Vyměřený čas

║Rozpočet $40miliónov║Tržby USA $37,553,932║Tržby Celosvetovo $149,400,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $6,888,848 //počet predaných kusov 344,615║ Tržby za predaj DVD v USA $4,699,440 //počet predaných kusov 313,505║ Sklamanie, moc som bol zvedavý na tento v celku zaujímavý námet, ktorý bol prvých 20minút fajn ale týchto 20minút sa potom premietalo ako deja vu až do konca akoby tvorcovia nevedeli kam nasmerovať dej, čím upútať, čo chcú týmto príbehom vlastne povedať, jedine čo držalo pri vedomí bola Amanda Seyfried, tá ako vkusný doplnok to držala nad vodou a to ani nemusí moc hrať. Ubehané Béčko za $40miliónov. /40%/ (27.02.2012)

Kdybych to měl říct v účetnických pojmech - a ten film k tomu svým důrazem na čísla nabádá -, tak největší problém Vyměřeného času vězí v rozklíženosti mezi plánovanou kalkulací a výslednou fakturou. Zatímco plán zjevně počítal s ambiciozní velkolepou dystopií po vzoru Metropolisu, Brazilu nebo Potomků lidí, výsledkem je skromný, malý a trochu tezovitý film, ve kterém nejenže má duch dovolenou, ale pást se nemohou ani oči. Například to ghetto měla být totální anarchie, kde bez bouchačky nemůžete vyjít na ulici, místo toho je tam jeden srandovní gangster, co loupí čas. To je asi, jako kdybyste chtěli točit výpravný film o Kyklopech, i film samotný nazvali „Kyklopové“, ale pak ani jednoho Kyklopa na plátně neukázali. Jako kdyby chtěl Vyměřený čas tímto rozkolem mezi velkými plány a nevalným výsledkem pojmenovat problém všech pokrokářských hnutí, které také vždy dojedou na to, že se ideál začne odchylovat od skutečnosti, jak jsme to měli možnost vidět ve dvacátém století třeba v Sovětském svazu. Nejlépe tuto bezradnost Vyměřeného času vystihuje následující hádanka: představte si, že bychom vzali tentýž film, úplně stejný se vším všudy, akorát s tím rozdílem, že namísto ciferníku na předloktí odtikávajícího lidem čas budou ve filmu klasické peníze. Co bychom dostali? Dostali bychom naprosto esenciální béčko, ne-li ještě něco horšího (stejným způsobem se mimochodem interpretují horory – představíte si stejný horor, akorát bez monstra, o něž většinou moc nejde, je to jen taková vábnička odvádějící pozornost od hlavních postav). A i když se nabízí námitka, že právě to je pointa filmu, vyměnit čas za peníze, samo o sobě mi to přijde málo. Svým způsobem tak připomíná Vyměřený čas všechny ty okupanty z Wall Streetu - je to jen takové gesto bez uceleného programu a skutečného záběru. Ba co víc, dokonce ten film může být chápán, podobně jako Cameronův Titanic, jen jako takový příběh o bohaté dámě Amandě Seyfried, která ztratila chuť do života, podobně jako znuděný milionář omrzený přepychem na začátku, a aby rozehnala nudu a nalezla ztracenou vitalitu, pustila se do dobrodružství s chudým chlapcem, ale o nic víc tu vlastně nikdy nešlo. A naopak – chudý mladíček Timberlake, jak naznačuje konec filmu (-spoiler-), přesidluje z ghetta do světa fantazie bohatých, kde může realizovat své sny a spolu s novou přítelkyní užívat života na maximum. Závěr filmu si lze tedy vykládat jako zoufalé řešení hrdiny, který ze světa skutečné reality definitivně přesídlí do světa fantazie – jako by se Neo z Matrixu opětovně rozhodl beze zbytku rozpustit v digitální realitě matrixu. Chtěl bych proto vzkázat všem důvěřivým duším, že tento film nekope proti bohatým ve prospěch chudých, nýbrž spíše naopak. (28.01.2012)

Škoda. Výpadky základnej logiky by mi nevadili, keďže je to z filmárskeho hľadiska úplne v poriadku. Justin je sympaťák, Amanda je nečakane sexy, ich vzájomná chémia funguje bez problémov, káry majú dobrý zvuk, tempo je dobré, akcie tak akurát. Bohužiaľ, tá naivná (ba až stupídna) anarchisticko-ľavičiarska ideová rovina je taká výrazná, že mi už zhruba od polovice prerážala akýkoľvek iný divácky zážitok/pôžitok. Proste ma to sralo. (21.01.2012)

Andrew Niccol má na svém kontě dva superbijáky, Obchodník se smrtí a především Gattaca mě dokázali nadchnout a když k tomu přidám i jeho práci na scénáři Truman Show, jsou jeho zásluhy v mých očích mimořádně vysoké. Simone sice nebyl film, o kterém by se dalo hovořit v superlativech, ale pořád šlo o velmi slušnou a jednoznačně nadstandardní záležitost. Vyměřený čas je naproti tomu po všech stránkách sešupem kvality, jaký se vidí jen málokdy. Zvlášť bolestně to vynikne ve srovnání se žánrově i tématicky spřízněnou Gattacou. Gattacu bych označil za kultivovaný a chytrý kousek, tohle je banální plytká hollywoodština bez špetky logiky, kde se plně shodnu v hodnocení i komentáři např. s Radkem99. Pravda, je to natočené v rychlém tempu a s nezpochybnitelným režijním profesionálním standardem, má to, nechci říct, kvalitní, ale aspoň pohledné herce v hlavních rolích, já tomu tedy se zamhouřenýma očima druhou hvězdičku nechám, především s ohledem na Niccolovy předchozí zásluhy. Ale opravdu s těžkým srdcem, protože ten film je prostě, řečeno na plná ústa, blbej. Celkový dojem: 30 %. (17.12.2016)

Vždy se dá, alespoň trošku originálně vyhlíženému, nápadu vytknout buď nějaká určitá předvídatelnost nebo zkrátka banalita scénáře, který originalitu pouze připomíná a klišé se tak nějak snaží maskovat. To je rozhodně případ také In Time, který zaujme na oko dobře působícím obchodním modelem pomocí času. Pokud na nápad přistoupíte, film si můžete skvěle užít, jelikož mu po řemeslné stránce nelze prakticky nic vytknout, přestože nemusím Amandu Seyfield a Timberlakovi jeho herectví stále tak úplně nevěřím. Nicméně dělá dobrý dojem a dokáže zaujmout. Ano, jistě, podobných sci-fi a zároveň hi-tech filmů rozhodně nevzniklo např za posledních 15 let málo, ale...stále je to Hollywood a je třeba si podobně originálních kousků vážit...75% (09.03.2015)