Tinker Tailor Soldier Spy
La Taupe
Dame, König, As, Spion
Jeden musí z kola von
Režie:
Tomas AlfredsonKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Gary Oldman, Colin Firth, Tom Hardy, Mark Strong, Ciarán Hinds, Stephen Graham, Benedict Cumberbatch, Simon McBurney, Roger Lloyd Pack, Kathy Burke (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Píše se rok 1973 a svět je ve studené válce. Britská vláda ale tuší, že má problém. Právě byl při jedné z akcí zpravodajské služby v Budapešti zabit britský agent. Zdá se, že tajná služba má ve svém středu zrádce, tajného nepřátelského špióna, takzvaného „krtka“. Bývalého člena tajné služby, George Smileyho, vyhledá člen vlády a pověří ho pátráním po krtkovi. Smiley si k sobě vyžádá dva pomocníky, Petera Guillama a bývalého spolupracovníka Mendela. Smiley vychází z úvah, které měl ohledně „krtka“ bývalý velitel tajné služby, jemuž neřekl nikdo jinak než „řídící“. Řídící uvažoval, že krtek se musí nacházet mezi nejvyšším velením. George Smiley tedy zúží okruh podezřelých na čtyři hlavní postavy. Těmi jsou současný „řídící“ Percy Alleline s krycím jménem „Švec“, jeho zástupce, Bill Haydon/Krejčí, Roy Bland/Voják a poskok a bezskrupulózní oportunista, Toby Esterhase. George se vrací hluboko do minulosti a vzpomíná, jak právě Percy přišel s celou řadou zajímavých informací, jejichž zdroj ale nechtěl odhalit. Tehdy to přímo před řídícím na poradě vyvolalo velkou hádku. Nicméně tajemný zdroj informací byl označen jako součást operace „Magie“. George má za to, že krtka řídí ruský diplomat Polyakov, kterému v tajné službě přezdívali „Karla“. S Polyakovem se George už v minulosti potkal a moc dobře ví, že Polyakov je nerovný soupeř, protože je fanatik. George začíná mapovat změny, které nastaly po odvolání původního řídícího. To, že postupuje správně, mu potvrdí návštěva bývalé agenturní analytičky, Connie Sachsové. Právě ona si všimla důležitosti Polyakova v hierarchii sovětské londýnské ambasády. Obratem byla z tajné služby vyhozena Tobym Esterhasem a Allelinem. George také záhy najde oficiálně mrtvého britského agenta, Jima Prideauxe, který měl být zabit v Budapešti. Jim je nedobrovolně uklizen na venkov, kde učí v jedné malé škole. George má rovněž nečekanou návštěvu přímo ve svém domě. Najde tam na druhou kolej odsunutého agenta Rickiho Tarra. Ten mu vypráví, jak se na misi v Istanbulu sblížil se sovětskou agentkou Irinou, která byla ochotná přeběhnout k Britům výměnou za informace o „krtkovi“. Tarr tehdy o Irinině nabídce vedení informoval, to však nereagovalo. Kdo však o sobě dal vědět, byli Rusové. Irinin manžel byl zavražděn a sama Irina zmizela. Tarr, který se do ní zamiloval, by jí rád pomohl do bezpečí Británie. George začíná hledat důkazy přímo v tajné službě. Ty mu tajně opatřuje Peter, který je z úřadovny vynáší... (TV Prima)
(více)Videa (33)
Recenze (876)
Takhle si má bujná fantazije představuje skutečný svět špionáže. Film vyžaduje stoprocentní divákovu pozornost, protože různý odbočky do minulosti a podpříběhy můžou trošku vařit gulášek, ale pokud se dostanete do příběhu, tak se vše v pohodě dá sníst a ještě budete škemrat o přídavek. Je to neskutečná kvalita, jak ze strany herecké, tak ze strany filmařské, práce s atmosférou, kde přebíra vládu madam paranoia se už líp povést fakt nemohla. V kategorii špionážních filmů působí snímek Jeden musí z kola ven jako Aston Martin mezi škodovkama. ()
Takřka dokonalý špionážní film, kde se nic neříká dvakrát (nebo alespoň ne dvakrát stejně) a to, co se řekne jednou, si musí často divák sám aktivně vyhledat a spojit. Je až k neuvěření, jak důsledně se tu selektivně odpírají a dávkují informace hned ve třech rovinách najednou (dialogy, mizanscéna/rámování, zvuková stopa), což podle všeho navíc přesně odpovídá stylu knižní předlohy. Chápu, že řada diváků má problém se orientovat v příběhu, protože Tinker Tailor jednoduše vyžaduje aktivní, pozorné sledování (na které většina lidí, navyklá na vysoce redundantní hollywoodské vyprávění, není zvyklá), a to na naprosto základní úrovni rekonstrukce fabule, nikoli na úrovni nějakých symbolických významů obohacujících dílo o další, ale ne nutně nezbytnou rovinu. Film, který otevřeně vyzývá k důkladné formální analýze a už se nemůžu dočkat, až ho uvidím znovu. ()
Aston Martin zůstal v garáži, martini u ledu a lepé krásky na barových židlích - špionážní dobrodružství nahradila šedivě upachtěná a nikdy nekončící úředničina, kde se paranoia přesunula z hájemství duševních poruch do realistického vidění světa, jediný dlouhodobý vztah se navazuje se skotskou a cigaretami a soukromý život je luxusem, na který může být kdykoli uvalena exekuce. Tím spíš v době, kdy ze srdečných pozdravů z Ruska vane mráz přicházející z Kremlu a boj se přesouvá na domácí stranu hřiště, protože tým ve složení komisař Gordon, Sherlock Holmes, Mr. Darcy, Arnim Zola, Caesar, lord Blackwood a Caligula zjišťuje, že si dost možná už dlouho střílí vlastní góly... jenže i když to tým na poli proti moskevské přesilovce vyhraje, neznamená to, že jednotliví členové nevyfasují doživotní červenou kartu nejen v pracovní sféře. Sedmdesátkový feeling "jedna šedá vládne všem" nemá chybu, ale je to hlavně vědomí, že autor přesně věděl, o čem píše, a souhra hereckého orchestru, v kterém se jednotlivá sóla rozhodně neztrácejí, tak skvělá, že je těžké chválit někoho konkrétního, ale z ryze osobního hlediska bych vyzdvihla Stronga a Cumberbatche. A v neposlední řadě dopad filmu - podobně jako u hrdinů se za strohou maskou skrývá emocionální bouře, ničivá ve svém dopadu, protože bez ohledu na to, jak moc se jednotliví protagonisté a jejich ne(v)hodné známosti snaží odsunout své city a soukromí na vedlejší kolej, je to právě la passion, jež míchá kartami a vynáší zničující závěrečný triumf. Tahle reminiscence osudu Guye Burgesse, jednoho z členů neblaze proslulé Cambidgeské pětky, kterého shodou náhod (?) v minulosti ztvárnili hned dva členové ansámblu Tinker Tailor Soldier Spy, má sílu a sofistikovanost, jakou mnohé doslovnější snímky tak postrádají, a už proto nad reakcemi, že je to nudné, pomalé nebo dokonce nepřehledné a nepochopitelné, vrtím hlavou v němém úžasu. Mně je zapotřebí přesně takových filmů, bohužel jich je méně než uživatelů ČSFD, u kterých TheMaker nežadonil o bod. ()
Jo, je to kvalitní snímek - ale koho dnes v Česku roku 2012 zajímá jaké problémy měla britská tajná služba v 70 letech? Ano, správě namítnete, že tu máme třeba Mnichov od Spielberga či Baader Meinhof Komplex z podobné doby a podobným tématem. Ale tento film se snaží být věrnou rekonstukcí něčeho (reálného?) a tak nějak kašle na diváky. Navíc mu předlohou byla opravdu pořádně tlustá kniha, bez jejihož načtení se lehce ve filmu samotném člověk ztratí - minimálně v tom kdo je kdo a za koho vlastně kope. ()
Galerie (96)
Zajímavosti (30)
- Gary Oldman měl mít původně šedou paruku, ale odmítl ji, jelikož by to podle něj nevypadalo tak přirozeně, jako když si vlasy obarví. (Kiyoshi)
- Toma Hardyho doporučil do role Rickiho Tarra producent Tim Bevan, protože mu připomínal mladého Roberta Redforda. (Zuzyzss)
- Textový procesor, který lze vidět v kanceláři "Cirkusu" (jiné jméno pro MI6, vymyšleno autorem knižní předlohy Johnem le Carré), je model Wang 1200, který je vůbec první svého druhu. (Kiyoshi)
Související novinky
Režisér Sněhuláka hledá vykoupení
Tomas Alfredson, režisér univerzálně nenáviděného Sněhuláka s Michaelem Fassbenderem, by si rád napravil reputaci. Autor oceňovaných snímků Ať vejde ten pravý nebo Jeden musí z kola ven se proto… (více)
Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce
Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)
Scorsese předává Nesbøva Sněhuláka
Tři roky staří Lovci hlav, kteří byli adaptací stejnojmenného románu Joa Nesba, konečně dostanou „bratříčka". Kolem další knihy slavného norského spisovatele, ponuré detektivky Sněhulák, dlouho… (více)
Další špionážní adaptace na cestě
John le Carré je britský klasik thrillerové špionážní literatury a v poslední době se s kvalitními adaptacemi jeho knih roztrhl pytel. První vlaštovkou byl Nepohodlný, zfilmovaný před 10 lety, ale… (více)
Film s pointou, která ve chvíli, kdy nad ním užuž lámete hůl, zlomí vaz západnímu dvacátému století s jeho špiony a studenými válkami, uštvaností a ničením osobních životů "ve jménu služby", a také s jeho špionážními filmy. Tenhle film je už nový, účtující se starými pořádky. Tenhle film popravuje špionáž a s ní celou západní společnost založenou na lživíře ve službu ("service") nadřazenou vlastním životům. **** Záměrně útržkovitý, nepřehledný a zahlcující způsob, jímž před vás snímek pokládá informace, logicky vyústí v moment, kdy si řeknete, že se v tom snažíte vyznat marně, že už je toho moc - a v tu chvíli se vám změní optika - dojde vám, jak oni sami, všichni ti špioni, jsou v tom ztracení - a najednou se vám přesně poskládá, co tak velikého sleduje a říká tenhle film. **** V tu chvíli se mimochodem také sama zápletka sesbírá a urovná, ale to už je vedlejší, protože vy už sledujete jiné sdělení, to skutečné. **** Čerpáte z uplynulých čtyř pětin snímku a vytanou vám všechny ty porůznu nenápadně utroušené osobní postesky jednotlivých hrdinů a - v tak dokonale esteticky nasnímaném sledu záběrů - se vám vyjeví jejich vlastní šedivost, ztrhanost, únava, osamocenost, nechuť. A v tu chvíli se také v poslední pětině začne vyjevovat, že mezi všemi postavami existovaly potlačované osobní vztahy, lásky, náklonnosti, nerozvíjené, zpětně křičící promarněným potenciálem. Neprožité osobní životy. A tehdy si to začnou uvědomovat i samy postavy. **** Nakonec se ukáže, že celá pětice nejvyššího ústředí vlastně podvědomě věděla, kdo to mezi nimi byl "krysou, krtkem, shnilým jablkem" - dvojitým agentem, který si vybral, že bude hrát pro Rusko, zrazovat Británii, a potažmo Ameriku - a že ho celé roky mezi sebou nechali konat. Protože podvědomě jeho volbu schvalovali: "Nebyla to jen morální, ale také estetická volba. Nevidíte, jak je Západ ošklivý?" Čímž Bill Haydon myslí: nešťastný. **** Podvědomě nechtěli žít tak, jak žili, a sloužit tak neestetickému, šedivému, únavnému, nešťastnému systému. Toužili, aby tomu byla učiněna přítrž, aby se Západ zhroutil, aby skončila společnost, která lidi nutí nežít krásně, nežít zalíbeně, nežít doopravdy, vzájemně se mučit a zabíjet, přeneseně i doslova. Každý z nich cítil touhy, které nenaplňoval, a které se během filmu postupně vyjeví. (Ricki a jeho fantom-andělské zjevení: Irina, jeho touha "mít rodinu, nebýt jako oni", jako ta stará generace špionů. Vzájemná skrytá náklonnost mezi Jimem a Billem. Smiley a jeho Ann, ale také Smiley a Karla -- Karla, ruský šéf tajné služby, který Smileymu sebere zapalovač, dárek od Ann, jako symbol, že Smiley osobní vztahy přezírá, byť o nich právě tu noc jejich jediného setkání ve jménu systému tolik žvaní - Karla, Smileyho podvědomý pravý hrdina. Toby a jeho "oddanost", bytostná potřeba věrnosti. Mateřská Connie. Etc.) **** Pro generaci těch, které sledujeme, je už pozdě, aby svůj život prožili krásně, vyplnili své touhy. Ale přestože ho obětovali v systému, nakonec se ukáže, že jsou to právě jejich navenek potlačené touhy, které motivovaly ty nejdůležitější činy - a že pracovali uvnitř systému, v jeho čele, k jeho zániku: nechávali mezi sebou celou dobu špiona, aby jejich činnost úspěšně mařil. **** A jejich osobní touhy, nyní už uvědomované, určují dění o to rozhodněji i dál: Ani poté, co jsou sami před sebou nuceni špiona odhalit, přiznat si ho, ho nepředají ruským Inkvizitorům a jejich mučení - Jim Prideaux ho raději zastřelí - motivován roky potlačovanou vzájemnou náklonností, láskou, kterou v tomhle systému, v západním světě beze smyslu pro krásu, nemohli prožít. Zastřelí člověka, kterého nemohl naplno milovat, a zastřelit ho musí vlastně proto, že ten člověk stejně jako on ten systém nenáviděl a rozhodl se ho zničit. Tentýž Jim Prideaux, který - dokud byl uklizený jako učitel na venkově -, se snažil vychovat si z malého samotářského kluka následovníka, příštího špiona, nikoli náhodou pojmenovaného Bill, a který od sebe stejného chlapce v závěru filmu odhání a řve na něj: "Už za mnou nechoď, rozumíš? Běž si hrát!" Posílá ho žít vlastní život, sledovat své touhy, být sebou, místo aby sloužil a obětoval se. **** "Service", služba, je ve filmu jedno z kíčových slov. Dalším je právě "estetika". Estetika snímku vs. neestetičnost západního světa, v němž snímek vznikl a o němž vypovídá - aby ho pomohl rozložit, aby ho popravil a poslal všechnu pouhou formální estetiku nadobro k čertu. **** Závěr filmu je otevřený: Smiley se vrací k Ann, k lásce, k osobnímu životu, a zároveň se stává novým šéfem tajné služby, Řídícím. Bude to počátek rychlého konce systému, který nutí lidi sloužit, obětovat se, místo aby žili? Nebo se nechá semlít, jako se to těm nahoře stává? Smiley se jenom záhadně usmívá. Závěrečné titulky. **** Plus: I grafifti načmárané na zdi v pozadí je výmluvné, jde tady o to, že systém se musí změnit, od tvrdého řádu k měkké intuici: "Future Is Female" **** Plus: Smileyho nové a staré obroučky brýlí fungují jako indikátor mezi záběry z minulosti a přítomnosti. **** Plus: Pan Hitchcock by měl radost. Jeho hrdinové žili ve stejně elegantním prostředí (auta, nábytek, obleky, doplňky), ale s grácií, nikdy nebyli systémoví, zato vždycky živoucí a šťastní. Špioni v tomhle filmu jim (přiznaně) skládají veliký hold. () (méně) (více)