Ženy sobě

Hodně slabý průměr. Apatow pro mě býval zárukou kvality, ale teď by si měl sakra začít rozmýšlet, než se pod něco podepíše - i když chápu, tohle prostě, bohužel, vydělá na paničkách, které se u toho budou popadat za břicho a budou si dělat legraci ze svých nefunkčních manželství. Další z komedií, ve které kdyby chybělo cca půl hodiny, nemusela by se za sebe úplně stydět. Já už zkrátka doufal, že fekální humor je minulostí. Sečteno podtrženo: Wiig je ucházející, možná by bodlo rozvinout dříve (a dokončit) šaškaření s O'Dowdem, Byrne je sexy a správně bitchin' a zbytek party je jen nutné pozlátko. Jo, a nebýt postavy Melissy McCarthy, byl by to pořád průměr, ale zasloužený, takhle nechávám sice hvězdy 3, ale je to spíš 2,5* s tím, že vlastně už ani sám nevím, proč jsem nakonec nedal dvě. Proč? (08.12.2011)

Ženský Fight Club. Nejen pro ženy, kterým předchozí filmy Apatow Productions přišly moc falocentrické. Pravidla zůstala podobná, pojetí hry občas více tíhne k (poměrně přesvědčivému) dušezpytnému dramatu. Radikální změnu prodělalo obsazení. Namísto mužů neochotných dospět sledujeme zralé ženy, pro které má - jak konečně vidno bez oklik, vytáček a výmluv vlastních většině romantických komedií - "bromantické" přátelství osoby stejného pohlaví též ohromný význam. Dospělost scenáristek prozrazuje jejich obcházení běžných dějových zvratů ze žánrově spřízněných filmů. Problémy si holky vyřeší mezi sebou a v sobě, muži jsou jen nepříjemným (týpek z Mad Men) nebo milým (týpek z Ajťáků) bonusem. Protagonistkou příznačně není nevěsta (celá svatební linie funguje hlavně jako MacGuffin), ba ani žena vždy pohledná a výhradně ctnostnými vlastnostmi obdařená. Annie musí obhájit svůj post nejlepší kamarádky nastávající nevěsty, která by v jiném filmu byla hlavní hrdinkou. Chybující a tím autentická je zásluhou scénáře i polo-improvizovaného herectví Kristen Wiig. Kdykoli má potřebu, zakleje, není imunní vůči projevům opilosti, leze-li jí přetvářka krkem, dá to najevo. Feministky by mohly hořce konstatovat, že je to nakonec stejně muž, kdo řídí a žena, kdo se nechává vézt (a že se Annie ze svrabu vyhrabe díky družičce připomínající gesty, grimasami i náklonností k oplzlostem Rickyho Gervaise). Na nahou pravdu Hollywood zatím zjevně připraven není, ale stejně jde o pokrok. Kdyby ze sebe Paul Feig dostal tu televizi a jeho film se nedrobil v řetězech různě povedených komediálních skečů, občas jako z gross-out komedie, občas jako z inteligentní konverzačky, kdyby se nebál odstranit některé sice povedené, ale pro vyprávění postradatelné vtipy, píšu teď o nejlepší americké komedii od Zbouchnuté. 75% (09.07.2011)

Patřím mezi bojovníky proti "filmům pro ženy". Jakmile se nějaká komedie (častěji spíše pseudokomedie) honosí tímto označením, vyhlodá to ve mně maličký předsudek. Sex ve městě je zabijácký seriál i film, podle něhož jsou baby jenom vřeštící fúrie, co umí leda tak nakupovat a chodit na podpatcích. Ženy sobě jsou ale jiné. Možná je to spoluprací s Juddem Apatowem (král nejrůznějších fekálovin jako třeba Superbad), možná jiným pohledem na lidské samice. Nejde sice o žádné veledílo, ale děkuju za ukázku toho, že my holky nejsme jenom Sarah Jessica Parker fňukající nad nedostižným panem Božským. (11.11.2011)

Banda praštěných, chvílemi afektovaných, sprostých, chybujících, prostě sympaticky nedokonalých bab to pořádně rozjela a bylo to absurdně vtipné, civilně lidské, přehnaně bláznivé... a ano, "Bridesmaids" se mi líbily moc! A to i když jsem se na tenhle film chtěl podívat hlavně kvůli Rose Byrne, která se oproti dojmu z plakátu nakonec ukázala být jako ta nejnesympatičtější růže ve váze (čti pořádná mrcha), což je docela paradox. Ale co, obyčejně pohodový polda Chrise O´Dowda, jediný chlap co v téhle podívané za něco stojí, vynahradí jakékoliv nedostatky (sem tam hluchá místa, kdy se oproti předešlému nářezu nic moc neděje). Netuším, jestli tenhle film udělá něco dalšího pro ženskou emancipaci, ale jsem rád, že jeden fakt stojí na prvním místě i tady - když správná holka potká správného kluka, tak by byla vážně škoda, kdyby si to pěkné a křehké, co mezi nimi je, nějak podělali (ach bože, už nikdy se na svatební šaty nebudu dívat stejně). (28.07.2011)

,,A PROTO JSEM PŘEMÝŠLELA, ZLATO, ŽE JE TOHLE MOŽNÁ TVOJE DNO. PROTO TI ŘÍKÁM, ŽE DOSÁHNOUT SVÉHO DNA JE DOBRÁ VĚC, PROTOŽE CESTA UŽ VEDE POUZE NAHORU“..... /// Annie je sympatická. Annie je cáklá. Annie má problémem. Jsou to šťastní a zamilovaní lidé, kteří vypadají tak perfektně, zatím co ona padá a padá.... To, že je zřejmě nejzábavnější (ale i nejhorší prodavačkou klenotů) jí moc na optimismu nepřidá… Po všech těch psoudokomediích a rádoby vtipnejch intelektuálních zápletkách, konečně prdel pro obyčejnýho člověka(?)! Tyhle ženský problémy by i vás chlapi mohli bavit, přestože třeba ve Vegas pařej jen ,,skoro“. Holky tomu totiž uměj ,,dát na prdel“ i doma. CHCI MÍT KOULE U SVÝ TVÁŘE! Řešej ty svoje problémy s vtipem a svižně, až to fakt občas vypadá, jako poslepovaná směs scének. Pointy jsou ovšem dotažený do (téměř) ABSOLUTNÍHO KONCE! Přiznávám, mě prostě posraný svatební šaty od Lady St. Petsois JuJu pobaví víc, než pakárna v divadle. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že zařizování svatby je fakt legrace. 2.) Jsem pozvaná do brazilský restaurace. 3.) Mám bujný představy, když ženská řve ,,TEČE TO ZE MĚ JAKO LÁVA!“. 4.) Při sexu se nejradši dívám na politickou debatu. 5.) Thx za titulky ,,Brousitch“. (29.07.2011)