Ženy sobě

Po nejdelších 125ti minutách svého života jsem otráveně vstoupil na profil tohoto filmu, že napíšu něco ve stylu "sračka", a půjdu si vyměnit tampon, když v tom okem zavadím o 62%... Vy na něčem ujíždíte, do kina chodíte spát, na televizi se koukáte z druhé strany, POMO vám slíbil bod za každou hvězdičku, nebo snad doma také serete do umyvadla??? Oscarová akademie by zasloužila po Willisovku "narvat deštník do prdele a rozevřít ho" za to, že tenhle antivtipný antifilm získal dvě nominace. O vás to psát nebudu, protože soudě podle zdejšího hodnocení jste už asi schopni všeho, včetně aplikování Willisovy metody na mou troufalou maličkost. Ale tímhle jste mě zklamali, jdu hodit svou uživatelskou topku do skartovačky. Šmankote, já rozumím tomu, že ten film je pro ženy. Ale to já přeci taky a jsem o dost lepší! (24.02.2012)

ŽENY SOBĚ jsou příliš dlouhé, rozvláčné a proto gradují až moc pozvolna. Jejich nadprůměrný scénář by si zasloužil zrealizovat nápaditějším a odvážnějším (odvázanějším) režisérem, jenž by jim dodal říznější a sevřenější filmový tvar. Všechny uvedené výtky však dostatečně kompenzuje báječná Kristen Wiig v hlavní roli. Ta ženská je extra třída, která ten film táhne i ve slabších chvilkách. Je hezká (ale ne prvoplánově), sympatická, vtipná a především její zásluhou funguje většina emocí. I ostatní herci jsou dobří (hlavně "ajťákovský" Chris O'Dowd a Rose Byrne), ale ústřední hvězda téhle výborné romantické komedie je zkrátka neoddiskutovatelná. Filmům o ženách (a pro ženy) se obvykle raději vyhýbám, ale tenhle jsem si užil. Patrně proto, že to není výhradně jen ženská záležitost... ;-) 70 % (19.11.2011)

Příjemná komedie v ústřední roli s Kristen Wiig, která je i skoro ve čtyřicítce kus! Ty doplňují další střeštěné kamarádky, které už takovým charismatem neoplývají a zdály se mi trochu protivné. Po příběhové stránce je vše jasné jak facka a tak se romantické duše budou vznášet blahem. Já bych teda bral ty koláčky... 68% (01.12.2011)

Další rok; další apatowovka, která je ale tentokrát určena (ryze?) ženskému publiku; další výborná romantická komedie, která aspiruje na to stát se klasikou či kultem pro konkrétní divácké skupiny. ŽENÁM SOBĚ jde jako žánrovému filmu těžko co vytknout, protože i ta na první pohled přestřelená stopáž, která u podobných děl bývá zásadním problém, má své opodstatnění. Jde sice spíš o sled scén, které jako kdyby vypadly ze zábavného pořadu Saturday Night Live, v němž se proslavily scénáristky i herečky, ale ona kaskáda vtipů je precizně dávkována, posouvá příběh dál a slouží k prokreslení postav. S těmi se i přes jejich evidentní mentální problémy a pubertální příhody, do nichž se dostávají, dá sympatizovat a identifikovat, jelikož se vymezují vůči svým evidentním předobrazům: jak příliš chlapské PAŘBĚ VE VEGAS, která flashbackovou strukturou vyprávění zastírá primitivnost zápletky a prostoduchost řešení (místo, kde se najde zmatkující nevěsta), tak SEXU VE MĚSTĚ, který dojel na svou nevkusnost vzhledem k dobovému kontextu (recese je zde naopak všudypřítomná). ŽENY SOBĚ - a vůbec všechny apatowovky bez výjimky - jsou i přes všechny R-kové vtipy středostavovsky usedlé, protože se nedovedou oprostit od konvencí klasicky odvyprávěných snímků. O žádnou "rovnoprávnost" ani "ukázku ženské emancipace" nejde, jelikož i přes až nevídanou absenci mužského prvku se končí svatbou snů, po které touží každá dobrá nemajetná panička, a ustanovením heterosexuálního páru, kdy trhlá hlavní hrdinka potřebuje mužskou ochranitelskou a usměrňující ruku. Jasně, v rámci mainstreamové podívané asi na nic lepšího člověk nenatrefí, ale - a teď přichází povzdech diváka odrostlého na "smithovkách" - porušením určitých konvencí by se mohlo dojít ke skutečně komplexní generační či "genderové" výpovědi. Nová doba a noví diváci potřebují svou Amy, ta ale přijde, až se Apatow vzdá svých dogmat na "zaručený hit na základě prověřených ingrediencí". (19.07.2011)

Patřím mezi bojovníky proti "filmům pro ženy". Jakmile se nějaká komedie (častěji spíše pseudokomedie) honosí tímto označením, vyhlodá to ve mně maličký předsudek. Sex ve městě je zabijácký seriál i film, podle něhož jsou baby jenom vřeštící fúrie, co umí leda tak nakupovat a chodit na podpatcích. Ženy sobě jsou ale jiné. Možná je to spoluprací s Juddem Apatowem (král nejrůznějších fekálovin jako třeba Superbad), možná jiným pohledem na lidské samice. Nejde sice o žádné veledílo, ale děkuju za ukázku toho, že my holky nejsme jenom Sarah Jessica Parker fňukající nad nedostižným panem Božským. (11.11.2011)