Válečný kůň

Vedle Luhrmannovy Austrálie jeden z nejhollywoodštějších filmů poslední dekády. Snadno si dokážu představit, že by mě některé okatě dojemné či klišovité situace v podání jakéhokoli jiného režiséra dokázaly otrávit či nakrknout, ale Spielberg dokáže z každé minuty vytěžit maximum - ať už mluvíme o emocích nebo filmové estetice. btw. Rating PG-13 nijak nezabránil tomu, aby zde obsažené válečné scény patřily k jedněm z těch nejpůsobivějších, jaké kdy vznikly. 90% (24.02.2012)

Spielberg udělal to, co před x lety Cameron, když natáčel Titanic. War Horse je dějově nikterak objevná a vcelku klasická story, jenomže Steven na nás nepřímo pomrkává očkem a naznačuje, že takhle se dřív točily ty pravé velkofilmy stříbrného plátna a tohle byly ty skutečné emoce, které se v dnešní době příliš nenosí. Rovněž filmová estetika, kamera, nasvícení atd. nejsou rozhodně standartní, nazval bych je oldschool. Tedy ta zmiňovaná pocta staré škole. Jestli to ve výsledku funguje, to si musí určit každý sám. Pro ostřílené filmové harcovníky, milovníky tvorby věčného dítěte a starší populaci bude War Horse nostalgický únik ze všední reality. Pro zbytek asi jen zdlouhavá nuda, kterou půlka nazve jako patetickou. Spielberg natočil co chtěl a natočil to velice kvalitně a koukatelně. Scéna kůň vs ostnaté dráty strhující. (25.03.2012)

Nene, už to tam zjevně není. Nebo se zkrátka Spielberg rozhodl, že zapůsobí raději na akademiky, kteří na podobné motivy slyší a doplní si svou sbírku, včetně následujícího Lincolna, o další oscarové sošky. O filmu jsem neslyšel nic dobrého a musím přiznat, že žánrových klišé je zde skutečně habaděj a dost kazí zážitek. Ku prospěchu věci by určitě také bylo film trošku zkrátit. Jsem rád, že jsem si film doplnil a znovu ho již vidět nepotřebuji...50% (11.01.2015)

Zobrazení člověkem způsobených útrap zvířete vybízí označit Válečného koně za příbuzného Bressonova Baltazara, štafetová vyprávěcí struktura zase připomíná Jancsóovy Hvězdy na čepicích. Uvědomuji si, že jde o příměry divoké, jimž bych měl včas přitáhnout uzdu, přesto nejnovější Spielbergův film považuji nejen za návrat k vypravěčské tradici klasického Hollywoodu Victora Fleminga a Johna Forda (k westernům odkazuje rozvíjení tématu tradice vs. modernita i útok kavalerie na německý tábor, připomínající útoky indiánů), ale (paradoxně) také za pozoruhodný narativní experiment. Zápletka zprvu vypadá prostě a představoval jsem si, s jakou lehkostí ji scenárista „prodával“ producentovi (je tam kůň, je tam kluk, je tam válka), jenže otevření brány oddělující malý svět rodinných sporů od velkého světa války přináší nečekané oživení. Tušený hlavní hrdina je upozaděn a film atypicky přebírá hledisko koně, na co jsme ovšem dopředu nenásilně připravováni akcentováním ostatních zvířat. Otcovsko-synovské drama na pozadí třídního konfliktu se mění v drama vlastenecké, to posléze ve válečný příběh o přátelství a chybět nebude ani odlehčující komediální epizoda. Všechny navenek stylisticky nesourodé děje spojují dvě slova obsažená v názvu, válka a kůň. Film ale válku neukazuje s hyperrealismem Vojína Ryana, představuje nám naopak její přiznaně zkreslenou, skoro dětsky naivistickou verzi (kýčovitá obloha jako ze starých technicolorových melodramat). Před smrtí jsem dopředu varováni významnými záběry, bolestivé scény (poprava) Spielberg zjemňuje mistrnými, byť v jeho režii jaksi samozřejmými vizuálními i zvukovými zkratkami a bitevní scény jsou snímány převážně v celcích, nikoliv v detailech, jež by toho odhalily více. Kritice není podrobována přímo myšlenka války (jako snad v žádném americkém filmu), kterou film předkládá jako nevyhnutelnost. Krvavý celosvětový konflikt slouží k vyhrocení dojemného vyprávění do humanistických extrémů (vyprošťování koně by vydalo na dva absurdní skeče). Nelidskost války Spielberg nepokrytě využívá k odhalení lidskosti hrdinů. Válečný kůň v zásadě tvrdí „život je boj, ale vy ho vyhrajete“. Dnes, kdy pomalu i mnohé hollywoodské filmy váhají a pochybují, jistě úsměvný názor, ale Spielberg jej stále dokáže prezentovat s velkolepostí, díky které budete mít v oddalovaném závěru (znovu-nastolování rovnovážného stavu po předchozích otřesech jako obvykle chvíli trvá) vítězný pocit. Pokud se necháte. 75% Zajímavé komentáře: Lavran, Vančura (23.02.2012)

Látka sa mi nezdá dostatočne pevne uchopená, v prvej hodinke akoby sa režisér len hľadal. Všetko je príliš pomalé a napriek obrovskému potenciálu (kôň, emócie, nápady, vojna) mierne nezaujímavé a prekvapivo chladné. Našťastie sa to všetko o stupeň v poslednej polhodine zlepší. Kôň Joey konečne začína byť naplno využitý a celý film je zrazu plný nápadov. Joey vs. tank (hneď som si spomenul na Poslednú krížovú výpravu), jeho beh vojenskou zónou (jedna z najúchvatnejších scén, aké som v poslednej dobe videl), odľahčená scéna lákania koňa anglickým a nemeckým vojsom a podobne. Konečne som mal z filmu radosť. Platí však aj naďalej, že Spielberg už nie je zárukou prekvapivých a pre kinematografiu zásadných filmov. Keby War Horse nevznikol, nič by sa nestalo. P.S.: Nemci hovoria po anglicky (prečo sa však potom okrikovali po nemecky? malo to navodiť vačšiu autenticitu? smiešne). P.P.S.: Znižujem moje hodnotenie na 3*, Tintin dostal totiž 4* a bavil ma podstatne viac. (09.01.2012)