Režie:
Steven SpielbergKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Jeremy Irvine, David Thewlis, Emily Watson, Tom Hiddleston, David Kross, Benedict Cumberbatch, Peter Mullan, Niels Arestrup, Patrick Kennedy, Nicolas Bro (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Válečný veterán a farmář Ted Naracott, který si rád přihne, koupí za přemrštěnou cenu koně, vhodného spíš na ježdění než na polní práce. Při dražbě tak sice před zraky okolního obecenstva trumfne i místního zbohatlíka Lyonse, ale v alkoholovém fanfarónství si neuvědomuje, do jakých potíží tím dostane svou rodinu. A tak přivádí domů koně s bílou hvězdou, kterému jeho syn Albert dá jméno Joy. Navzdory všem předpokladům, přírodě a Lyonsově potměšilé předpovědi ho naučí orat a Albert si s ním vytvoří hluboký vztah. Ve chvíli, kdy vypukne válka, se s ním rodina musí rozloučit. Joey je Albertovým otcem prodán britské jízdě a následně poslán na frontu, kde začíná jeho pozoruhodná pouť. Navzdory překážkám, kterým je na každém kroku nucen čelit, Joey ovlivňuje a mění životy všech, se kterými se na své cestě setká. Albert, který na koně nedokáže zapomenout, opouští domov a vydává se na francouzská válečná pole, aby ho našel a přivedl ho zpátky domů. (TV Nova)
(více)Videa (54)
Recenze (897)
Jsou filmy, jejichž stupiditu může poměrně přesvědčivě překrýt jejich výborné řemeslné zpracování, bohužel naivitu, patetičnost a nervydrásající otravnost Válečného hnoje však nedokáže předčít ani prvotřídní práce audiovizuálních mágů Kaminského s Williamsem včetně zkušeného Spielbergova vedení. Kdybych to vzal kolem a kolem, mohu nejprve poukázat na zajímavost, že celý film je vyprávěn z pohledu koně, kolem něj se všechno točí a kolem jeho "individuality" jsou vystavěny, dá se říct, epizody o venkově, o válce, znovu o venkově a nakonec znovu o válce. Žádná z těchto rádoby epizod není samostatně uspokojivá a dohromady dává smysl pouze když přistoupíme na fakt, že kůň je zde povýšen na polidštěnou postavu s některými lidskými vlastnostmi a dokonce i lidskými emocemi. Něco tak nebesky stupidního, ke zblití lacinného a pro psychicky zdravého vyspělého jedince otravného, ba na pohled až ponižujícího jsem nečekal ani od krále rodiného patosu, Spielberga. Whore Horse je luxusně natočená sračka. 4/10 ()
Moc jsem si přála viděla nějaký film o koních, který by měla asoň trochu jiný scénář než ty dosavadní. To se bohužel nenaplnilo, Krasavec Beauty byl hodně podobný. Koně vybrali pěkné, to se musí nechat, Emily Watson byla opět skvělá. Film je určitě příjemný na dlouhé odpoledne, ale bohužel není nezapomenutelný. ()
Nezbývá než napsat, že Spielberg opět nezklamal. Zpočátku jsem měl sice trochu obavy, protože filmů o koních už bylo natočeno spoustu a pro filmaře se pomalu ztenčuje plocha, kam s tímto námětem šlápnout, a navíc krajně nesympatického a prkenného Irvina jsem po pár scénách vůbec nemohl vystát. Ale to by nesměl být za kamerou nejlepší režisér všech dob. Příběh pomalu nabral na obrátkách, Irvine vymizel ze scény a zbytečnost válečného konfliktu byla znázorněna o to silněji, že Spielberg už pojal trochu jiný pohled na zmíněné hrůzy a nesnaží se už tolik zaměřovat i na komerční úspěch, jak tomu bylo dříve. Válečný kůň je krásný snímek, který každého diváka musí zahřát u srdce, a závěrečný happy end je podán přesně odměřeným způsobem, aby dokázal dojmout a zároveň nenarušit celkový obraz a atmosféru. Chuť příběhu zkrátka zůstane na jazyku ještě hodně dlouho a rozhodně patří k těm, které bych si chtěl ještě někdy zopakovat.. ()
Půjdu proti proudu, ale můj problém s Válečným koněm není, že by to byl "hollywoodský barvotiskový spielbergovský doják", ale že takový ve výsledku vůbec není. On takový chce být; popravdě až moc; je tak i natočen, ale v jádru mu chybí základ všech těchto filmů - emoce. Tady je to pouto Alberta a Joeyho tak odfláknuté; a tak rozmělněné v minipříbězích na jedno brdo; že mi nakonec byli úplně ukradení oba dva a spolu s nimi i celý film. Ten ostatně měl být buďto mnohem kratší (a jen o těch dvou) či to měla být regulérní minisérie, kde co epizoda to pořádně rozpracovaná jedna ta zdejší desetiminutová anabáze. ()
Spielberg proslul především jako režisér velkých výpravných podívaných, jejichž technické zvládnutí je dokonalé a přesvědčivé. Současně však také jako tvůrce, který poměrně často nezvládá sentiment svých příběhů a čas od časů přímo spadává do kvalit, jejichž problematičnost čouhá z díla jako sláma z bot našich předků. VÁLEČNÝ KŮŇ je ve Spielbergově filmografii kdesi uprostřed. Stěží uvěřitelný příběh se místy pohybuje za hranicí věrohodnosti (jak dlouho mohl vydržet ve válečných podmínkách kůň od dělostřelců či závěrečná až kýčovitě působící scéna se zapadajícím sluncem a plesající rodinou), současně však neztrácí svou supraindividualistickou integritu. Zatímco BÍLÝ TESÁK je výtvorem Londonovy fantazie, medvěd, talisman statečných polských vojáků, dobývajících Monte Cassino, který dopravoval nahoru přes nejnebezpečnější úseky výbušniny i munici, je nezpochybnitelným historickým faktem. Bohatá doprovodná galerie lidských hrdinů poněkud vyvažuje až příliš se vlekoucí první polovinu filmu. A sentiment, doprovázený skutečným citem, nás nutí nezapomínat na tento ne zcela tuctový film z pomezí lehkého a "těžkého" žánru kinematografie hraného filmu. ()
Reklama