Zejtra napořád

Špatně vyprávěná historka s nesympatickým hlavním hrdinou, který se chová jako ten největší idiot a přitom každou chvíli vybleje v rámci častých voiceoverů nějaké nabubřelé, rádoby filozofické moudro. Děj je hloupý a "komediální" zápletky nefungují (za celou dobu jsem se zasmál dvakrát). Nejlepší postavou je kamarád hlavního hrdiny v podání Filipa Blažka, který je dobrákem od kosti. Protože kdybych se já měl trmácet autem z Prahy do Prachatic a zpátky a pak zase do Ostravy, kdykoli si hlavní hrdina zamane, tak bych se na to upřímně zvysoka vykašlal. Z řemeslného hlediska film není špatný, ale po obsahové stránce je příšerný. (12.07.2014)

Taková klučičí bakalářská povídka, co se nevešla do stopáže. Velká potíž i u debutu je, že režisér vypráví příběh, jako kdyby psal syžet novely, film je tady ladem, zcela nevyužité médium. Vzniklý konstrukt by se dal z fleku zařadit mezi ty trochu zastydlé etudy z pera Milana Kundery vydané kdysi jako sešity Směšných lásek. *** Autoři se obecně dělí na ty, kteří nechávají příběh organicky vyrůstat, v napětí a překvapivosti, v originálních zákonitostech nově se rodícího světa, a na ty, kteří mají všechno předem promyšleno a vysvětleno, a onen růst pouze více či méně zdařile simulují. Rozdíl je ale poznat vždycky. Ti první jsou umělci, tvůrci... ti druzí jsou myslitelé, pozorovatelé, a praví tvůrci z nich nikdy nebudou. Netvrdím, že jedno je nutně lepší než druhé, tvůrcům zase většinou chybí reflexe a hlubší sebepoznání, ale je zkrátka problém, když se to zamění. RFje dnes asi takový filmař, jako byl Kundera spisovatel, když psal o směšných láskách. A stejně jako se Kundera nikdy nestal spisovatelem, ale jen dokonale vybroušeným esejistou a stylistou, z tohohle snímku je cítit, že autor se nikdy nestane tvůrcem svébytných filmových příběhů. Přála bych mu šťastnější životní dráhu. To ostatně i Kunderovi. *~~ (11.07.2016)

Autorskej záměr fajn, výsledek rozplizlej do podivnýho banálního čehosi... ničehosi. Trailer (kterej si i po osmi letech dobře pamatuju!) se ukázal jako dost matoucí - sliboval vypravěčsky i formálně podstatně rozmáchlejší podívanou (která se nedostavila) s osudovým odérem (kterej se nedostavil) a motivačním jádrem (který se dostavilo částečně). Nejsilnějším elementem je nakonec jednoznačně herecká stránka. Vidět to v době premiéry, řekl bych něco ve smyslu "zejtra to snad Havlíkovi vyjde" - má zjevný ambice, tak snad nezůstane "napořád" jen u nich. (09.05.2022)

Ve finále to není tak hrozné, jak jsem si hned po projekci myslel. Ano, celé je to tak nějak naivně bezkrevné, nedotažené, hloupé, ale při ohlédnutí zpět nijak zásadně urážející. Scénář je naprostá katastrofa, obsazení v podstatě taky (Pavel Batěk je jeden z nejhorších herců na světě), ale nějaké momenty jsou fajn a čas od času se divák dokonce od srdce a upřímně zasměje (vtipu, ne hlouposti filmu). Relativně slušný debut... 50% (15.08.2014)

Rozhodně 5...a proč? Protože tak pravdivej film o našich životech, jsem už dlouho neviděl. Protože tolik pravdivých vět pohromadě, jsem dlouho neslyšel. Protože přesně tak vnímám svět a naše životy já. Protože miluju Kerekes a tady byla opět neodolatelná a vynikající. Jako kdyby Rudolf Havlík vytrhl mé srdce a koukl se do mé hlavy, z obojího vzal myšlenky, názory a touhy o tomto a z tohoto světa a v mžiku je převedl na filmové plátno. (24.08.2015)