Kůže, kterou nosím

Pedro Almodóvar rozhodne nie je autor, ktorý by sa zameriaval na horory, hoci jeho príbehy z života obyčajných ľudí sú pomerne často silno desivé. Niekedy sa nám dejú veci, o ktorých by sme radšej ani nevedeli, nie to ešte aby sme ich potom prežívali. "Koža, ktorú nosím" rozhodne nie je klasickým Almodóvarovým snímkom, na druhú stranu do jeho filmografie zapadá. Je to skvelými hereckými výkonmi, ktoré sú miestami až trochu surreálne, čo je dané vyznením samotného príbehu. Toto je rozhodne niečo, čo vás nezanechá len tak v pokoji, ale budete o ňom premýšľať. Tento film si to rozhodne zaslúži, pretože sú tu scény, ktoré si odnesiete so sebou v hlave a len tak na ne ani zabudnúť nemôžete. (28.10.2019)

Šílená skládačka, s několika slibnými momenty a spoustou erotických scén. Režisér Almodóvar si zřejmě nemůže ujasnit svou sexuální orientaci a tak natočil tento zajímavý snímek, kde ze sebe chce vykřičet své úchylky a touhy. Třeba chce být ženou? Jak jinak si vysvětlit tento umělecký sci-fi paskvil? Pro mě průměr - má to styl, nápad, herci hrají dobře, ale zároveň je to nehorázná blbina plná do nebe volajících nelogičností. (25.11.2013)

Večer jsem odmítla zdánlivě neodmítnutelnou silvestrovskou nabídku zajet si v noci do centra Vídně, nakonec rámusu bylo dost i tady. Dala jsem přednost Davidovi a Toníkovi, i když v obráceném pořadí: Bordwella jsem obratem zase zavřela a Banderase jsem dala celého. Takže poslední film, který jsem viděla v roce 2011, není otřesná blamáž s otřesnou, sebe sama parodující Sarah Jessicou Parkerovou "Nechápu, jak to dokáže", ale elegantně natočený, almodovarovsky vtipný, morálně zvrhlý, studený španělský kýč. S hodnocením si nejsem jistá. A asi nejsem jediná, kdo se měl chuť po skončení filmu podívat na "Spoutej mě!", alespoň na tu krásnou scénu "budu ti dobrým mužem a dobrým otcem našich dětí". (01.01.2012)

Pedro Almodóvar je typický svým netradičním humorem. Někdo se tak u jeho nového filmu Kůže, kterou nosím jen popadal za břicho. Děsná sranda, přece, chlap v tygřím kostýmu znásilnil bezbrannou ženu. Já pořád pochopení pro jeho humor, který není ani černý, jako spíš z jiného vesmíru, nemám. Přesto na mě snímek výborně zapůsobil i jako drama o ztrátě identity a jednom úchylovi, co si hraje na boha. Každý si najde to svoje. (11.11.2011)

Jsem MtF, co má kůži a to pod ní stejné jako od jeslí a necítím žádnou urážku ze strany režiséra, ale tehdy se mi poprvé dveře od učebny španělštiny zdály jako tečka v dáli. Nedokážu ovšem upřít obecně režisérův um pracovat s mezilidskými vztahy a celkem tu zvláštní španělskou filmovou poetiku, temno a tajemno. Zajímavá kulturní akce na cestě filmovým (sub)životem. (26.05.2019)