Zejtra napořád

Tenhle film jsem chtěl hodně vidět - zaujal mě námět, plakát a Vica Kerekes - ale po jeho zhlédnutí jsem z něj strašně zklamaný. Výčet věcí, které mi tam vadily, by byl asi dlouhý. Pavel Batěk v hlavní roli mi nesedl, herecky mi přijde strašně nezajímavý a nevýrazný. Jeho postava mi navíc byla nesympatická a neměl jsem důvod mu fandit, natož sledovat, co se mu děje - bylo mi to strašně lhostejné, a vadilo mi, jak mu v závěru všechno spadne bezpracně do klína. Jiří Lábus v roli "mafiána" je megatrapas. Žánrově je to hodně nevyvážený mix, chvíli je to crazy komedie, chvíli to zvážní, je tam i romantika, hlavní hrdina se pořád někam přesunuje autem, postavy si stále s někým telefonují, jsou tam četná klišé, a příběh celkově je velmi slabý a moc nefunguje - nevtáhne do děje, nedává to moc smysl pohromadě, a člověku se to nejspíš už druhý den rychle vykouří z hlavy. Nejvíc mě ten film iritoval v momentech, kdy se pokoušel formulovat jakási kvaziuniverzální moudra platná pro všechny, nesnesitelná ve své povrchnosti. Děsný soundtrack tu zkázu jen dokonal. Ačkoli si stále myslím, že Vica Kerekes je bohyně (byť její herecké schopnosti spousta lidí zpochybňuje), zde jsem si opět potvrdil, že hraje ve strašných kravinách. Jedna hvězda za skvělou Kláru Issovou, která mě tam příjemně překvapila, a druhá za krásné lokace Hong Kongu. (15.07.2017)

"Tak co Hamlete, prej si byl včera v kině? Copak bylo na programu?" „Co to? Kdo to? Kdo volá Hamleta? Zejtra napořád dávali." „No podle názvu by se ti to mohlo líbit, né?" „Tak nebylo to špatné, ale nebylo to ani moc dobré." „Tos nám toho mnoho neprozradil." „Hmm, tedy je to o chlapíkovi, který neví, co se životem a je z toho zmatenej, lítá od jedný holky k druhej a to důležitý mu uniká." „Tak pro to bys zrovna ty mohl mít pochopení." „Já na to ale beru prášky." „Prosím mluvme k věci, kralevici." „Jasně, je to poměrně vtipnej film, ale nemá přesah, i když se tváří, že jo." „Nejsi příliš přísný?" „Nikoliv, drahá, klišé s tupým policajtem bych ještě odpustil, ale co ten zbytečný běh lásky na letiště, to fakt nepobírám, asi to máme s Ofélií jinak." „Supr, takže nic rozumného z tebe nedostanu. Chceš tedy říct ještě něco závěrem?" „Vlastně je to docela fajn film, ale jestli ho nikdy neuvidíš, tak se vůbec nic nestane." „Děkuji za spolupráci, Hamlete, ale příště raději oslovím na zhodnocení filmu Othella." (14.08.2014)

„Nenávidím svatby. Skupiny dobře oblečených lidí, který předstírají, že něco bude napořád. Jako kdyby ten slib měl všechno změnit. Jako kdyby do tý doby naše city nebyly myšleny vážně. Faustova smlouva, kterou se podaří naplnit jen pár vyvoleným. A potom se všichni vožerou, poperou, pohádají jako psi. Co z toho asi čeká na mě?“ Vzhledem k tomu, že před Zejtra napořád jsem nedávno viděl tématem velmi podobný film Hector and the Search for Happiness, podvědomě mě to nutí srovnávat. Pokud jsem si u snímku z kanadsko-německé koprodukce stěžoval na to, jak dogmaticky a rušivě mi byly životní rady podávány, české „verzi“ se zhruba to samé dařilo docela nevtíravým, pohodovým a místy i úsměvným způsobem (zdejší hlavní hrdina rozhodně nikomu nic podprahově nenutil a jeho poznatky nebyly tak přehnaně pozitivní). A ano, každému musí být jasné, jak hrdinova „cesta“ dopadne, což mi ovšem u tohoto filmu nijak zvlášť nevadilo. „Gangsterská“ linka se sice zrovna moc nevydařila (nechtěně směšná, naivní), ale jinak zde bylo několik trefných scén, hlášek („Když mlčí chlap, přemejšlí. Když mlčí ženská, je nasraná.“), momentů. Perfektní scéna byla s omračováním, velmi lidsky a přirozeně působila ta u rybníka (jakože postava Jany by byla pravděpodobně největší „terno“, i v porovnání s Terezou-nebo možná právě hlavně s ní). A pak tu byla na podpatkách sprintující Vica, magor s motorovkou a přítelem z Třebíče (jako by snad cokoliv s mým jinak široké veřejnosti neznámým rodištěm mohlo být zobrazeno nějak normálně, že) a hlavní hrdina, který se ode mě pohledem na svět v mnohém lišil, ale konkrétně pod jeho (výše uvedený) názor na svatby bych se s chutí podepsal. Celkově to vidím na průměr. „A co teď s ním uděláme?“ – „Zabijeme ho.“ – „Ty si se zbláznil?“ – „To byl vtip. Omráčíme ho a pak ho někde vyhodíme.“ – „Hele, ale já sem ještě nikdy nikoho neomračoval.“ – „To přece nemůže bejt tak těžký, ne? Je to v každým filmu.“ (29.01.2015)

Příběh je jednoduchý jako facka, ale je nápaditě natočený a to bylo osvěžující. Jiřímu Lábusovi ten mafián krásně sedl. Více Pavla Batěka, ať v dalších filmech předvede to, co skutečně umí. Tenhle chlap bude zrát jako víno. Tak uvidíme. Těch, co máme vedle sebe a bereme je jako samozřejmost, si bohužel vážíme, až když dojde k průseru. Hudební doprovod byl moc dobrý. Neztratil by se ani ve světě. (24.04.2017)

Na debut režiséra zcela bez filmového vzdělání opravdu velmi dobré. 3* jsou vyslovený úspěch. Samozřejmě, že by příběh šel dopilovat a pár minut by se dalo pro zrychlení tempa ještě vystříhat. Pochvalu a možná i nominaci na Českého lva za zvuk by si zasloužil zvukový mistr za mix do 5.1, který je prvotřídní na úrovni hollywoodského akčního blockbusteru. (14.07.2014)