Režie:
James WanScénář:
Leigh WhannellHudba:
Joseph BisharaHrají:
Patrick Wilson, Rose Byrne, Ty Simpkins, Johnny Yong Bosch, Lin Shaye, Leigh Whannell, Barbara Hershey, Joseph Bishara, Jeannette Sousa, Ruben Pla (více)Obsahy(3)
Když se rodina přestěhuje do nového domu, začnou se dít podivné věci. Zjevují se zde děsivé postavy a je slyšet šepot. Situace vygraduje ve chvíli, kdy se jeden ze synů neprobudí. Lékaři příčinu jeho kómatu nedokážou vysvětlit... (TV Prima)
Videa (2)
Recenze (1 347)
Wan je prostě král hororu. A ani Insidious není výjimkou. První půlku film sice působí spíš jako klasický thriller, ovšem v té druhé se to rozjede a vy budete mít nahnáno tak jako tak. Jelikož jsem ještě před Insidious viděl Conjuring, tak se samozřejmě nemůžu vyhnout srovnání. V obou hraje fantastický Patrick Wilson, kterého zde doplňuje charismatická Rose Byrne. Oba dva filmy se mi hodně líbily, ale musím říct, že jsem se u Conjuringu bál o trošku víc. To však nemění nic na tom, že je Insidious kvalitně natočený film, který jistě mnoho hororových fandů potěší. Když už za nic, tak za ten konec musím udělit 90%. ()
A světlo na konci tunelu neobhajitelné sračkoidnosti současného hororu se koukám stále nerýsuje. Řeknu na konto téhle amatérské nepůvodní splácaniny jednu jedinou pozitivní věc: když už nic jiného, má Wan očividně aspoň dostatek slušnosti na to, aby měl ze své tendence uchylovat se ke stupidním lekačkám mindrák a snažil se ji nějak napravit. Potíž spočívá v tom, že navzdory vší snaze o napětí a atmosféru typickou pro kvalitní příslušníky žánru nedokáže vypotit nic lepšího než natažení zmíněných berliček pro neschopná ťululum na neúnosnou délku a snímat je stylem, který je obírá i o tu nejzákladnější děsivost postavenou na čistých reflexech. Výsledkem je nepopsatelná nuda, kterou kromě divákových zdvořilých pokusů o předstírání šoku prokládá už jen neutuchající údiv nad nepochopitelně debilním scénářem kloubícím nepropojené prvky a dějové linky snad z pěti vzájemně nesouvisejících filmů (včetně Krotitelů duchů, wtf?). Kdo je záporák, co chce, proč a proč to nemá dostat? Jakou úlohu hraje ten barák a proč se v závěru vrací v ústřední roli, přestože prý nemá na události snímku žádný vliv? A co tam kurva dělají ti kůl supr čupr duchové? Nevim, zavři hubu, vole, dál zkoušej vyprstit pištící přítelkyni na vedlejším sedadle a ztotožňuj se s Patrickem Wilsonem, jehož věčně otrávený ksicht zachycuje moje pocity z tohohle údajného spasitele moderního hororu líp, než by to dokázala sebevýstižnější slova. ()
Volbu tvůrců použít digitální kameru (Red One, jíž proslavilo režisérské průkopnické duo Neveldine, Taylor) kvituji a považuji ji za chytrý krok, jenž zásadně proměňuje styl celého filmu a ozvláštňuje ho na několika úrovních. Dominantní hra světel, stínů, odrazů, mnoha detailů a rychlých střihů, která diváka téměř neustále drží v napětí. Jednotlivé žánrové přechody, především Joshův trip pro syna a hluchý úvod už trochu skřípají, ale celkově se jedná o povedený hororový kousek, za který se Wan rozhodně stydět nemusí. ()
Parádní rozjezd této skvělé série. Na úvod tedy pojato spíše umírněněji a tak to není tak strašidelné jako navazující filmy. Nenechte se však mýlit, stále je to děsivá jízda s perfektně budovanou atmosférou. Každopádně se to však poměrně dost věnuje seznamování se všemi pojmy, hlavními postavami a porozumění světům. Z toho důvodu se mi právě mnohem více líbila dvojka, kdy už jednak člověk přesně ví, o co půjde a hlavně je to celé mnohem temnější. Abych však dílu příliš nekřivdil, tak i zde lekačky fungovaly na výbornou a atmosféra byla po celou dobu slušná. Nicméně vidím jisté nedostatky u zvoleného červeného monstra, jenž nebylo tak děsivé jako bubáci v ostatních filmech. 75% ()
Nač ten povyk. Horor, který dokáže sem tam chytit za svěrač, ale jinak je až příliš nudný, často připomíná takový ten laciný videoklip, no a namísto strašáků předvádí spíše trapáky (pan blackmetalák, čertovský ještěrčák, vysmátá rodinka... jediná dobrá byla záhrobní babizna). Face-your-fears závěr to všechno jen a jen podrthnul. Takže mě to nijak nevzalo, level děsivosti zůstal daleko pod očekávanou hodnotou, škoda. ()
Galerie (60)
Zajímavosti (35)
- Po přestěhování do jiného domu si Renai (Rose Byrne) pouští gramofonovou desku se skladbou „Nuvole Bianche“ od italského pianisty Ludovica Einaudiho. (chelsea17)
- Po filmu Jako malé děti (2006) je Insidious již druhým snímkem, v němž Ty Simpkins (Dalton) ztvárnil syna Patricka Wilsona (Josh). (oje)
Reklama