Píseň jmen

Příběh má sílu a to i přesto, že jsem měl po celou dobu pocit, že jsem něco podobného už někde viděl. Girard se obstojně popral i s vyprávěním o dvou časových rovinách a vedle ostříleného dua Roth-Owen příjemně překvapili i mladí herci. Jenže vzhledem k tématu jsem čekal víc emocí, což je dáno tím, že spojení Dovidla s rodinou v Polsku a následné pátrání po jejím osudu tady působí spíš zběžně, což je v celkovém kontextu chyba. Za nedostatek považuji i fakt, že pátrání po Dovidlových osudech mělo jen minimální obrazové vyjádření. V důsledku toho všeho mě finále, při kterém se mi měly koulet po tvářích krokodýlí slzy, nechávalo spíš chladným. Stejně jako celý film. 60% (25.06.2020)

Příběh o hledání. Oba mužští protagonisté kus svého života obětují hledání. Dovidl hledá svou rodinu a sám sebe v kontextu víry. Martin hledá Dovidla, pátrá po motivu jeho zmizení. Obě hlavní role jsou hvězdně obsazené, ale myslím, že by je mohl zahrát kdokoli. Zvláště Roth, mně tak blízký schopností dojmout jen pohledem, jakoby si do filmu odskočil od oběda. A Owen mně typově do role vůbec neseděl. Zřejmě byl vybrán pro dovednost hrát na housle, protože tak rychlou hru prstů po strunách by jen tak laik nezvládl. Námět se mi líbil, ale emočně mě míjel. (10.10.2023)

Film specialisty na filmy z hudebního prostředí, takže nejdůležitější postavou je houslista a zásadní part složil Howard Shore. Ač jsou na plakátu Tim Roth a Clive Owen, flasbacky zabírají tolik prostoru, že mi nakonec připadalo, že Dovidla hrál spíš Luke Doyle než Clive Owen. V závěru film už zbytečně tlačí na melodramatickou notu, jinak lepší, než jsem čekal (70%). (19.01.2024)

Pro mě milé překvapení. Velmi silný, skvěle odvyprávěný a sehraný příběh o hledání pravého místa v životě, svých povinností vůči sobě i rodině...toho skutečně lidsky důležitého, co silně cítíme uvnitř sebe, v duši, v níž si uchováváme nejenom naše vzpomínky. Inspirativní, dojemné, vlastně ani nevím, proč nejdu do plného počtu, necítím to tak, ale i přesto jsem z filmu nadšený, jelikož jsem toto všechno od něj nečekal. Nádherný pocit, když Vás film vyvede z omylu. [Kino Citadela - Litvínov] (17.02.2020)

Spôsob miešania minulosti a súčasnosti pána Girarda nie je zlý. Čakal by som, že ich dominantnosť bude vyrovnaná. Avšak, tá „minulá“ časť je lepším a nielen z hľadiska mladých hereckých výkonov. Vrcholný moment som čakal na záver, ale je to niekde „uprostred“. (Záver: Mimochodom, tá hudba na husliach je prekrásna a z hľadiska emocionálnych pocitov mi trošku pripomenul Schindlerov zoznam.) Tá nastane v scéne, keď Dovidl dozvie pravdu o tom, že čo sa stalo s jeho rodinou. Tá Pieseň Mien aj u mňa vyčaril slzy z očí. Osobné hodnotenie: 75% (***) (04.05.2020)