmu. Od úchylné zábavy, kterou by si žádný sci-fi fanoušek neměl nechat ujít po okamžiky čirého filmového zoufalství. Film doslova uvězněný v době svého vzniku, nekoncepčnosti a hromadě plastiku, a který by bez Jane Fondové nejspíš skončil bůhví kde. A nezapomeňte, heslo je: Llanfairpullguyngyllgogerychwrndrobwllllantysiliogogogoch. ()
Rok 1968 byl ve znamení tragédií. Jakoby nestačila invaze do ČSSR, atentát na Martina Luthera Kinga a Bobbyho Kennedyho v USA, plus pár dalších roztomilých katastrof, rozhodlo se několik zoufalců natočil tento příšerně blbý film, který je nejen za hranicí dobrého vkusu, ale snad i za hranicí vkusu špatného. Hlavu to nemá, patu také ne, zato fůru papundeklo-igelitovo-plyšových dekorací, moře trapných dialogů a partičku herců z pomocné školy. Snad jedinou vyjímkou z všeobjímající hrůznosti je Jane Fondová, která je alespoň krasavice. Co na to asi říkal starej Fonda? ()
doufal jsem v další archaické science-fiction, ale namísto fikce na vědecké bázi jsem zhlédl naprosto suprareálnou, komediální, (a jak se správně zpívá v titulním songu) psychedelickou fantasmagorii, která se science-fiction chytá co do žánru jen pokud jde o některé typické prvky (cestování vesmírem, vzdálená budoucnost, paprskové zbraně) a z – v rámci pokleslých podob sci-fi žánru – častého motivu erotična činí stěžej celého filmu. a ono to funguje, jak by ne, když je v hlavní roli přitažlivá Jane Fonda. ve Vadimově režii ztvárnila to nejskvělejší, což v diskurzu feministické kritiky může právě tak znamenat i nejhanebnější bytí-pro-pohled. kdo již předtím, stejně jako já, viděl Vadimovu prvotinu v hlavní roli s jeho bývalou ženou a bývalou přední herečkou Brigitte Bardot, ví dobře jak silně je tvorba tohoto režiséra motivována obdivem k ženským idolům. ještě nikdy jsem neviděl, aby byl tento úmysl zobrazení ženy na plátně – toto bytí-pro-pohled natolik patrné, až průhledné, jako právě v Barbarelle. k tomu všemu navíc, Barbarella vskutku není ani tou silnou, soběstačnou hrdinkou - královnou galaxie, jak ji představují filmové plakáty. potřebuje být zachraňována muži: před ztroskotáním své vesmírné lodi, před armádou lidožravých robotických panenek, před znásilněním mimozemským klavírem, před lesbickými prostitutkami ve zvrhlém mimozemském městě Sogo (pravděpodobně aluze biblické Sodomy a Gomory), před pádem z náručí nevidomého anděla, před utopením se ve zvratcích zkapalnělého zla, či před hejnem lidožravých kanárků. samozřejmě, za záchranu je připravena se odvděčit sexuálním stykem dle specifických potřeb a kulturního zázemí partnera. teď už asi máte představu, s čím vším má divák tu čest. přes to všechno miluji tu vizuální stylizaci, zejména překrásnou architekturu scény, dekorace, odvážné kostýmy a zvukové speciální efekty. ()
Já mám rád stylové, kýčovité snímky a ujeté scifárny šedesátých let, ale tohle byla děsná volovina. Začátek s rýsující se nahou siluetou Jane Fondové vypadal slibně, ale už během prvních dialogů jsem se zděsil, co to na mě zevnitř tohoto snímku vlastně číhá. Po pár minutách už z toho byla opravdu nesnesitelná rádoby humorná podívaná, která mě ani trochu nebavila, a nemálo jsem u ní zíval. Nechápu, jak si tento snímek získal svůj kultovní status. Pro mne absolutně nestravitelné. Fanda téhle hrozné patlanice se ze mě nestane. ()
Od úžasné úvodní titulkové pasáže přes desítky (z dnešního pohledu) naprosto pitomých scén až k „orgastickému“ finále jsem jenom nechápavě zíral a skvěle se přitom bavil. Jestli to Vadim myslel vážně (což doufám nemyslel), dokážu si představit jak se budou lidé bavit za takových třicet let třeba u Van Helsinga (i když ten působí směšně už teď :). 60% Zajímavé komentáře: Oskar, Kass, Exkvizitor, swamp ()
Galerie (76)
Zajímavosti (16)
- Ve Vídni můžete vidět muzikál Barbarella, k němuž složil hudbu Dawid Stewart z Eurythmics. (Divočák)
- Legendární komiksový český plakát k filmu navrhl Kája Saudek. Na vlaštovce vlevo se dokonce objevil nápis "Muriel a Andělé" odkazující k prvnímu dílu jeho nejslavnějšího grafického románu, který vytvořili společně se scenáristou Milošem Macourkem. (Shaqualyck)
- Barbarella byla prvním komiksovým charakterem, který se dočkal vlastního filmu. (Divočák)
Reklama