Válečný kůň

Nenáročná pohádková omalovánka, hrající na dlouhé pohledy do očí a pozitivní auru všeho kolem (protože válka je špatná, áno). Kůň je za všech okolností nejkrásnější, nejsilnější, nejodvážnější, nejvěrnější a nejrychlejší - čekal snad někdo něco jiného? Film i přes obludnou stopáž nenudí a má vyrovnané tempo, takže je určitě dobrou volbou, pokud vaše děcka mají v lásce koníky. Čistokrevná limonáda se všemy svými klady i zápory (upgradovaná ověřeným umem svého režiséra). Zákopová scéna fajn. (20.02.2012)

vobec mi nevadilo, ze film obcas zachadza az do neuveritelne infantilnych vod (scena s agresivnou husou :D), ba priam naopak, rodinnost tohto snimku dokresluje celkovu atmosferu podmaniveho anglickeho vidieka a neskor tragickych rokov 1.svetovej vojny. Stopaz je mozno trochu prepalena, ale ked film uvidite podruhykrat, ak ho uvidite, pochopite, ze kazdy jeden zaber, kazda jedna scena ma svoje miesto. Aj napriek tomu, ze to uz nie je stary dobry Steven, ktory z vas dokazal vymackat emocie na posedenie, je to stale kus kvalitnej filmarciny, ktora ma svoje cestne miesto v dejinach kinematografie. Nuz, a scena, kedy anglicki a nemecki vojaci v zemi nikoho objavia Joeyho je vskutku nieco uchvatne. Dokazala ma rozosmiat, nahnevat i rozplakat zaroven. And that counts, right? (12.01.2012)

Uff, očistec v podobě veledíla Pišty Špílberga, který už zřejmě ztratil i poslední špetku zdravého rozumu a soudnosti, pokud tedy kdy nějaké měl, byl skutečně nesnesitelný. V jednu chvíli jsem myslel, že chytrý koník začne hrát na banjo a zpívat nějakou jidiš romanci na téma nespravedlivého osudu mladých vojáků na západní frontě, ale Pišta, inspirován zřejmě úspěchem svého masakrálního pojetí vylodění v Ryanovi, si raději zahrál na krvavého Mela a švihnul si další krvavou scénu, tentokrát mezi krátery. A pasáž s ostnatými dráty a šíleným koňem? Zachránila mě. Musel jsem to přetočit dopředu, protože takovou sračku jsem fakt nezvládl. Pak se mi ztratily titulky a při jejich hledání jsem najednou byl na konci u happyendu. Díky, Pišto, za sračku roku, ale raději už táhni do prdele i se svou nenávistí k Německu (22.01.2012)

Po první půl hodině mi v hlavě rotovalo, že "Spielberg dělá Johna Forda a dělá ho zatraceně dobře". Opening je ten nejklasičtější Hollywood v tom nejlepším stylu, kdy mi i párkrát lehce zvlhly oči. Jakmile dojde k odloučení, tak celý film přestane dramaticky fungovat a rozpadá se na jednotlivé epizodky. Které jsou sice občas brilantně natočené, ale zájem o celek upadá. Jako plus beru, že War Horse obsahuje scénu tak dokonale tarantinovskou, že Quentin musel blednout závistí. Právě od téhle scény se film překlopí do jiného filmového vesmíru, kdy už film nelze brát vážně a nezbývá než se škodolibě bavit vydrží až do "impozantního" konce. P.S. Slečna ve 4. řadě, které se ke konci tak vášnivě smála, ať se mi ozve do pošty. Děkuji :) (23.02.2012)

Půjdu proti proudu, ale můj problém s Válečným koněm není, že by to byl "hollywoodský barvotiskový spielbergovský doják", ale že takový ve výsledku vůbec není. On takový chce být; popravdě až moc; je tak i natočen, ale v jádru mu chybí základ všech těchto filmů - emoce. Tady je to pouto Alberta a Joeyho tak odfláknuté; a tak rozmělněné v minipříbězích na jedno brdo; že mi nakonec byli úplně ukradení oba dva a spolu s nimi i celý film. Ten ostatně měl být buďto mnohem kratší (a jen o těch dvou) či to měla být regulérní minisérie, kde co epizoda to pořádně rozpracovaná jedna ta zdejší desetiminutová anabáze. (15.01.2012)