Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Židovský učenec a rabín Löw kdysi vytvořil hliněného obra golema a oživil jej. Po Löwově smrti se golem stal pro utlačované židy symbolem záchrany před pogromy. Na dvoře císaře Rudolfa II. se komoří Lang snaží intrikami ovládnout císaře a získat moc. Potřebuje k tomu golema a proto jeho lidé při hledání vniknou do ghetta. Neváhají použít násilí a uvězní také mnoho židů včetně rabína Jakuba. Císařova milenka hraběnka Stradová chce překazit Langovy plány. Snaží se proto spojit s uvězněným Jakubem, který jediný ví, kde se golem nachází. Než se jí to podaří, Lang golema najde a oživí. Je jím však po právu potrestán za násilí na bezbranných lidech... (ČSFD)

(více)

Recenze (34)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Le Golem je klasickým příkladem dvou různých přístupné k jedné látce. K originálnímu podání V+W se nakonec nejvíce přiblížil až samotný Werich začátkem 50. let. Nyní, v polovině let 30., měl hlavní slovo Duvivier a Češi se tehdy mohli alespoň částečně přiblížit k velkým historickým filmům zahraničím. Židovská pražská legenda v podání Francouzů bude ale vždy něco trochu jiného, právě pro svůj pohled zvenčí. Nicméně díky některým domácím hercům ve vedlejší rolích (v čele s Trudou Grosslichtovou alias Taniou Doll jako Mme. Benoit) se došlo k příjemnému kompromisu. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Golema si u nás v rámci filmové tvorby každý pojí především s Janem Werichem coby Cisařovým pekařem. Jeho černobílý předchůdce, který spatřil světlo světa poté, co francouzské producenty zaujala Werichova & Voskovcova stejnojmenní divadelní hra, měl daleko temnější podobu. Tohle je přímo historická freska na motivy známé legendy, v níž nechybí vedle nádherných kostýmů ani opravdová hororová atmsoféra. Pozoruhodná to koprodukce z meziválečného období, navíc ještě plna židovských motivů – při úvodní písně se záběry na trpící a modlící se Židy mne zamrazilo, když jsem si vzpomněl na holokaust, který byl zanedlouho po roku vzniku tohoto filmu rozpoután. V něčem už film, pravda, po technické stránce zestárl, ale líbilo se mi velkolepé řádění ozrutného Golema (zde ještě v podání skutečného herce). Na svou dobu velmi zručně a uvěřitelně nasmínané, včetně působivých davových scén! Docela se divím, že dílo ještě nebylo u nás restaurováno a vydáno na DVD, v lepší kopii, než té z CS filmu (často ještě k tomu s bílými titulkami na bílém pozadí) to mohl být ještě větší zážitek. Zatím coby svého filmového favorita na "golemské" téma volím Brdečkovu povídku Poslední golem z filmu Pražské noci. 75% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Závěrečných 15 minut by si nezadalo ani v dnešní době, tak úžasná gradace filmu se vidí málokdy. Ve filmu jsou použity jedny z prvních davových scén, což mu také dodává na zajímavosti. Harry Baur je naprosto skvělý v roli pomateného Rudolfa II. Musím ocenit kameru, která si pozoruhodně hraje se světlem a stínem. Na mnohých akčně trikových scénách je poznat odkojení Duviviera Mélièsem. Golem zde představuje židovské Blanické rytíře a jeho kousky jsou předobrazem budoucí populární francouzské poválečné akční postavy jménem Gorila. ()

Campbell 

všechny recenze uživatele

Říkejte si o mě co chcete ale já tuhle verzi nesnáším a neuznávám ji. Golem je tu málo a celej film se točí okolo něčem jiném než o Golemovy a ty vedlejší scény jsou pro mě nudné. Navíc i samotný golem který se objevý na konci je spíše srandovní. Chápu že byly 30 léta ale neříkejte mi nikdo že ta maska byla dobrá. Herci celkem ušly ale pro mě je tahle verze asi nejhorší, a Golema z 20 let nemá šanci porazit. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Temné a v duchu romantického 19. století (a z židovské pověsti skutečně vycházející) zpracování tématu (včetně hudby, jež pracuje s využitím synagogálních zpěvů velmi poučeně invenčně), v němž je humorných - původem z Osvobozeného divadla - scén jen malinko, dominuje naopak politická linie, Lang je tu zobrazen jako novodobý Haman a manipulátor nejhoršího zrna, proti němuž se organizuje židovské povstání. Ve snímku vidím silný prohitlerovský osten. Scény z židovského ghetta mají strašidelnou podmanivost, i když jsou to pohádkové smyšlenky. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (11)

  • Premietnutie filmu v Bratislave (1936) vyústilo do demonštrácie a vytĺkania oblokov na židovských domoch a obchodoch, pretože údajne urážal kresťanský cit. (rudeboy)
  • Voskovec a Werich stáli na počátku tohoto projektu, kterého si všiml francouzský producent. Nakonec jde o jediný příklad tak blízké spolupráce Francie a Československa před II. světovou válkou. (Zdroj: Festival francouzského filmu)

Reklama

Reklama