Koizora

Nehledě na to, že už jsem Koizoru viděla jako seriál, snažila jsem se být objektivní. Přestože se mi seriálové provedení líbilo více a dokonce i přestože mám Harumu Miuru ráda, tak se mi v roli Hira líbil více Seto, dávám plný počet bodů. Kdybych srovnávala, asi bych filmu jednu hvězdičku ubrala, ale myslím si, že kdybych viděla pouze film, tak by prostě těch pět dostal. Po příběhové stránce je to pěkný a dost dojemný film! (07.07.2013)

I když už to bude přes rok a něco, co jsem viděla dorama, tak podvědomě srovnávám a vědomě musím uznat, že se mi líbilo o něco více. Nechápu, že takový příběh se mi více líbí roztahaný do šesti dílů, než v podobě filmu o dvou hodinách. Prostě se mi v dorama více líbily výkony hlavních představitelů a Mičiina tatínka. Vůbec mi v dorama přišli všichni sympatičtější. Stejně jako dorama i film dojme. Tenhle příběh to prostě umí až moc dobře. I ten konec u doramy se mi líbil víc. Další věc je, že i když je to film, tak zaujímal větší časové rozpětí v jejich životech, a to se mi moc nelíbilo. Naopak tady se mi více líbil jejich začátek - hovory přes telefon (v dorama to bylo takové "akčnější"). A prosím, mohl by mi někdo vysvětlit, proč jsem si na konci začala zpívat: "Je mi záhadou, že i když život chystá ránu za ránou, jsem stále optimista, optimista kterýmu se momentálně nedaří."? Díky, vážně by mě to zajímalo... (24.10.2010)

Nemám nic proti dívčím románkům. V tomto případě jsou ovšem zápletka/postavy/dialogy tak za (odbarvené)vlasy přitažené/ploché/klišovité, že to dobře zvládnutá režie a atraktivní technická stránka nemají šanci zamaskovat. Autorka přes mobil psané předlohy má totiž do spisovatelky či scénáristky opravdu daleko. Možná by pomohla maximální věková hranice, ale i moje manželka v současnosti odhadující svůj mentální věk na devět let, to ani s romantickou náladou nevydržela. (25.08.2010)

Je divné, že mi dvouhodinový film občas připadal delší, než 4,5h dorama, ale je to tak. Přitom se film v úvodu a v několika dalších věcech drží předlohy přesněji (telefonování na úvod, ohrožení rodiny Miky), což oceňuji. Mičin otec se mi ale v doramě líbil nepoměrně víc, stejně tak i její kamarádka a její kluk. Naopak ve filmu se mi líbila víc Hirova sestra (Karina) a Yu (Keisuke Koide), který byl navíc tak nějak logicky uvěřitelnější. K postavě Hira: Koji Seto z doramy mi sedl mnohem víc. U Miky to není jednoznačné. Jui Aragaki znám jako o osm let starší a dospělou Okitegami Kjóko. Zatímco Erena Mizusava ve svých šestnácti Miko prostě “byla”, Jui v 18/19 předvádí herecký výkon a v určitých okamžicích vypadá jako děvčátko víc, než reálně mladší Erena (která je ale zase naopak v některých okamžicích doslova superněžná). Těžko říci, co je lepší, hodnotím je nastejno, což znamená prvotřídně. Zajímalo by mě, co bych říkal, kdybych film viděl jako první, ale stejně si myslím, že je Hiro v doramě lepší. P.S. Potěšilo, že má film i dorama stejnou úvodní hudbu i grafiku. Připadal jsem si jako doma. (12.09.2018)

Tímto (po čtyřech letech) završuji svou zkušenost s "nebesy lásky" (Koizora). Myslím, že jako jedna z mála tady můžu říct, že jsem nejen viděla obě zfilmované verze (tuhle i seriálovou), ale že jsem si přečetla i dvoudílnou předlohu plus dokonce speciální díl "Kimizora" (stejný příběh z pohledu Hiroa - hlavní mužské postavy). Nejvíc mě před čtyřmi lety zasáhl onen seriál, se kterým jsem se setkala jako první, i když je v podstatě nejnovější ze všech verzí. Nato jsem se rozhodla se postupně prokousat všemi knihami, což mi zabralo dost času a když jsem to dočetla, pochopila jsem, že celý příběh je skutečně dost roztahaný (ten dojem jen umocňovalo to, jak pomalu jsem to v japonštině četla :)). Je to konec konců příběh, který se odehrává v několika letech a v původní knižní verzi je toho dost, co tuším nebylo přesně zachyceno ani v seriálu natož v tomto filmu. Takže když jsem se konečně rozhodla nyní vidět i film, cítila jsem se trošku ochuzeně. Ve filmu má všechno až moc rychlý spád a vidíme tam jen ty nejdůležitější události příběhu a to v téměř nepříjemně rychlém sledu. Je pravda, že nakonec mě příběh tak jako tak dojal, podobně jako mě kdysi dojal seriál, a z toho důvodu se nakonec přikláním k trochu vyššímu hodnocení... musím ale trvat na tom, že tomuto příběhu sluší seriálová délka mnohem víc. Navíc, ač mám Miuru Harumu jako herce hodně ráda, do téhle role s blond vlasy mi nějak vůbec neseděl (ani trochu mu ten blond nesluší), nemluvě o tom, že v roce 2007 ještě nebyl asi herecky dost zdatný na to, aby dobře zvládal scény s citovými výlevy (za herecký výkon má tady bohužel spíš mínusové body). Hiroa si stejně asi vždycky budu představovat jako Seto Kódžiho. Pokud se ke Koizoře ještě někdy v budoucnu vrátím, nebude to ani ke knize (která, ač je pravdivou zpovědí skutečně žijící Miky, jen tak mezi námi není nijak zvlášť dobře napsaná), ani k tomuto filmu, ale k seriálové verzi z roku 2008. ~(3,5★)~ (15.09.2014)