Kokuhaku

"Slabí budou vždy ubližovat ještě slabším." Kterak se učitelka rozhodne dát svým žákům poslední lekci. Zvláštní styl vyprávění, kdy se po prvních dvaceti minutách zdá, že film řekl vše podstatné a důležité, dosáhl vyvrcholení, závěru a příběh skončil, ale ono to pokračuje pořád dál. A rozplétá se a rozplétá. Za skvělého hudebního doprovodu (mimo jiné mých oblíbených Boris). 3.5* (29.10.2016)

Velmi tezovité dějově i obrazově, ale možná právě díky tomu se to tak moc trefuje. Výsledek je intenzivní thriller, který se stupňuje každým dalším obrazem. Něco jako kdyby chladný odstup Davida Finchera spojil síly s "občanskou brutalitou" Šiona Sona. Je kupodivu, že režisérovi bylo tehdy už 50, srší to energií nadšeného debutanta, míněno v nejlepším slova smyslu. Sice to považuju spíš za velmi povedenou hru na efekt než sondu do života nebo pevné filmové dílo, ale ten efekt je takřka maximální. (07.07.2017)

Naprosto brilantní SKVOST japonské kinematografie s jemným nádechem HIV tematiky, plný náhlých a dech-beroucích zvratů. Zničená, avšak velmi inteligentní a vynalézavá učitelka dala hochům pěkně zabrat, a nejen jim. Schopnost manipulace je v tomto filmu úžasná a paní učitelka se jí zhostila skvěle. Za velmi nevšední a nečekaný zážitek hodnotím 96%. (12.11.2015)

Hned na první pohled člověka zaujme technická stránka filmu, výbornou kamerou, střihem, hudbou a tolika flashbacky a hlavně zpomalovačkami, že jsem si připadal jako při hraní Maxe Payna :-). Krapet složitější je to ale s obsahem, příběhem. Ten byl rozhodně silný, avšak měl jsem problém ho brát vážně, a to kvůli pramálu zkušeností s japonskou hranou kinematografií, resp. mentalitou tohoto národa. Takhle to vypadalo, že je tato východní země ovládána psychopatickými mladistvými, kteří mohou bez jakýchkoliv problémů terorizovat a zabíjet kohokoliv aniž by jim v tom někdo z dospělých bránil nebo je zato trestal. Jestliže to beru jako nadsázku, tak ta mi k tématu filmu moc nepasuje a tudíž nefunguje. Asi budu potřebovat více zkušeností s danou kinematografií, abych si na ni patřičně zvykl, v tomhle případě to vidím na 4*. (25.08.2011)

Film o tom, že veškeří vrazi, kteří se rozhodnou vraždit hromadně, jsou vlastně nedocenění géniové, kteří se jen touží touto cestou zviditelnit. Celkový děj, chování postav a veškeré podobné detaily jsou i při slaboučkém zamyšlení, napíšeme-li to mírně, nepravděpodobné. To co mě tolik okouzlilo je kompletní umělecká stránka filmu, která je fenomenální. Naprosto geniální hudbou počínaje a kompletní stylizací končíce. Hrozně se mi líbil styl vyprávění ve zpovědích. Kamera je vždycky na tom pravém místě a každičký záběr je vlastně uměleckým dílem. Za zmínku stojí i výběr několika anglicky zpívaných písní, které jako kdyby byly nazpívány filmu na míru. Jediné, co mě pořádně zarazilo bylo to, že na japonských školách je to tedy kurevská ulejvárna. Velmi by mě zajímalo, kde se tam bere tolik programátorů a robotiků. Omlouvám se, ale znovu musím upozornit na kompletní soundtrack, pokud budete film sledovat s hodně kvalitiním zdrojem zvuku, tak se zřejmě uzimomriavkujete a uslintáte. Jsem si jistý, že kdybych film viděl vcelku, tak bych pálil plný počet, neboť mě po vizuální stránce už dlouho nic takhle neočarovalo, ale protože je léto a všichni ruší, tak jsem měl před závěrečnou půlhodinkou několikahodinovou pauzu a nadšení trošku opadlo. 4* (27.07.2013)