Kamarád taky rád

Will Gluck završuje hattrick výtečných romantických komedií. Nebojí se sprostších slov, odvážných scén a výborných popkulturních odkazů a vychází mu to na jedničku. Zatím ještě na jedničku s mínusem, ale v žánru už je jako doma. V kadenci vtipů nepolevuje a romantická vyznání mu jdou jako málokomu (už viz nedoceněná Easy A). A když ty vtipy v chemií prostoupených dialozích solí Justin s Milou a nahrávají jim dokonale obsazené vedlejší postavy, je divácká spokojenost na maximu. Přestože tak jde v důsledku o tematicky nejméně osobitý Gluckův počin, je paradoxně technicky i tempem nejlépe zvládnutý. Slabších 90% já taky rád. (25.09.2011)

První desítky minut jsem si myslel, že Michael Bay změnil žánr. Tak rychlý sled scén a situací je na romantickou komedii docela nezvyk. Po nemastném neslaném Hlavně nezávazně nicméně přichází letos už druhý přírůstek do hodně hubené rodiny podobně laděných jednohubek (pomůžeme si bez citů pod peřinou). A má jeden velký trumf. Justin Timberlake a Mila Kunis si totiž sedli jak prdel na hrnec. Jejich chemie je parádní, taková tu zase dlouho v daném žánru nebyla. Působí nesmírně svěže, přirozeně. Konverzační romantika má neuvěřitelné tempo, Kunis nadprůměrnou vyřídilku, Newyorčanka za hošana z LA dokončuje věty a naopak, pošťuchují se popkulturními odkazy, zesměšňují romantická klišé.. A ještě u toho vypadají dobře!! Konec už je bohužel klopýtavý, přesto za 4*.. (05.10.2011)

V úvodu filmu dává režisér Will Gluck sbohem hrdince své zdařilé „hughesovky“ Easy A (překvapivé cameo Emmy Stone). Od nevyzrálé středoškolačky přechází k dospělým postavám, které berou sex za přirozenou součást života a podmínku vlastní spokojenosti. Vypíchnul bych „vlastní“, neboť žádné city, pouze uspokojení tělesné potřeby je důvodem, proč Dylan a Jamie skončí v jednom bytě, v jedné posteli. Oproti hrdinům konzervativnějších romantických komedií nemají ostych na rovinu nadhodit, co od druhého vyžadují. Dávno pryč jsou časy, kdy TO, neustále visící ve vzduchu, nikdy nebylo vyřčeno (onen „Lubitsch touch“). Friends with Benefits svým divokým tempem během první poloviny přesto dávají vzpomenout na klasické screwball komedie (včetně pěkné práce s kontrasty mezi pohlavími i městy NY a LA), ač záměrem tvůrců zřejmě bylo nostalgicky vzpomenout spíše na sexuálně bezelstná hippie léta. Rovnou z nich do filmu přišla potřeštěná matka v podání Patricie Clarkson (která už se lehce opakuje, viz Užívej si, co to jde), v nich byla natočena v televizi běžící promiskuitní komedie Bob a Carol a Ted a Alice. Závěr filmu má celkem předvídatelně daleko k jakékoli (sexuální) revoltě, ale sympatičtí herci do něj přes trefně vystihnuté, jakkoli vratce postavené, vztahové překážky doběhnou se vztyčenými hlavami. (Připouštím, ke konci spíše klopýtají.) Ano, i Justin, z jehož herectví už si, slibuji, nebudu dělat legraci. 75% Zajímavé komentáře: Nathalie, Psema (22.09.2011)

Z tohoto filmu se vyklubala překvapivě dobrá, vtipná, a dalo by se říci i originální romantická komedie, která se nebojí ukázat scény a přijít s nápady, které běžně ve většině romantických komedií neuvidíte. Ať už to jsou sexuální scény či nabourávání různých klišé, je to prostě zajímavé a zatraceně dobré. Mezi Justinem Timberlakem a Milou Kunis to úžasně jiskří, jejich vztah má šťávu a je celý takový nějaký jiný než všechny ty vztahy z těch stovek a tisíců romantických komedií, v nichž se to hemží zamilovanými slovíčky, spoustou nesmělých romantických polibků, a samozřejmě vysněnými svatbami. Nic takového v této komedii skutečně k vidění není, ale o to více je to skutečné a reálné, a o to více je to samozřejmě originální. A komedie získává ještě více na vtipnosti poté, co do hry vstoupí matka hlavní hrdinky, která je úžasně volnomyšlenkářská a s ničím si nedělá těžkou hlavu. Představení rodiny hlavního hrdiny je pak už jen příjemnou třešničkou na dortu, obzvláště potěší jeho malý synovec, který předvádí nezdařilé kouzelnické triky a je při tom neuvěřitelně roztomilý. Tuhle komedii si zkrátka budu hodně dlouho pamatovat a nemám důvod neudělit maximální hodnocení, jelikož jsem s výsledkem maximálně spokojený. Pět hvězd to jistí. (17.02.2013)

Určitá mazanost tohohle filmu spočívá v tom, že začíná koncem a končí začátkem. Jinak řečeno první půle staví na sexu bez emocí (svazek), zatímco druhá půle na emocích bez sexu (balení). Vzhledem k tomu, že každá romantická komedie řeší principielně totéž – jak co nejlépe oddálit sňatek dvou lidí – není od věci tvůrce za tento jejich originální přístup k žánru pochválit. Co víc, zejména první půle, kde postavy reflektují všelijaké romantické klišé, představuje dokonalý ekvivalent ke Stallonovým Expendables, které také holdují sebereflexi na místo tuposti. Zatímco Kamarád taky rád v této první půli vlastně ukazuje, že to, co se stane v romantických filmech po závěrečném polibku, se nazývá porno (odtud sex bez emocí), Expendables analogicky říká cosi o tom, co se přihodí akčním hrdinům po konci kariéry. Skvěle tomu napomáhá i casting herců, jelikož Timberlake z pozice profesionálního hudebníka může cosi přínosného vyslovit ve věci ohraných hudebních postupů v romantických filmech, kdežto protřelá a permanentně nad věcí Mila Kunis prostě není typ holky, který můžete coby scénárista cpát do pusy nějaký klišé, naopak (viz její role zasvěcovatelky oproti nepoznamenané Natalii Portman v Černé labuti) – ta holka proti těm klišé svou náturou a zkušenosti bojuje, nějaký romantický oblbováky na ni neplatí, je to holka na sex, což pochopí i ten dětský onkolog. Vtip je samozřejmě v tom, že o co více se v těhle filmech v první půli reflektuje, o to více do toho postavy spadnou v půli druhý, tudíž konec Expendables zaplácne obří akční sekvence, z níž se musí drolit omítka i na faře v Havířově, a tady se zas vystavují tak intenzívní emoce, že i New York je příliš malý na tak velkou lásku. Jako by si tvůrci chtěli dokázat, že vedle reflexe zvládají i to, co reflektují - že nejsou jako autor Kámasútry, který byl údajně panicem, nebo autoři knížek o akciích a investování, kteří nevydělali 90% všech svých peněz na samotném investování, ale, jak se někdy sarkasticky dodává, právě na těchto publikacích a seminářích, které pořádají. (15.11.2011)