Zvuk hluku

Originální, místy hodně ujetá komedie o hudebních teroristech, která se mně jako člověku, s velkým hudebním hluchem opravdu líbila. Jeden policista, ze slavné hudební rodiny a pak už jen šílenci, kteří se rozhodnou bojovat se společností pomocí akustických útoků na různá místa ve městě. Netradiční pohled na hudbu opravdu z jiné stránky. (06.11.2014)

A my jsme si bláhově mysleli, že Wiplash je nejlepší bubenický film :D .. Sound of Noise představuje skupinku subverzivně rytmických noisistů s plánem na jakousi sérii aktů vzpoury proti diktátu konvenčního pojetí hudby. V patách však mají zkušeného policejního důstojníka Amadea který jim v realizaci jejich radikálního manifestu musí zabránit. Musí, ale chce? ... Je to nápadité, rytmické, lehce a hravě podvratné. Je pravda, že ve finále to působí poněkud ideově nedotaženě a namísto skutečně invenční revolty nám to servíruje spíše konvenci takového toho punkově-anarchistického spektra, ale pořád je to veliká zábava a feel-good film. (13.05.2023)

Ne, žeby svérázní hudebníci vyplnili má postupně vybudovaná očekávání naplno, tedy třetí číslo mi ve finále připadalo jako menší, postavami nepřiznané fiasko (ale můžou za to i jejich zbabělí protivníci z orchestru uvnitř sálu, kteří kdyby pokračovali ve hře, dali by vzniknout teprve velkolepému prodlouženému dvojkoncertu :)), ale jinak... SUPER, VÁŽENÍ! U současné komedie se mi jen velmi zřídka přihodí, že by mě některá z nich takto nahlas rozesmála a přivodila chvílemi téměř nekonečný výtlem. Projekt neobyčejné hudební skupiny účinkující ve filmu hýří skutečně neobyčejnými nápady, zvláště první dvě nečekaná vystoupení v nemocnici a v bance představují jedinečnou performanci toho snad úplně nejlepšího vytěžení ze zdejšího námetu, který již sám o sobě dokáže snadno nabourat představu potenciálního diváka ve smyslu, že vše zajímavé na plátně už dávno spatřil. Jenže Švédové na poli komedie rozhodně nezahálejí už pár desetiletí, dokážou pořád kráčet o krok vpřed a vtipným způsobem rozehrát nápady vylovené z jinde nedosažitelných balíků ze studnice nesmírně originální invence a absurdity, tentokrát čerpající z hudebních rytmů, zvuků a neotřelé vzpoury proti konvencím, že prostě žasnu... a zároveň mám během toho filmu i po něm úžasně pozitivní náladu. Zvuk hluku zůstává nápaditou komedií až do konce a přizpůsobuje tomu i závěrečné vyústění, které naštěstí nekráčí v aktuálně populárním trendu proměnit téměř každou komedii dřív či později na drama. Tady se hraje (a doslova hraje) se stejně chytlavým nadhledem a rytmem až do konce. Většina herců je též sympatická a Bengt Braskered coby detektiv bez hudebního sluchu zajišťuje zábavu i mimo největších zážitkových (hudebních) atrakcí filmu, ke kterému se jistě budu rád vracet. [90%] (22.05.2023)

Varování! Nejde vůbec o film, ale o 4 rádoby cool hudební exhibice vyplněné naprosto nesmyslnou vatou. Nápad rozpracovat hudební youtube video do celovečeráku mi přijde asi stejně inteligentní jako třímininutový popový song shrnující celý děj Kmotra. Hudebníci prostě v práci s filmovým médiem dost tápou a pokud vás (tak jako mě) nechytí zvuková stránka, čeká vás jen nekonečná nuda. A na konci alespoň jedna velká odměna. . .ticho. (31.08.2011)

Pokud jste již unaveni všedním Hollywoodským popcornem a chtěli by jste vidět něco extravagantního, vtipného a vkusného tak rozhodně tento snímek. Zvuk hluku je prostě originální snímek, ke kterému by jste jen velice těžce (a myslím že i tak by to bylo marný) hledali podobný film. 95%. (23.08.2011)