Insidious

Nedávno jsem sjížděla první tři díly Paranormal Activity a byla jsem trochu zklamaná z toho, co si asi tvůrci myslí o inteligenci diváků a jakým scénářem a jakými lekacími tríčky je hodlají mordovat hrůzou. V několika komentářích u těch filmů jsem četla doporučení na Insidious, že to je úplně jiná liga. Těšila jsem se na parádní zážiteček, připravila si noc, prázdný byt, unavené tělo, rozjitřenou psychiku. No, jinou ligu jsem tedy dostala. Ale asi tak o tisíc procent horší. Až ve srovnání s tímto filmem dokážu docenit, jak je série Paranormal Activity stylově čistá. Sice někdo může argumentovat tím, že největšími esy v rukávech tvůrců PA jsou houpající se lustry a otevírající se skříňky v kuchyni, ale v rámci nastaveného stylu a žánru všechno sedí a díky principu found footage se dočkáme i pár docela chytrých vychytávek, díky periodickému opakování stejných záběru se nastolí skvělý rytmus, vynikne gradace, a tak dále. No. A oproti tomu Insidious je ostudně nekonzistentní snad po všech stránkách, které jsem schopna vnímat. Přepálená děsivá hudba v "bojících" momentech mě zbavuje jakéhokoliv strachu. Styl kamerového snímání se mění snad s každým obrazem a velmi to ruší pozornost (nejprve jakože roztěkaný styl ruční kamery, potom dlouhé komponované záběry, stejné záběry na dům zvenčí, které jako by vypadly ze sitcomu typu Krok za krokem, ...) Strašně divně působí scéna z nemocnice. Je takovým způsobem nasvícená a stylizovaná, že jsem si prvně myslela, že si otec ve chvíli, kdy nemůže syna probudit, představuje, co se asi bude dít potom, a že až scéna z nemocnice skončí, film se vrátí k otci v dětském pokoji a děj bude pokračovat snahou probudit synátora. Děsivé momenty a strašící strategie jsou taky každý pes jiná ves a ve výsledku působí velmi nepravděpodobně a tudíž neděsivě. Například když matka odhrne přikrývku a najde na synově prostěradle otisk krvavé ruky, chtělo se mi křičet, že to si ze mě snad dělají prdel. A mělo být hůř. Mezi astrálními katastrofami se řeší partnerská nedůvěra až krize, alarm a dveře se spouší a otvírají, aniž by se někdo vyděsil, staří metaláci se prochází po balkóně, pak tam pobíhají děti, a dál je to ještě horší a absurdnějí, ale už to nebudu říkat, páč to zavání spoilerem. Všechno je to nějaké podivně vypointované a hlavně každá věc působí, jako by byla z jiného filmu a všechny dohromady nefungují ani náhodou. (02.03.2012)

,,MINULOU NOC JSEM VIDĚL JAK SPÍM. PAK JSEM ODLETĚL.....“ /// Byl jednou jeden domeček, v tom domečku stoleček, u stolečku rodinka a všichni – včetně miminka – JSOU VYSRANÝ STRACHY! Nejen že jim straší na půdě, ale synkovi z toho hráblo ve ,,věži“ a nechce se probudit. Pro začátek takový to domácí strašení - UCHYLÁCKÝ ZVUKY – ve skříni nikdo, dveře se otevřou.... – no vždyť víte. Je noc, mám kolem sebe polednice a jiný svinstvo a Patrick Wilson s pohrabáčem v ruce hledá vetřelce. MĚ TO BAVÍ! Taková hra na strach. Baví vás mystifikace? ČÍMKOLIV? Je vám jedno, že to (asi) neprožijete? Mě celkem jo! BOHUŽEL OD 70-tý MINUTY SLEDUJU JINEJ FILM! 4 hvězdnej film se mění v pohádku pro infantilní jedince za 1*! Výbornou atmosféru rozbíjí debilní (rádoby)mysteriózní výplody kreténské fantasie, ze kterejch by ,,šlehlo“ nejen fotra Harryho Potra. BAVÍ VÁS MYSTIFIKACE? Tak v 70tý minutě spát! (S kýmkoliv!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Myslím si, že naši manželskou krizi vyřeší strašidla. 2.) Astrální projekce? Neznám! 3.) Jsem talentovanej cestovatel. 4.) Vyměním všechny motorový pily (i ty co nepily) za ducha a Ďábla. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **** (01.05.2011)

„Minulou noc jsem viděl, jak spím. Pak jsem odletěl..“ To není úryvek z deníku mladého táborníka, co našel při stezce odvahy políčko s lysohlávkami - to se jen pan Wan rozhodl poškádlit diváckou hercnu svou astrální cestovkou.. V první půli neomylně tlačí svůj dvoukolák duchařského napětí po vyšlapané žánrové cestě, aby v té druhé odvážně vjel do groteskního kabaretu s krotiteli duchů (nebo spíše image?) a mimotělních zážitků zahalených v kouři bizarnosti. Od dob nechápavého psychiatra Willise jeden z mála "Haunted house“ hororů, kdy si mráz párkrát zasprintoval po mých zádech a nuda se nepokoušela přetáhnout víčka přes oči jak autoplachtu a co je zvláštní, dokonce jsem si přecitlivěle přál, aby otec na konci vytrhl svého "toulavého" synka ze spárů Čertíka Bertíka. Ano, na gauč k psychiatrovi jsem se už objednal - mám sezení hned po panu Vittim.. (23.03.2012)

Aj keď duchovia, duše,kadejaké príšery a prepojenie medzi naším svetom a medzi svetom duchov sú čistý NONSENS, musím uznať, že Jamesovi Wanovi sa podaril zrežírovať 50x kvalitnejší horor, ako boli Paranormálne Activity. Počas filmu som si takmer 3x nasral do gatí, čo potvrdzuje vynikajúcu atmosféru a dej filmu. Čo môžem naozaj odporučiť, je pozrieť si Insidious okolo pól noci, pretože zážitok je tak kvalitnejší. Ak mám byť úprimný, Insidious sa radí k samotnej špičke žánru Horor. (05.05.2011)

Bytový monstrkabaret Freda Pytla se sloní bábou, gerontofilní nevěstou, nekrofilním metalistou a pedofilním čertíkem Bertíkem. Na zemi se to dá, v Astrálu je to astrální hovadina natočená jako sobotní televizní dýchánek s Vampírou a jejími záhrobními stokami. Nejstrašidelnější na tom je množství neodsýpajících dialogů, ze kterých by zestárl i Bela Lugosi. (16.04.2013)