Zejtra napořád

Čakal som od toho rozhodne viac. Ústredná myšlienka filmu je síce vynikajúca, ale po scenáristickej stránke totálny priemer, kde chýbala poriadna zápletka a po dialógovej stránke to tiež nebola žiadna výhra, a k tomu ten tuctový humor. Páčili sa mi tie vnútorné monológy hlavnej postavy Petra v jeho úlohe rozprávača. A aj po hudobnej stránke to bolo vcelku vydarené. Charaktery postáv boli vybraté vhodne, akurát ich potenciál zostal trochu nevyčerpaný, a možno aj práve preto pôsobí príbeh napokon tak priemerne. (23.12.2014)

„Nenávidím svatby. Skupiny dobře oblečených lidí, který předstírají, že něco bude napořád. Jako kdyby ten slib měl všechno změnit. Jako kdyby do tý doby naše city nebyly myšleny vážně. Faustova smlouva, kterou se podaří naplnit jen pár vyvoleným. A potom se všichni vožerou, poperou, pohádají jako psi. Co z toho asi čeká na mě?“ Vzhledem k tomu, že před Zejtra napořád jsem nedávno viděl tématem velmi podobný film Hector and the Search for Happiness, podvědomě mě to nutí srovnávat. Pokud jsem si u snímku z kanadsko-německé koprodukce stěžoval na to, jak dogmaticky a rušivě mi byly životní rady podávány, české „verzi“ se zhruba to samé dařilo docela nevtíravým, pohodovým a místy i úsměvným způsobem (zdejší hlavní hrdina rozhodně nikomu nic podprahově nenutil a jeho poznatky nebyly tak přehnaně pozitivní). A ano, každému musí být jasné, jak hrdinova „cesta“ dopadne, což mi ovšem u tohoto filmu nijak zvlášť nevadilo. „Gangsterská“ linka se sice zrovna moc nevydařila (nechtěně směšná, naivní), ale jinak zde bylo několik trefných scén, hlášek („Když mlčí chlap, přemejšlí. Když mlčí ženská, je nasraná.“), momentů. Perfektní scéna byla s omračováním, velmi lidsky a přirozeně působila ta u rybníka (jakože postava Jany by byla pravděpodobně největší „terno“, i v porovnání s Terezou-nebo možná právě hlavně s ní). A pak tu byla na podpatkách sprintující Vica, magor s motorovkou a přítelem z Třebíče (jako by snad cokoliv s mým jinak široké veřejnosti neznámým rodištěm mohlo být zobrazeno nějak normálně, že) a hlavní hrdina, který se ode mě pohledem na svět v mnohém lišil, ale konkrétně pod jeho (výše uvedený) názor na svatby bych se s chutí podepsal. Celkově to vidím na průměr. „A co teď s ním uděláme?“ – „Zabijeme ho.“ – „Ty si se zbláznil?“ – „To byl vtip. Omráčíme ho a pak ho někde vyhodíme.“ – „Hele, ale já sem ještě nikdy nikoho neomračoval.“ – „To přece nemůže bejt tak těžký, ne? Je to v každým filmu.“ (29.01.2015)

Po technický stránce tomu nic nechybí. Obraz a zvuk jsou velice nadprůměrný, nenapadá mě moc českejch filmů, který by se s tím daly srovnávat. Výběr herců se povedl, Batěk i jeho filozofování fungujou bez problému, stejně tak Blažek, kterej mi jinde často dost vadí. Vica trošku přehrává, ale pořád se na ní dobře kouká a Klára Issová tu nemá chybu. Tak proč je děj roztříštěnej, epizodickej (to je častej problém road movie, ale většina ty epizodky umí mnohem líp poslepovat) a plytkej? Je tu několik zábavnejch scének (naproti tomu týpek s motorovkou mi přišel úplně zbytečej), ale absence silnější dramatický linky filmu dost ubližuje (a románek s Vicou jí nenahradí). Zejtra napořád by si prostě zasloužilo mnohem lepší, propracovanější a drsnější scénář. Trochu ubrat komedie a víc přidat dramatu. (23.10.2015)

Samohana někde v Asii, zajíci v pytli z internetu nebo slovenský Gripen? Sled historek na pofidérní kostře „oděvního“ byznysu a životního filozofování, který baví v maličkostech a zadrhává v celku. Snažím se vždy u českého filmu najít nějaká pozitiva a v tomto případě by to mohly být nezatíženost námětovými stereotypy a hudební doprovod, nicméně mám obavy, že vám v hlavě zejtra napořád nic nezůstane.. Rudolf z Frekvence 1 by si z fleku mohl střihnout roli člena balkánského zločineckého gangu s křestním jménem Predrag.. (21.07.2014)

U debutů bývám vždy shovívavější. Rudolf Havlík to sám vymyslel, napsal a zrežíroval. Dalo by se tomu spoustu vytknout, zvláště scénař by si zasloužil trochu zkušenější scénaristickou ruku, ale já bych raději vyzdvihnul to pozitivní. V první řadě jsou to slušné herecké výkony. O hereckých kvalitách Pavla Baťka ví všichni divadelní a patrně seriáloví fanoušci, Vica si střihla trochu jinou roli, než na jakou jsme u ni zvyklí a taky jí to pěkně sedlo. A potěšily i vedlejší role - Lábus, Přeučil, Blažek. A co je hlavní, v rámci hudebního festivalu jsem se příjemně odreagoval a několikrát hlasitě od srdce zasmál. Nejvtipnější scény se týkaly omráčení a kleptomanie. Celkově se to pohybuje mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale za ten debut a dobrou náladu zvedám nahoru. Druhý Havlíkův film bude již určitě scénáristicky jistější. (20.07.2014)