O bozích a lidech

Neuveriteľné artové veľdielo, ktorému som sa vyhýbal z neoprávnenej obavy, že sa budem nudiť. Je to fascinujúca koláž hudby, náboženských obradov, skvelých hereckých výkonov (zvlášť Lambherta Wilsona v roli opáta Christiana) a hlavne filozoficko náboženských úvah o živote, násilí a smrti. Radím tento film k trom najzaujímavejším snímkam o viere aké som kedy videl (1. http://www.csfd.cz/film/249240-ivetka-a-hora/ 2. http://www.csfd.cz/film/31777-zivot-jako-smrtelna-choroba-prenasena-pohlavni-cestou/). (18.04.2011)

Výborný film o mnišské komunitě v Alžírsku v době propukajících teroristických akcí islamistů. Představuje hluboké podobenství života křesťanských hodnot víry, naděje a lásky ve světě islámu. Přestože je zde křesťanství cizí či nepatřičné, vztah místních s mnichy je oboustranně přátelský, naplňující a přínosný. Dokud se neobjeví náboženský fanatismus ničící vše okolo sebe a burcující podobný fanatismus ze strany vlády. Takový fanatismus nemá základní víru v člověka obsaženou v každém náboženství, bez které není možné soužití lidí, láska k lidem, ani dialog lidí vyznávající jiné názory a hodnoty. Jak se vyrovnat s tímto setkáním, se světem bez pozitivního vztahu ke všemu lidskému? Je možné v takovém světě dále žít se svojí odlišnou vírou, nadějí a láskou? Nebo je lepší zvolit útěk do bezpečí a opustit vše a všechny blízké? (04.01.2014)

[6/10] Jednotlivé časti filmu, ako zobrazenie krestanstva, vojny a podobne - výborne natočené. Skvelý výber prostredia, melodická hudba, réžia a kamera - všetko OK. Dokonca to ani nenudí.. Ale v konečnôm dôsledku to bolo iba pekne spracované video ktoré viedlo od ničoho nikam. Preto nedám vyššie hodnotenie. Nuž ale aj tak je to dosť zaujímavý film. (03.01.2013)

Komentář Tannera podepisuji. Jen bych snad ještě přidal, že do toho rádoby dokumentárního stylu jsem se nemohl nějak dostat. Přitom témata jsou ohromná, ale co naplat, když je tu jakákoliv rezignace na základní filmové prostředky, jimiž si tvůrci získávají diváka. Přitom stačilo vybrat jednu postavu a vyprávět to z jejího pohledu, hned by to dostalo určité vnitřní emoce navíc. A celé téma by vyznělo daleko silněji. Při tomto rádoby dokumentárním stylu chybí i možnost využít jako emotivního prvku hudbu - a přitom by jen mohla podtrhnout celkové vyznění. Naopak, když je použito Labutí jezero, tak by zase lépe vyznělo ticho... Je zde až moc soustředění na vnější detaily, nikoliv onu vnitřní hloubku. Takhle i přes naléhavost tématu a ony otřesné věci, co se staly, mne to tak nějak často nechávalo chladným. Velkou roli hrálo i to, že jsem nedávno předtím viděl ruský Ostrov, kde je ona duchovní tematika skutečně podána i pro diváka a filmově. (06.04.2011)

Tak nevím. V jednu chvíli film příšerně nudí a v té druhé, i když se zdánlivě nic nemění, působí nesmírně uklidňujícím dojmem a vyzařuje z něj to nejpomenovatelné "něco". Upřímně řečeno vůbec nevím, jaké k tomu zaujmout stanovisko. Jasno mám akorát v tom, že pokud Beauvois zamýšlel složit hold zavražděným trapistům, podařilo se mu to dokonale a jsem přesvědčen, že pro křesťanskou komunitu se jedná o dost zásadní snímek. Každopádně já stále tápám, takže volím zlatou střední cestu. 50% (18.08.2017)