Zrození Planety opic

Velmi výmluvná story o tom, kam až může vést hrubá nezodpovědnost při chovu domácích mazlíčků. - No, tak jsem to trochu odlehčil, nicméně kdo ví, jestli tahle "sci-fi" už někde reálně nestojí na pevných podkladech, při všech těch dnešních vědeckých experimentech (třeba s potravinovými éčky, že?). Andy Serkis byl opět brilantní a jeho Caesar (jak příhodné jméno) dominuje filmu s nadhledem diktátora, jenž stejně jako starořímský vůdce jedním gestem uděluje milosti či podepisuje rozsudek smrti (pravda, tenhle Caesar k tomu nepoužívá palec). Od okamžiku "prozření" dalších primátů nabírá film velmi sympatické grády, které přerostou do velkého mostního finále. No, ještě že tenhle film neviděl starej King Kong, dovtípil by se, že šplhat na Empire State Building nebyl ten nejlepší nápad a celá lidoopí revoluce by tak začala třeba o X desítek let dříve. (25.12.2013)

Ako nie práve najväčší fanúšik opičej série som dával takmer nulovú pravdepodobnosť tomu, že sem po skončení filmu šmarím päť hviezdičiek. Jednému z filmov roku by bolo ale pokrytectvo z mojej strany, keby som tak neučinil. Veľmi vyzrelý snímok po všetkých stránkach. Režijne na vrcholnej úrovni, herecky priam autenticky zahrané, technicky vyblýskané, hudobne skvostné, príbehovo poučno-popcornové, jednoducho všetko, čo má správny trhák mať. Napätia habadej, citová zložka na výbornú, ale zo stopercentného zážitku ukojím kvôli emočne skoseného záveru. Ak by mala táto séria pokračovať v tomto duchu a kvalite a spraviť sa remake tej pôvodnej, určite budem za. V iných kombináciách je to odsúdené na zánik, čoho sme už boli svedkami. 95%. (03.12.2011)

První část snímku je ještě poměrně zdařilá. Sledování lidského světa skrze oči dospívajícího šimpanze je, pokud nic jiného, originální. Zajímavým se stává už ve chvíli, kdy si divák uvědomí, jakým směrem se bude Zrození planety opic nadále vyvíjet. Každé zklamání a nepochopení, které lidské chování vyvolává v očích přechytralého primáta tak může vyvolávat emotivní odezvu i v diváckých řadách. Je jasné, že tvůrci s tímto diváckým očekáváním počítali. Viditelné to je zejména na jejich snaze začlenit Caesara do rodiny (či spíše života?) dr. Rodmana – tedy na poutu, které je odsouzeno k utlumení. Jistým kalkulem je pak vykreslování Caesara jako nevinného tvora, který doslova přejímá emoce spatřené ve svém okolí. Zpočátku zná jen milující rodinu, ale postupem času se setkává i s odvrácenou stranu lidskosti, což je samozřejmě jen další způsob jak z diváka vykřesat emoce a zároveň ho donutit k většímu přimknutí k Caesarovi. Tato vypočítavost bohužel první část sráží, i když naštěstí ne příliš hluboko. Příliš nenapomáhá ani hloupost, kterou se tvůrci snaží skrýt v rychlém sledu událostí, či v lepším případě neuvěřitelnost. Každopádně i přes tato negativa je tato část sledovatelná a v některých momentech dokonce zábavná, což se bohužel nedá říct o tom, co následuje. Lavina digitálních primátů vedená zrazeným Caesarem se dere do monumentální bitvy s až na pár známých tváří anonymním lidstvem. Zrození planety opic překvapilo svým začátkem a zklamalo svým koncem. Snímek těží hlavně z jednoduché, ale semknuté, dějové linie a rychlému průběhu. To má však i svou stinnou stránku. Díky předvídatelnosti začíná být postupem času otravný a nudný. (12.11.2011)

Díky kapkám krve na košili vzteklého souseda mi hned došlo, jak vlastně došlo k zalidnění, resp. k zaprimátování planety Země. Geniálně to zapadá do příběhu Pierra Boulleho a úžasného filmového zpracování z roku 1968. Nicméně pokusy na němých tvářích nejsou mým šálkem houbičkového čaje, proto jsem poločas filmu trnula obavou o táhnutí se příběhu v duchu laboratorních experimentů. Nakonec mi bylo jasné, že bylo prostě nutné se vším prokousat od začátku, kdy se mládě narodilo, tajný přesun do Willova domu, jeho puberta a dospělost. Domácí chov šimpanzů není zcela obvyklý, kór, když se Cesar rozhodl vyřídit si sousedský spor po svém a dostane se tak do opičího pasťáku. Jak jsme viděli a s čím mnozí nepočítali bylo, že on ty ostatní svou inteligencí vysoce převyšoval. Jak já těm opičákům fandila! Zlý, zlý Malfoj u jehož postavy se nabízelo hned od počátku, že co zasel, v tom se také vykoupe. Takže hurá do sekvojového lesa! (01.11.2014)

|| Scenár: Amanda Silver, Rick Jaffa | Hudba: Patrick Doyle | Produkcia: Amanda Silver, Rick Jaffa, Peter Chernin, Dylan Clark | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Chernin Entertainment | Rozpočet: 90 miliónov $ | Tržby: 308,759,484 $ || I.: *James Franco sa stáva ochrannou známkou kvalitných filmov.* Andy Serkis je tak dokonalý, že je vo filme nenápadný. (Asi prečo? :D) John Lithgow sa na staré kolená stáva "znovu" hviezdou HW. Freida Pinto sa po Milionárovy z chatrče znovu dostáva pod hlavné reflektory (Woodyho You Will Meet a Tall Dark Stranger verejnosť nenadchla). Jediný mínus, kôli ktorému nie je prequel Planéty opíc dokonalý: Chlapci z WETA sú síce šikovný, ale digitálne postavy proste nikdy nebudú živé... II.: Samotná tematika človek vs rasaX bude pre diváka vábivá a kôli nevysvetlitenému faktoru strachu i vždy a znovu napínavá, sa dá povedať, že je dokonalou voľbou pre autora, keď sa nechce zaoberať vystavovaním základných pilierov filmu, pretože ich môže mať zo základu vybudované. Psychika postáv tu týmto pádom dostáva nevídaný priestor, všetko funguje podľa vývoju scenára lineárne s chovaním postáv. Technicky, fyzicky, a chemicky je obsah tak zvládnutý, že väčšine divákov nemôže film vadiť, tak isto, ako z remeselnej stránky. III.: Prečo teda nemôžem dať Rise of the Planet of the Apes plnú pálku? Pretože predstavuje dokonalú fúziu strachu pre človeka pred faktormi, ktoré sú ľahko predstaviteľné aj v reále, a robia z nej hororovú záležitosť s ratingom A+, pričom ja horror nemám rád, a opis filmu ma na tento fakt neupozornil. ...Plnohodnotný non-esenciálny zážitok. (02.08.2011)