Sherlock

Na BBC se mi líbí, že když se jí povede nějaký seriál, tak k němu přistupuje k rozvahou. Nerozmělní jej v nekonečných sériích plný zbytečné vaty, ale naopak upřednostní kvalitu. To je přesně případem Sherlocka, kdy jsou až na jediný ne tak perfektní díl (01 – 02) všechny skvěle napsány a hercům dávají dost prostoru, aby své postavy mohly rozvinout. Všechny inovace jsou parádní a v tomto moderním pojetí fungují pro seriál, žádná není rušivá. Naopak, i přestože je tak trochu House a tak trochu Sheldon zůstává Holmes Holmesem, jen v nové kabátě. Díky dostatečnému rozsahu zápletek je tato seriálová verze lepší než ta filmová Guye Ritchieho, byť ani ta není špatná. V seriálu je prostě víc prostoru k demonstraci Sherlockovi chytrosti a o tom má film o Holmesovi být. (20.02.2012)

Intuice mi napovídá, že každá doba potřebuje svého Sherlocka, ale možná to není pravda. Mne však tento detektivní poradce dokázal hodně pobavit, i když zábavné nálože deduktivního humoru položené v prvním dílu postupně ztrácejí na své výbušnosti. Přesto je to skvělá zábava pro všechny, kteří jsou schopni překousnout, že slavný detektiv vyměnil fajfku za počítač a se svou hyperaktivitou prozatím nevyhledal odbornou pomoc. (20.01.2014)

Po úmorném dvouletém čekání, kdy se všechny cumberpičky snažily uměle oplodnit z prachu na Benediktových plakátech, jsme se konečně letos v lednu dočkali regulérní třetí řady a dřív, než jsme se stihli nadát, bylo zase po všem. Tvůrci se však nečekaně rozhodli jiným zcela odlišným směrem a místo trávy začali evidentně konzumovat kokain, neboť třetí řada se komplexně odtrhla od vžitých standardů a konzervativní fanoušci bez špetky inovátorského ducha začali demonstrativně vyhrožovat skoky ze střechy Jedličkova ústavu. Mně osobně se to však kurevsky líbilo a během třetí sérky jsem nejen močil blahem do svých plen. Netřeba dodávat, že jsem odjakživa fanatickým fanouškem cynického panice a jeho hobitího přítele a úspěšně se snažím být ve všech aspektech jako oni; zneužívám ženy a jejich city, nevynechám příležitost k dehonestaci všeho živého a pohrdám vlastními rodiči. Na nedělních kroužcích Umění dedukce jsem již nasbíral mnoho zkušeností a dokáži brilantně pouze podle hovna v záchodě vydedukovat, že tady někdo zapomněl spláchnout a podle pubického ochlupení mezi zuby moji sousedky, že včera zase dělala blowjob bráchovi. Prostě stručně řečeno, ten seriál mi hodně dal a už se nemohu dočkat čtvrté série a těch nekonečných, bolestivých masturbací nad fejsem paní Hudsonové. (28.01.2014)

Televizní sociopati jsou i nadále v módě, což je dobrá zpráva pro nás reálné sociopaty. Některé pasáže jsou na mě až příliš utahané, a když na scéně není Sherlock, tak se vytrácí drive a mezi postavami to tolik nejiskří, ale oproti nesnesitelnému Sherlockovi z filmového plátna se i ve slabších chvílích stále jedná o velice kvalitní zábavu. 1. - 4. série: 80%. (09.07.2014)

Toto jednoducho nie je moja srdcovka. Sherlock je tu až príliš geniálny, miestami to pripomína vyložené sci-fi. Viaceré zvraty sú na prvý raz nepochopiteľné, dialógy sú až príliš rýchle, takže ich nemáte šancu postrehnúť. A nech si hovorí kto chce čo chce, Moriarty vôbec nie je diabolský a STRAŠNE ma nebavil. Lenže dvojka Cumberbatch/Freeman je proste skvelá, zbožňujem anglickú atmosféru, viaceré časti sú super a i vizuál je nenapodobiteľný - okrem krásnej anglickej pochmúrnej výpravy sa dočkáte množstva originálnych vychytávok (napr. texty SMS sa objavujú uprostred obrazu). Prvá séria nadpriemer, v druhej ma najviac bavil môj milovaný prípad psa baskervillského, tretia jemne upadla (na strane druhej mediálny magnát bol podľa mňa hrozivejší zloduch, než "akýsi" Moriarty), "retro" Ohavná nevesta bola skôr len takým hračičkovským špeciálom, ale i najslabší diel si držal vcelku vysokú úroveň. Na mňa paradoxne najviac zapôsobila štvrtá séria, ktorá bola prekvapivo osobná a Sherlock sa v nej konečne prestal správať ako arogantný šmejd a stal sa (relatívne) normálnym človekom. Presne TAKÝTO prerod tá postava potrebovala. (15.02.2017)