Banáni

Zlatý věk politické satiry a film, jehož kvalitu ověřuje to, že neztratil nic na své aktuálnosti (ať už směrem k moci a otupělosti médií nebo směrem k velmi koncepční zahraniční politice USA). Natlakovaná burleska se sice rozpadá na fragmenty skečů, ale baví pythonovskou absurditou i vyhraněnou allenovskou sebeironií a kritičností k čemukoli ideologicky konzervovanému. Báječné jsou i reminiscence na němé grotesky. (07.04.2012)

Skvělá komedie bavící pochopitelně především gagy Woodyho Allena. Často mě během filmu napadlo srovnávat ho s Monty Pythony nebo i s Chaplinem - třeba scéna se sportem v kanceláři mi velice připadala inspirovaná krmícím strojem z "Moderní doby". Na začátku a v závěru film paroduje dryáčnické televizní reportáže (viz. uřvaný reportér, který se snaží dostat nějaké dojmy z umírajícího člověka). Bohužel asi ve třech čtvrtinách filmu už jsem trochu zazíval a čekal konec, taktéž legrace v podobě poprav už pro mě byla v tomto případě přece jenom silné kafe. 7/10 (31.10.2005)

K tomuhle filmu jsem se dostal tak, že jsem jednou naprosto nečekaně vstal před šestou ráno a na MGM běželi Banáni. Woodyho Allena jsem od sebe vždy fofrem odfiltrovával, ale tehdy jsem zrovna natrefil na tu scénku s kupováním Orgasmu a pak na Stalloneho v metru a bylo po filtrech.___Je ovšem pravda, že zmíněná chvilka byla asi z celého filmu nejlepší. ___Na svou dobu dost kontroverzní, ale uvědomme si, že Woody vlastně nepřestřelil, jen předběhl dobu. Konzumace manželství v přímém přenosu TV kamer a s účastí diváků přímo v ložnici? A co jsou potom projekty jako Odpanění nebo dnešní novinka? Ano, vážení, doba Woodyho ztřeštěností je tady, právě teď v naší společnosti. (10.09.2008)

Davem shromážděným před parlamentem se prodírá člověk a tvrdí, že je z americké televize (mimochodem jde o skutečného sportovního komentátora Howarda Cosella). Právě byl spáchán atentát na El Presidenta, jenž leží na schodech parlamentu a Woody nás „šokuje“ hned v úvodu, jelikož muž-reportér do mikrofonu říká: „Budu se snažit prodrat se k němu davem a dostat z něj poslední slovo.“ Když zjistí, že na otázky již neodpoví, obrátí se k osvícenému vůdci Vargasovi. Ten vyjádří svou radost nad svržením tyranie a slavnostně slibuje, že zakáže noviny a nemilosrdně potlačí jakýkoliv odpor. „Hodně štěstí, excelence,“ dodává Howard. Začátky Allenovi režie stojí za to. Byl neomylný i tehdy – je vidět jistější ruka a další postava věčného smolaře. A zcela apolitického. Zamiluje se do sličné politické aktivistky („Nejde o to, že jsi malý a ne moc chytrý. A že máš zkažené zuby.“) a satira Banáni se více blíží k realističnosti v Allenově tvorbě. Prostor dostávají i další klasická témata – problematika manželství, profese, kariéry.. a rovněž i další z nastupujících Allenovských zbraní – brilantně zvládnutý dialog (dvě postavy, obě mluví či mlčí zároveň). (08.01.2006)

Vcelku zdařilá politicko-vojenská satira. Veškerý humor je postaven na hlavní postavě totálního smolaře. Sem tam vtípek padne na úrodnou půdu, sem tam zase ne. Nejvíc jsem se bavil zřejmě při hledání důvodů, pročpak Woodymu nefunguje vztah s dost šerednou feministkou, respektive copak dělá Woody zle. V pěkné roličce lumpa se mihne dokonce i Sylvester Stallone. Průměrná komedie každým coulem. (18.12.2016)