Můj týden s Marilyn

Vznikl těsně před veleslavnou hudební komedií Někdo to rád horké, nyní se na jeho natáčení odehrává „románek“ mezi božskou Marilyn a třetím asistentem (poskokem) režiséra, jenž se nepřekvapivě stává jediným prostředníkem, díky kterému psychicky nestálý sexsymbol snímek dokončí. Ono „sbližování“ trvá pár dní, na dosti omezeném prostoru se ale bohužel neděje nic zásadního. Žádná osudová lovestory, žádné zásadní dramatické scény. Marilyn jen prostě obtěžuje celý štáb svými psychickými potížemi a on jediný ji skutečně rozumí. Tvůrci se i během těch pár dní drží až příliš při zemi, jejich životopisné oťukávání je vcelku povrchní a naneštěstí i velmi tradiční. Prostě děj nikam prakticky nesměřuje (zda tedy někomu stačí samotné dokončení filmu, tak ok), postavy se nevyvíjí, navíc se vše odehrává bez toho zásadního – emocí. Jen ty pochvaly na adresu herců nejsou nepravdivé. Vedle spolehlivých stálic typu Branagh nebo Dench samozřejmě láká soustředěné představení Michelle Williams. Je výborná, a oscarová nominace je dostatečným oceněním. Rozhodně potěší i solidní výkony Emmy Watson a Eddieho Redmayna. Ve výsledku ale příliš nahodilé, smířlivé, očekávané.. škoda.. (27.02.2012)

"The first love is such a sweet dispaire, Colin." Michelle Williams předčila má očekávání. I ostatní herci jsou výborní (roztomilá Hermiona i slizký Dominic Cooper), ale ve filmu září právě Michelle. Popravdě ani mě tak nebavil příběh, který jako by byl vytřižený z červené knihovny o hollywoodské hvězdě a nadějném filmaři; ne že by to nemělo šťávu, ale ten ňouma byl přece jen příliš ňoumovský. Ale on to byl asi záměr: jednoduchý děj a pocta blonďaté bohyni, jejíž postavu milují muži dodnes (o milování jejího intelektu poněkud pochybuji). (29.07.2012)

Marilyn Monroe, jako symbol Hollywoodu, mám rád, a proto jsem si nemohl za žádných okolností nechat ujít film, který se zabývá jednou velmi zajímavou etapou jejího bouřlivého života. Herecké výkony byly úžasné a přesvědčivé - hlavně Michelle Williams a Kenneth Branagh. Stylizace do 50. let byla velmi důvěryhodná, stejně jako výprava. Zkrátka moc dobře natočený film, kterému však k dokonalosti ještě něco málo chybělo. (29.03.2012)

Pravděpodobně se léčím ze všech svých posedlostí různými femme fatale. --- Film sám je tak povrchní, jak to jenom jde - a já ani nemůžu přijít na to, jak dokončit tuto větu, natož si rozumně vysvětlit, proč jsem na film vůbec koukala. (Nerozumné vysvětlení - Eddie Redmayne, který zde funguje jenom jako fotka na krbu, ostatně jako všichni ostatní herci.) (09.01.2013)

Zde dojde, tuším, k rozdělení diváků na dvě skupiny, nicméně obě budou na rozpacích: skupina nevědoucích bude očekávat mnohem víc ze života Marylin, hlavně co do pikantností, a možná bude z neznalosti odsuzovat její vystupování. Ti druzí, kterým není neznámá životní a profesní osa herečky z životopisných knih, budou chtít vidět své dojmy převedené na plátno tak, jak si je jejich paměť a představivost zafixovala. Obojí tak nemohou být zcela uspokojeni, jedná se o krátkou epizodu a není jen o Marylin, jsou v ní útržky vzpomínek mladého muže, nováčka ve světě filmu, který měl to štěstí osobně poznat dvě ikony své doby - jednu z nich osobněji :-). Spolu s ním tak nasajeme atmosféru Anglie padesátých let, pocítíme chlad a nehostinnost ateliérů Pinewoodu, ve kterých se Marylin cítila tolik stísněně a nejistě, poznáme lidi, kteří ji doprovázeli, vedli i ovládali. Marylin je nám představována z pohledů osob, které s ní při natáčení v Londýně přišli do styku - jako přirozený talent zářící hvězdným prachem, ale hned poté zmítaný pochybnostmi a strachem tak, že neodříká jednoduchou repliku - jako novomanželku, která už tuší, že opět nenajde onu jistotu a bezpečí, kterou podvědomě hledá jako bolestné za ztrátu šťastného dětství - jako sexsymbol žádaný veřejností i jako zranitelnou bytost, závislou na drogách a alkoholu, toužící prožít obyčejně šťastné chvíle. To vše nám v časovém rozmezí jednoho týdne zprostředkoval Colin Clark, který se světu svěřil se svým tajemstvím, ale především úžasná Michelle Williams, která svým výkonem dokázala na okamžik upozadit přesvědčení o neopakovatelnosti a jedinečnosti Marylin Monroe. (28.02.2012)