V temnotě

Bohužel, téma je silnější než samotný film. Izolace v ghettu, každodenní strach o život, blížící se transport a jeden šílený plán – prokopat se a nějaký ten pátek vydržet v kanalizačním systému. Ve stokách skupinka, která tam nakonec nezkysne jen nějaký ten pátek, potkává údržbáře kanálů – ziskuchtivého hajzlíka, ze kterého se nakonec vyklube dobrák od kosti. Kosmopolitní režisérku Agnieszku Holland zajímá vedle něj právě různorodá skupinka útěkářů, kteří mají své vlastní problémy, spory, potřeby. A rozhodně to nejsou žádná neviňátka. Holland nicméně potvrzuje svou kvalitu srozumitelnou, chytrou a divácky vděčnou látkou!! Být o půlhodinu kratší, chválil bych jí víc. (30.04.2013)

Kino Atlas (ČSFD projekce) - Jedna z nejlepších čsfd projekcí, na které jsem byl. Atmosféru velmi povedeného snímku umocňovalo malé alternativní kino Atlas. Film V temnotě je přesně ten typ, který se do takového kina perfektně hodí. Téma druhé světové války a utlačování židů i po necelých 70 letech stále diváky přitahuje a zajímá. A je to rozhodně dobře, protože je dobré si čas od času uvědomit a připomenout, v jaké pohodové době (oproti tehdejší, kdy zuřila svět. válka) žijeme. Film sám o sobě je smutný, ale velmi věrohodně natočený. Mám akorát dvě malé výtky. Za prvé délka 2 a půl hodiny je poměrně dost, na to, že se film převážnou většinu odehrává v podstatě na jednou místě - v temném kanále. S tím je spojena druhá výtka, kdy si myslím, že by si film zasloužil přidat trochu na tempu. Ale to jsou opravdu jen detaily, protože ty hravě přebíjí celkový dojem z tohoto válečného dramatu. Můj dojem se dá vystihnout slovy - velmi dobrý. Třešničkou na dortu byla návštěva režisérky, která nám po skončení filmu v sále prozradila některé zákulisní zajímavosti a její vyprávění mě moc bavilo. Čsfd projekce tedy opět zabodovala. 80% (with J.) (13.11.2012)

V úvode ma veľmi štvala dynamická kamera, ktorá si na môj vkus veľmi zle vyberala objekty, neskôr sa film prehupol do deja v tme, o čom tento film vlastne je, no podľa mňa tam bolo až príliš hystérie, čakal by som skôr beznádej a odovzdanosť, ale mohlo to tak byť, takže sa nesťažujem, záveru však chýbal akýsi silnejší citový výboj, no chápem, že sa to sústreďovalo hlavne na ten citát o židoch. Porovnávať tento film s Pianistom, Schindlerovým zoznamom, či inými ako Predčítačom, ide len ťažko. Neberte to ako neúctu k tým ľuďom, no film je nuda. Je to drsný film, ktorý nevyniká výraznejšími scénkami, zaujímavosťou deja, no má opäť silný príbeh, technicky so všetkými tými detailami okolo sa mi to tiež nepáčilo. Agnieszka Holland podľa mňa nie je až tak výrazná režisérka, má na konte síce zaujímavé témy, ale žeby vynikala niečím neobyčajným, to nepotvrdila ani tu. Venuje sa veľmi obkecom a to robí jej filmy zdĺhavé a nenecháva priestor pre oporné body deja, ktoré by film rozvíjali, vyrobili zvraty, mnohé im neverím a v mnohom sú podľa mňa prázdne, aj keď možno celkovo nie sú zlé, tento mi príde tiež fádne. Keby sa odohrával v kanáloch Varšavy, vyzeral by asi inak, beriem aj Ľvov, no jednalo sa o malú skupinu ľudí, kde sa rozvíjali vzťahy, ktoré by mi v takomto filme veľmi nechýbali, ale zas chápem, že nudu a nepohodlie z reality sa snažili dostať do filmu aj cez tieto momenty a tak to zas s kritikou netreba preháňať. (21.08.2013)

Pro mě byl zásadní problém v tom, že jsem necítila pouto ani s jedním z těch hrdinů. Bylo jich moc, nikdo neměl silný charakter, možná i slabé herecké výkony. Nepůsobila na mě dobře rozpřepaná kamera. Zapůsobil na mě až závěr s větou "To jsou moji žido!". (Pzn.: chápáno ve smyslu "to já je chráním"). Jako by to celé konečně mělo smysl točit. Jen to přišlo trochu pozdě. Agnieszku mám ve velké oblibě, tohle mi jako divákovi nesedlo. (09.03.2021)

Ono se nejedná o žádný zázrak a co se té proklamované temnoty týče, tak ta se také nějak výrazně nekonala. A stejně tak jsem postrádal napětí, jehož náznaky tu sice byly, ale ta snaha skončila kdesi na půl cesty. Výhradu bych měl i ke stopáži, kde byla půlhodina navíc.Na druhou stranu se jedná o poctivou evropskou válečnou filmařinu prostou zbytečného patosu, nepostrádající sugestivní atmosféru ghetta a navíc perfektně zahranou. V případě Furmanna se jedná asi o nejlepší výkon v kariéře. Líbilo, ale čekal jsem mnohem víc. 70% (01.01.2013)