Čaroděj ze země Oz

Film byl časopisem ”Premiere” označen za jeden z ”dvaceti nejpřeceňovanějších filmů všech dob”. Naprostý souhlas. Tohle jsem bral jako nějakou parodii na kvalitní film, jenže tohle bylo myšleno vážně a dokonce se Čaroděj objevuje v žebříčcích nejlepších filmů všech dob. No třeba někdy za deset let kdy si nejdříve tohle utrpení pustím pochopím jeho kouzlo a sílu. (09.10.2011)

Jestli mají být Američané na nějakou pohádku právem hrdi, byl by to nejspíš Čaroděj ze země Oz. Díky kolorované verzi bychom ani zdaleka neřekli, že byl film natočen v roce 1939. Moc se mi líbila Judy Garland, ale co mě nadchlo byly masky a výprava. K tomu nádherné písničky a taky masové scény, se kterými měl Flemming zkušenosti, vždyť ze stejného roku pochází Sever proti jihu. Neříkám, že by byla lepší než ty naše, ale takovouhle pohádku nemáme. (11.05.2009)

Muzikálovou adaptaci pohádky amerického spisovatele L. Franka Bauma lze v mnoha ohledech srovnat s českou "Pyšnou princeznou" (1952). Oba snímky ve své zemi platí za nehynoucí klasiku, přičemž jejich chytlavé dialogy a písně přešly z filmového plátna do každodenního života. Zároveň však kvality filmů kalí obsažené ideologické významy a fakt, že většina chvály pochází především z nostalgického uctívání snímků a nezakládá se na reálných kvalitách. O mnohé prvky očesaný příběh Dorotky zde slouží jako pouhá kostra pro rozverná muzikálová čísla a scénky založené na komickém pitvoření. Hlavní odlišnost však spočívá v tom, že zatímco v knize Dorotka dobrodružství v zemi Oz reálně prožívá, v klasickém filmu představují pouhý sen. Tento posun souvisí s obludně konzervativní ideologií filmu, která s americkým úsměvem divákům vštěpuje buranský postoj vůči všemu, co leží za hranicí jejich zápraží. (16.10.2010)

Když uslyšíte o Čaroději ze země Oz, tak už uvidíte nejdříve přicházet pověst a až za několik hodin se dokulhá film. Ze všech směrů jsem o tomto snímku začal slýchávat, což pro mě byl jasný signál k tomu, abych tento kult uviděl i já. Musím se přiznat, že jsem byl většinu stopáže nadšený. Pokud se někdy rozhodnu vypustit své pulce do rybníku a obohatit tak lidstvo o dalšího mimořádného, úžasného, skvělého, krásného, inteligentního a vtipného člověka, tak to bude právě tento film, který vytvoří dítěti základy jeho myšlenkového systému. V této zdánlivě obyčejné pohádce je totiž téměř vše, co by mohlo být pro dítě takovou nutnou prerekvizitou pro vstup do úspěšného života. Tedy minimálně drtivou většinu stopáže to tam bylo. Neskutečně mě zklamal závěr, ve kterému byla partička přátel podvedena a obdařena bezcennými tretkami. Je klidně možné, že jsem nepochopil, co se básník pokoušel říct. Ano i toto se mi jednou až dvakrát za 10 let stává. Nicméně, přišlo mi to nesmírně laciné, povrchní a ubohé zakončení pohádky, která do té doby měla pořádnou hloubku. I přes tento omyl se ovšem jedná o skutečně mimořádnou pohádku, na které se absolutně nepodepsal pověstný zub času. Ani se mi nechce věřit roku vzniku filmu. Těžce nadčasové dílo, které je mnohými právem vynášeno do nebes. A v pozadí všeho nás doprovází jedna z nejnádhernějších písní. (25.03.2018)

Jsou filmy, které nikdy nezestárnou ale tuto Flemingovu klasiku ohlodal zub času až na kost. V mých očích se jedná o nepříliš povedenou pohádku s otravnou hlavní hrdinkou a pitvořícími se dospělími v podivných kostýmech, nepovedenými muzikálovými čísly a papundeklovou výpravou. Tenhle film je jako skvělý jídlo, který necháte skazit. Poté ho buď nesníte nebo jo a bude vám hrozně blbě. (07.08.2009)