Válečný kůň

,,POSLÁNÍM KONĚ JE UTÍKAT. UTÍKAT PŘED NEBEZPEČÍM“..... /// Balada o koňovi, kterej ač do skoku, přesvědčil, že je i do tahu a s patosáckým nadšením zvoře celý pole (jsou věci, který si jako divadlo představit dovedu). BUĎTE STATEČNÍ! (Kůň jde do války a jsou věci, který .....). ZVÍŘETI JE LÍP NA FARMĚ NEŽ VE VÁLCE (to píšu pro jistotu, kdybys to nevěděl), ale kůň si prostě vybírat nemůže. Rodinnej film – teda myslel jsem si to. Děcka napnutý jak kšandy a v očekávání věcí příštích – samo že ty starší. Ti mladší zřejmě nevocení běh kavalerie proti kulometům nebo popravu zběhů.... I KONĚ MAJÍ DUŠI (tož tak vo tom žádná), nicméně všechny dojemnosti jdou stranou při válečnejch scénách, ve kterejch by prej mohlo jít i o lidi. Ovšem utrpení koní je nad to lidský – tak tohle kurva asi nevocení ani ti starší.... Pičovina? Asi jo (a nebyl to Ryan taky?) A pro koho to teda Steven natočil? Vzhledem k tomu, že jsem bulel, tak pro mě ne! ... Disneyovka to zrovna není, ale ať mě Verbal zasype v šachtě – dám 4*! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu od Michaela Morpurga číst nebudu. 2.) Slavnou divadelní verzi mám (už tuplem) na praku. 3.) Kůň, dlouho nic.... pak kůň a pak (za chvilku) ...Steven Spielberg. 4.) Thx za titule ,,unchained“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** (18.01.2012)

Zobrazení člověkem způsobených útrap zvířete vybízí označit Válečného koně za příbuzného Bressonova Baltazara, štafetová vyprávěcí struktura zase připomíná Jancsóovy Hvězdy na čepicích. Uvědomuji si, že jde o příměry divoké, jimž bych měl včas přitáhnout uzdu, přesto nejnovější Spielbergův film považuji nejen za návrat k vypravěčské tradici klasického Hollywoodu Victora Fleminga a Johna Forda (k westernům odkazuje rozvíjení tématu tradice vs. modernita i útok kavalerie na německý tábor, připomínající útoky indiánů), ale (paradoxně) také za pozoruhodný narativní experiment. Zápletka zprvu vypadá prostě a představoval jsem si, s jakou lehkostí ji scenárista „prodával“ producentovi (je tam kůň, je tam kluk, je tam válka), jenže otevření brány oddělující malý svět rodinných sporů od velkého světa války přináší nečekané oživení. Tušený hlavní hrdina je upozaděn a film atypicky přebírá hledisko koně, na co jsme ovšem dopředu nenásilně připravováni akcentováním ostatních zvířat. Otcovsko-synovské drama na pozadí třídního konfliktu se mění v drama vlastenecké, to posléze ve válečný příběh o přátelství a chybět nebude ani odlehčující komediální epizoda. Všechny navenek stylisticky nesourodé děje spojují dvě slova obsažená v názvu, válka a kůň. Film ale válku neukazuje s hyperrealismem Vojína Ryana, představuje nám naopak její přiznaně zkreslenou, skoro dětsky naivistickou verzi (kýčovitá obloha jako ze starých technicolorových melodramat). Před smrtí jsem dopředu varováni významnými záběry, bolestivé scény (poprava) Spielberg zjemňuje mistrnými, byť v jeho režii jaksi samozřejmými vizuálními i zvukovými zkratkami a bitevní scény jsou snímány převážně v celcích, nikoliv v detailech, jež by toho odhalily více. Kritice není podrobována přímo myšlenka války (jako snad v žádném americkém filmu), kterou film předkládá jako nevyhnutelnost. Krvavý celosvětový konflikt slouží k vyhrocení dojemného vyprávění do humanistických extrémů (vyprošťování koně by vydalo na dva absurdní skeče). Nelidskost války Spielberg nepokrytě využívá k odhalení lidskosti hrdinů. Válečný kůň v zásadě tvrdí „život je boj, ale vy ho vyhrajete“. Dnes, kdy pomalu i mnohé hollywoodské filmy váhají a pochybují, jistě úsměvný názor, ale Spielberg jej stále dokáže prezentovat s velkolepostí, díky které budete mít v oddalovaném závěru (znovu-nastolování rovnovážného stavu po předchozích otřesech jako obvykle chvíli trvá) vítězný pocit. Pokud se necháte. 75% Zajímavé komentáře: Lavran, Vančura (23.02.2012)

Jsou filmy, jejichž stupiditu může poměrně přesvědčivě překrýt jejich výborné řemeslné zpracování, bohužel naivitu, patetičnost a nervydrásající otravnost Válečného hnoje však nedokáže předčít ani prvotřídní práce audiovizuálních mágů Kaminského s Williamsem včetně zkušeného Spielbergova vedení. Kdybych to vzal kolem a kolem, mohu nejprve poukázat na zajímavost, že celý film je vyprávěn z pohledu koně, kolem něj se všechno točí a kolem jeho "individuality" jsou vystavěny, dá se říct, epizody o venkově, o válce, znovu o venkově a nakonec znovu o válce. Žádná z těchto rádoby epizod není samostatně uspokojivá a dohromady dává smysl pouze když přistoupíme na fakt, že kůň je zde povýšen na polidštěnou postavu s některými lidskými vlastnostmi a dokonce i lidskými emocemi. Něco tak nebesky stupidního, ke zblití lacinného a pro psychicky zdravého vyspělého jedince otravného, ba na pohled až ponižujícího jsem nečekal ani od krále rodiného patosu, Spielberga. Whore Horse je luxusně natočená sračka. 4/10 (03.03.2012)

vobec mi nevadilo, ze film obcas zachadza az do neuveritelne infantilnych vod (scena s agresivnou husou :D), ba priam naopak, rodinnost tohto snimku dokresluje celkovu atmosferu podmaniveho anglickeho vidieka a neskor tragickych rokov 1.svetovej vojny. Stopaz je mozno trochu prepalena, ale ked film uvidite podruhykrat, ak ho uvidite, pochopite, ze kazdy jeden zaber, kazda jedna scena ma svoje miesto. Aj napriek tomu, ze to uz nie je stary dobry Steven, ktory z vas dokazal vymackat emocie na posedenie, je to stale kus kvalitnej filmarciny, ktora ma svoje cestne miesto v dejinach kinematografie. Nuz, a scena, kedy anglicki a nemecki vojaci v zemi nikoho objavia Joeyho je vskutku nieco uchvatne. Dokazala ma rozosmiat, nahnevat i rozplakat zaroven. And that counts, right? (12.01.2012)

Nezbývá než napsat, že Spielberg opět nezklamal. Zpočátku jsem měl sice trochu obavy, protože filmů o koních už bylo natočeno spoustu a pro filmaře se pomalu ztenčuje plocha, kam s tímto námětem šlápnout, a navíc krajně nesympatického a prkenného Irvina jsem po pár scénách vůbec nemohl vystát. Ale to by nesměl být za kamerou nejlepší režisér všech dob. Příběh pomalu nabral na obrátkách, Irvine vymizel ze scény a zbytečnost válečného konfliktu byla znázorněna o to silněji, že Spielberg už pojal trochu jiný pohled na zmíněné hrůzy a nesnaží se už tolik zaměřovat i na komerční úspěch, jak tomu bylo dříve. Válečný kůň je krásný snímek, který každého diváka musí zahřát u srdce, a závěrečný happy end je podán přesně odměřeným způsobem, aby dokázal dojmout a zároveň nenarušit celkový obraz a atmosféru. Chuť příběhu zkrátka zůstane na jazyku ještě hodně dlouho a rozhodně patří k těm, které bych si chtěl ještě někdy zopakovat.. (19.01.2013)