Zrození Planety opic

První návštěva u opičáků, doprovázená rakouským zněním bez titulků, mne kdysi zcela uchvátila a i další opičí výtržnosti jsem většinou hodnotil lépe, než nadnárodní průměr CSFD. Tentokrát však musím učinit výjimku, neboť opice postižené digitalizací mne nijak zvlášť neohromily a navíc jsem nikdy nebyl fanouškem jasným vítězství technických kritérií nad těmi scénáristickými. Pokud shrnu dojmy na hromadu, tak se na to koukalo pěkně, poslouchalo se to příjemně, ale nebavilo mě to. (13.02.2012)

Pokud byl dle Nietzseho člověk provazem nataženým mezi zvířetem a nadčlověkem, pak opice jsou provazem mezi zvířetem a člověkem. V mnoha ohledech člověku podobné, přesto lidmi nepřijímány jako rovné. Doposud se nad tím kvůli nižší inteligenci nepozastavovaly, jednou ale může přijít doba, kdy se proti tomuto typu druhové diskriminace (jakémusi modernímu rasismu) postaví a lidem vše vrátí i s úroky. Asi takový je podtext jednoho letního blockbusteru vycházejícího z úspěchu filmů, kde opice ovládly lidskou rasu. A to blockbusteru natolik kvalitního, že ačkoliv používá všechna žánrová klišé (tradiční rozvržení postav, nutnost závěrečné bitvy), v konečném důsledku působí tak přirozeně, že bych se nedivila, kdyby se časem stal podobnou klasikou jako třeba samotná Planeta opic. (11.09.2011)

Umím pochopit, proč se to zde některým uživatelům líbí zejména po přečtení komentáře uživatelky Petfruf, ale fascinuje mě jedna věc. Spoustě filmům se tady snižuje ve velkým hodnocení, proto, že je v něm kupa nelogičností a pitomostí, ale to je zde taky, (např. opice stárne, po pěti letech, po deseti letech a nevím po kolika ještě letech, ale na hlavního lidskýho hrdinu nemá tak dlouhej čas žádný vliv.) leč tady to nikomu nevadí, zkrátka klasický "csfd papagai efekt". Důvod mého nízkého hodnocení však nejsou tyhle šišky, ale že mě příběh nebyl příjemnej, působil na mě vypočítavě od první až do poslední minuty. Jistě technická stránka filmu bomba , ale zbytek ? Ono půlku filmu koukat na nasranej opičákův výraz není nic, co bych potřeboval, navíc ten byl tak vydrážděnej, že by ten svůj nasranej kukuč byl schopen nahodit i kdyby došla vanilková zmrzka. Prakticky od začátku je jasný kam příběh směřuje a po jakých kolejích pojede a taky že jo. Jiný orgány než oči se do sledování filmu zapojily jen dvakrát u "No" a u "Ceasar is home" Napětí žádný, překvapení minimální, zábava průměrná, dojímavost neupřimná = vykalkulovaná, herecký výkony zastínila práce grafiků u pc. Neohromilo, neoslovilo, ale ani nenasralo. Nadšení ze sledování "pc opic" nedosáhlo ani 10% nadšení ze sledování těch reálných na Animal planet. (18.08.2011)

Film je presne to, co slibuje nazev, tudiz se vracime na uplnej zacatek a podle toho to taky vypada, neteste se tudiz na zadny vladnuti opic. Vetsinu casu film vypada jak neco mezi dramatem o jednom sikovnym vedci, kterej se snazi vylecit svyho nemocnyho otce a zaroven se stara o malou opici a thrillerem, prave o tyhle opici, ktera je stale chytrejsi, cim dal tim vic nasrana a ziskava na svou stranu dalsi opice. Sice to zni lehce stupidne, ale vysledek je hodne povedenej. I kdyz se dve tretiny filmu vlastne nekona zadna akce, porad si to udrzuje tempo a urcitou zajimavost, aby mel divak chut sledovat dal a Franco je zkratka sympatak. Co se tyce opice, nemuzu si pomoct, ale me ty triky tak namakany neprisly, jiste, nejaky grimasy umi, ale furt to na me pusobilo jak clovek s digitalnima chlupama. Wyatt se k nejaky akci dokope az posledni pulhodinu, ktera je sice hodne solidni, ale pokud je to neco, na co jste cekali celej film, rozhodne vas to neuspokoji. Zas tak epic to zkratka neni, proste opice behajici po ulicich a ve stromech, kde si ani na vterinu nepomyslite, ze by lidstvo mohlo bejt v haji. Me to ale prekvapive sedlo, dokazu si lehce predstavit, ze bych na film nadaval kuli nedostatku akce, ale tak nejak nemam duvod, film zkratka slape a je zajimavej a na to, ze vicemene vsechny filmy o planete opic nijak zvlast nemusim, me tohle bavilo prekvapive slusne. (06.12.2011)

Výjimečný či dokonce geniální film může vzniknout v zásadě dvojí cestou: buďto autorsky, anebo kolektivně. Autorská cesta zahrnuje všechny ty věhlasné režisérské osobnosti, které ční nad ostatní jako péro z divanu, kdežto kolektivní cesta stojí na perfektně odvedené práci celého štábu. Problém této druhé cesty je v tom, že vždycky nějaká složka selže, například kamera není stoprocentní, nebo vám nezahrají dokonale herci, takže natočit výjimečný film kolektivní cestou je zhruba totéž jako hodit na deseti kostkách šestku, kdy každá kostka zahrnuje jeden prvek filmu (scénář, hudbu, kostýmy, střih, triky a postprodukční práce atp.). Pravděpodobnost je v tomhle ohledu zcela nekompromisní – šance, že se vše povede a všechny kostky ukážou šestku, je asi jedna ku šedesáti milionům, proto je vždycky tak obrovské překvapení, když se to podaří, a u tohohle filmu, kde nikdo neční nad ostatní a všichni dřou pro celek, bych se i nebál říct, že se to celkem povedlo. Vlastně je na tom postaven i samotný příběh, který nenavazuje ani tak na legendární opičí ságu, jako spíš na Howardovu Čistou duši, neboť svoji premisu staví na principu amerického matematika Johna Nashe zvanou Nashova rovnováha, čímž se tady míní spolupráce všech opic na vzpouře na úkor jednostranného egoismu. Podívejme se na samotný okamžik z Howardova filmu, kdy se Nashovi podaří přijít na svou geniální myšlenku: v okamžiku, kdy v diskusi se spolužáky o vnadách jedné studentky zazní známý výrok Adama Smithe o neviditelné ruce trhu, kdy bude nejlepšího výsledku dosaženo v případě, když každý bude hájit své vlastní zájmy, Nash náhle prozří a uvědomí si, že pokud se všichni zaměří na získání jediné dívky, nezíská ji nikdo (nepotvrdí-li se tedy slavné Čtvrtníčkovo „nejsilnější pes mrdá“). Optimálního výsledku bude dosaženo, pokud každý bude hájit své a společenské zájmy dohromady. Odtud nejen Caesarův výrok „jedna opice je slabá, společně budeme silní“ a jeho mazané popostrkávání všech rozdrobených frakcí ke spolupráci, ale i důvod, proč se chystané pokračování filmu zřejmě nepodaří: je celkem jasné, že se v dalším díle opice rozdělí v názoru, zda ubližovat lidem (šedý dominantní šimpanz Rocket), nebo zůstat v defenzivě (stanovisko Caesara a cirkusového orangutana Maurice), a že konec této teamovosti nějakým způsobem postihne i filmařský štáb. (15.11.2011)