Amish Grace

Odpustenie by malo byť vlastné každému. A je jedno, či je niekto veriaci alebo neveriaci. Určite to je lepšie ako živiť vo svojom srdci nenávisť. Výprava síce trocha krívala, ale o to tu ani tak nešlo. Dôležitejšie je to posolstvo a myšlienka na záver. Na televíznu produkciu celkom slušné, silný príbeh. Slabší nadpriemer. 70/100 (04.02.2018)

Z Amišů šla hrůza, to odpuštění bylo tak neuvěřitelné, až mě vyděsilo. Jediná Ida reagovala tak, jsem zvyklá. Film byl místy příliš patetický (holčička v nemocnici vypráví, co se dělo ve škole), ale na druhé straně i mírně kritický k Amišům (odpustí vrahovi, ale ne ženě, které odešla). Silný film o odpouštění, já bych neodpustila - ani Bohu ani Charliemu. (05.01.2012)

Mám docela slabost pro příběhy Amišů. Bavím se narážkami na ně v různých seriálech, počínaje Simpsny a nekonče 2 Broke Girls. Z hraných filmů byl výborný Svědek i komedie Vidláci. A chystám se na reality Breaking Amish. Celé to přitažlivé kolem nich spočívá ve stejném poučení, jaké nám měl předat film Vesnice. Z mnoha těchto a dalších důvodů jsem se tedy nadchla i pro Amish Grace. Vynikající televizní film podle skutečné události. (11.12.2012)

Silný příběh, skvělí herci a zároveň hodně zdařilá agitka na Amenity; kdybych chtěl být křesťan, chtěl bych být nejspíš Amenitou (jen k tý mojí plešatý palici by moc neseknul takový lví vous, musel bych furt nosit klobouk). A po chvíli pochybností dávám nakonec čtvrtou, i přes tu monstrózně überpatetickou scénu v závěru (příchod Amišů na pohřeb), protože jak tak slídíme s přítelkou po síti, ono to všechno tak nějak zhruba opravdu bylo a onen úvodní titulek "podle skutečných událostí" tentokrát kupodivu opravdu platí. Jen motivace toho šíleného střelce byla asi o dost složitější, než jak divákům předkládá scénář, stručně řečeno to byl deviantní pošuk. A doufám, že se smaží v pekle až na věky věků, amen. Ne, nemohl bych být Amiš, takovýmu hovadu bych neodpustil. Maximálně bych se dokázal fatalisticky smířit s tím, že taková hovada existují a jejich činy mají nějaký vyšší záměr. (25.10.2020)

Na televizní film velmi nevšední a působivý příběh, který kolem jen tak neprofrčí, ale zabrnká na city a nutí k přemýšlení a k vyjádření názoru. Herecky byl slušně zvládnutý, technické věci jsou v tomto případě nepodstatné. Ukazuje hierarchii náboženské komunity, kde starší příliš lpí na tradicích, což chápu, protože volný pohyb mezi nimi a civilizací by zničil jejich identitu a postupně vedl k jejich zániku. Nevěřím ale, že by ženy těšilo prát na valše a že by děti netoužily po televizi, mobilu či počítači, pokud by věděly, že něco takového existuje. V určitém směru je obdivuji, ale s jejich postoji k vině a odpuštění nesouhlasím. Z druhé strany zde není komu odpouštět. Viník byl potrestán světsky, a jeho rodině, která o přípravě jeho činu nevěděla a nijak se na něm nepodílela, není co odpouštět. Věřící muž vyjádřil zločinem své zklamání z pomyslného podílu Boha na smrti svého dítěte, ale ublížil lidem, kteří s tím neměli nic společného. Odpustit neznamená nepotrestat, protože beztrestnost by pro mnohé byla motivací k dalším zločinům. (22.08.2012)