Psisko baskervillské (S02E02)

PSISKO zdánlivě zachovává koncepci všech předchozích příběhů, ale ve skutečnosti ji respektuje pouze naoko a přitom trochu umanutě - víceméně takřka ilegálně pracuje na své vlastní, když zápletku cíleně odvádí stranou. Dokonce by se dalo říct, že jde o vůbec první experiment, který nemá ve svých rukou Sherlock, ale Mark Gatiss. Experiment, jehož prostřednictvím nenápadně testuje míru vašeho okouzlení vysoce výkonným sociopatem, jeho spouhráči i protihráči. Protože záleží zase jenom na vás, jestli nanejvýš extravagantní provedení baskervillského případu bezvýhradně přijmete a nebudete se šťourat v detailech. Na druhou stranu musím přiznat, že tentokrát ještě scénář nezachází do krajnosti, takže ani pro trochu vykolejeného detektiva a jeho image nepředstavuje větší nebezpečí. V každém případě ... moje hodnocení berte s rezervou, neboť poslední, pátá * je určená výhradně pro Sherlocka. P.S.: ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- S ohledem na kompletní přeorání knižní předlohy ... víte ... myslím, že to nebohé čtyřnohé stvoření nemuselo skončit tak, jak skončilo. Z čehož vyplývá, že ani v tomhle směru se Mark Gatiss moc nevytáhl - inovoval kdeco, ale psisko jako takové pro něho představovalo jen rekvizitu na jedno použití, s níž není třeba se zdržovat. (06.03.2017)

Nezastírám... rozhoduji se mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Když jsem díl viděla poprvé, tak to pro mě bylo zklamání. Přiznávám, že knihy A. C. Doyla jsem nikdy nečetla a neznám nic víc, než jen strašidelný příběh o psu baskervillském, který mě jako dítě fascinoval a jehož adaptaci jsem si nikdy v tv nenechala ujít. Poprvé mi vůbec nesedlo to moderní pojetí, to sterilní prostředí laborek jsem vnímala mnohem víc, než tajemná blata... nebo rokli, chcete-li. Teď po opětovném vidění můžu říct, že díky tomu, že jsem na to byla připravená, jsem si díl mohla mnohem více vychutnat. ;) Co je na tomhle díle fajn, je větší prostor daný Lestradovi - ke dvoum sympaťákům se přidává třetí. A mimochodem... ten pes je prostě udělanej blbě. Když už jde vidět, tak víc než strach vzbuzuje pobavení. A to je škoda. (01.11.2017)

Velmi zajímavá adaptace původního díla, které zná snad každý, ovšem trochu mi ji pokazily dvě na můj vkus až příliš krkolomné věci - náhoda se světélkujícím králíkem a P.S.I.S.K.O.... Opravdu přitažené za vlasy. Jinak to ale je po všech stránkách povedená hříčka s úplně jinou atmosférou, než jakou měly předešlé epizody. (30.03.2016)

Až tak na pátý šestý pokus oceňuju úžasnej storytelling. To byla ještě doba, kdy Gatiss s Moffatem dokázali umně podat a odvyprávět detektivní zápletku - doba, kdy slepé/matoucí momenty sloužily jako prostředek pro budoucí divácký wow efekt, a skutečně měly význam pro závěrečná vysvětlení. Hounds of Baskerville je navíc prošpikovanej perfektníma epizodkama, z nichž vyčnívá U.M.Q.R.A. (23.04.2018)

Strach a podnet, stručná a výstižná charakteristika tohoto dielu. Táto atmosférická podívaná dokonalo stimuluje desivé prostredie hocijakého sebalepšieho horroru. Svojou prízračnosťou mi Sherlock pripomína dokonca až tie najhrôzostrašnejšie epizódy novodobého Doctora Who (Blink), bodaj by aj nie, keď na oboch britských seriáloch pracuje rovnaký tvorca, zdravím Moffat. Príbeh o konšpiračných teóriách, ktoré sa týkali genetických experimentov a klonovaníiav pochybnom vojenskom zariadení, malo svojimi myšlienkami dosť blízko k sci-fi motívom. Sherlock a jeho prvý kontakt so strachom bolo vskutku pozoruhodné psychologické rozpoloženie tejto postavy, ktoré bolo ešte umocnené znamenitým hereckým umom Benedikta Cumberbatcha. A pochváliť musím tiež aj nádherne nasnímané lokácie Wessexu, ktorými sme sa mali po celý čas možnosť kochať. (26.10.2021)