Restrepo

Co ti Američani jako čekali, že s nimi budou Afghánci popíjet čaj a provozovat s nimi vysokohorsku turistiku? To, že spousta z nich přišla o své iluze bylo naprosto normální. Denně jim smrt dýchala na záda. Ale stále to byla okupační vojska v cizí zemi. Navazování kontaktu s místními bylo poměrně zbytečné. Vždyť se báli Talibanců. Při některých rozhovorech jsem si vzpomněla na indiány. Už jenom chybělo, aby Američani začali rozdávat ohnivou vodu, nakažené deky a bezcenné zbraně. Co jsem si tedy odnesla z dokumentu? Ve své podstatě toho moc není. Hrdiny takových dokumetů nejsou ti, co v nich vystupují, ale ti, co je připravují, režiséři, kameramani, reportéři, novináři a fotografové. Ti musí mít nesmírnou kuráž a odhodlání, které je spojené s velkou dávkou odvahy a možná i určitým bláznovstvím (29.08.2012)

Viděl jsem bohužel pouze kratší verzi vyrobenou pro Českou televizi a navíc s opravdu hodně mizerným dabingem, ale snažil jsem se od toho při hodnocení oprostit a nehodnotit to, za co tvůrci nemohou. Nicméně i tak musím konstatovat, že se mi to nelíbilo. Vadil mi uměle vytvářený patos, záběry z boje působily lehce amatérským dojmem a dokument toho zase tolik převratného o válce v Afghánistánu neodhalil. Z rozhovorů s vojáky jsem nabyl dojmu, že snad ani nevěděli, že jdou do války… Jinak po zhlédnutí Restrepa se už ani nedivím, že Američané v poslední době neválčí moc úspěšně. Kluci, co ve škole asi zrovna dvakrát nevynikali, si jedou na výlet zastřílet a třeba i někoho zabít – když vezmeme v úvahu odhodlání a motivaci nepřítele, možná to není to pravé ořechové. (29.08.2012)

US Army boys vs. střílející afghánské šutry a borovice. Jinými slovy organizovaný chaos proti partyzánům s dokonalou znalostí vlastního hřiště.. V operaci Trvalá svoboda nejde zvítězit, jen částečně otupit násilí, které se vyostří zase o kousek dál, což už dávno ví i Osli velící Lvům. A oni Lvi? Ti jdou do toho z počátku za vlast, či opojný pocit sounáležitosti a až začne boj, tak už jen za sebe, aby se domů nevraceli v podlouhlých bednách s nechtěným dárkem pro příbuzné v podobě pečlivě složené vlajky.. Dvojice žurnalistů za svou odvážnou práci v terénu zaslouží uznání, protože při tomto povolání Smrt čeká všude - v době natáčení Restrepo už na Tima Hetheringtona čekala v pohodlném křesle písečné Libye.. (29.08.2012)

Včerejší (respektive dvacetileté) fiasko v Afghánistánu mě dokopalo k projekci. Velkou devizou je bezprostřední dojem a luxusní přístup do válečné akce. Zatímco jednotka mladých američanů postupuje přes kamenné skalní vesnice, buduje a drží základnu, domlouvá se s pastevci a pátrá kdo a kde je Talibán, hezky na vás padne absurdita celé zápaďácké operace - zavést nějakou stabilitu a pořádek do tak zeměpisně drsný, kmenově roztříštěný a nesmyslně ohraničený země. (x) (18.08.2021)

Restrepo bych asi ani nenazval filmem, ocejchoval bych to jako úryvek přímého přenosu z války. Autentické záběry jsou prokládány čas od času výpověďmi aktérů, což ale nenarušuje kontinuitu snímku a jeho atmosféru. A ačkoliv i to zde má své pevné místo, tak bych vytknul hlavně nudu. Jednou vidět asi proč ne, ale opakovaně si to nezapnu. 60 % Oblíbená část- výpověď Rice o tom, jak to dostal (05.06.2014)