La ciociara
La Paysanne aux pieds nus
Vrchárka
Two Women
Two Women
Two Women
Two Women
Režie:
Vittorio De SicaScénář:
Cesare ZavattiniKamera:
Gábor PogányHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Sophia Loren, Jean-Paul Belmondo, Eleonora Brown, Pupella Maggio, Raf Vallone, Vincenzo Musolino, Renato Salvatori, Carlo Ninchi, Emma Baron (více)Obsahy(2)
Mladá vdova Cesira (Sophia Lorenová) se rozhodne opustit i s dvanáctiletou dcerou Rosettou (Eleonora Brownová) bombardovaný Řím a ukrýt se v rodné vesnici v horách. Tady se připojí k vesničanům i uprchlíkům – vesměs obyčejným lidem, které válka nezbavila humoru a chuti do života, ale ani chamtivosti a pokrytectví. Z obyvatel vesnice se vyděluje intelektuál a idealista Michele (netypická role Jean-Paula Belmonda), který se s oběma ženami sblíží. Cesira jej přitahuje jako muže, ale duchovně založené Rosettě je útěchou a inspirací, učitelem, který jí ukazuje dosud nepoznané hodnoty. Temperamentní, hubatá Cesira se řídí selským rozumem a útrapami války prochází se vztyčenou hlavou. Má jen jedinou Achillovu patu: svou dceru. A ironií osudu v době naděje a osvobození zasadí válka Cesiře poslední ránu právě do tohoto nejcitlivějšího místa…
De Sica natočil Horalku podle stejnojmenného románu Alberta Moravii. Na rozdíl od naturalistické předlohy však De Sica projevuje větší empatii vůči obyčejným lidem a jejich jednoduché touze: přežít. Sophia Lorenová se své role zhostila s vášní a vehemencí a byla za ni celkem dvaadvacetkrát oceněna – mimo jiné se stala první herečkou, která dostala Oscara za roli mluvenou jinak než anglicky.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (140)
Strádanie a život civilistov talianskeho vidieka počas druhej svetovej vojny je v poriadku, no neodpustím si poznámku. Odvaha matky, putovať s dcérkou krajinou sexuálne vyhladnutých chlapov rôznych strán frontu sa mi zdala trúfalá. Hrdinka neobsedela v Ríme, kde mala mužskú záštitu a ani neskôr, kedy ju čertovský oheň hnal rýchlo z vidieka. V čase, keď oblasťou valili rôzne vojská. Dve osamelo putujúce ženy pôsobia vždy na vojakov ktorejkoľvek strany ako med na osy. Symbolická scéna v kostole (strata Božej opory) a následné scény piety, upriamujúcej na nezničiteľnú materinskú lásku neprebili pocit neuváženého konania vdovy. Navonok ukazovaná odvaha bola v jej prípade skôr náhlym emočným rozhodnutím, víťaziacim nad racionalitou, spočívajúcou v zabezpečení základného bezpečia. ()
Sice už tu tolik věcí nebije do očí skrze skutečnost, že se to celé odehrává za války. Nefalíruje tu tolik prvků ze současnosti výrobního roku - přeci jenom chudý venkov tolik nesvádí k exhibicím současnosti. Ale pořád je Horalka mnohem více sólem Sophie na libovolné téma než čímkoli jiným. Nestat se později Belmondo výraznou hereckou osobností, nebylo by možné vnímat vedle Sophie už vůbec nic. Natož myšlenky z předlohy Alberta Moravii. Ale samozřejmě mě fascinuje skutečnost, že i po 28 letech Sophia sehrála stejnou roli v remaku. Na rozdíl třeba od Giny, která se v nové verzi Římanky stala už o generaci starší postavou. ()
Již klasické dílo v hlavní roli s vynikající Sophií Loren v období konce druhé světové války v Itálii. Obsah netřeba komentovat. Spíše je zajímavá vedlejší role Michela, kterou ztvárnil Jean-Paul Belmondo, což je zvláštní role nejen pro tohoto výjimečného herce, ale také jako postava ve vlastním filmu. Opravdu zajímavé. ()
Tento film nestárne. Zásluhu na tom má silná předloha Alberta Moravii, lidská režie Vitorria De Siccy, ale hlavně přesvědčivý výkon Sophie Loren. Ta se role hubaté, ale citlivé italky a zároveň milující a obětavé matky zhostila s takovou vehemencí, že má divák možnost prožívat její příběh s ní. Netuším jestli ji role padla jako ulitá, či zda to s takovým životným nasazením zahrála, každopádně je její Horalka nezapomenutelná. Příběhu nechybí lidskost a jakási smutná ironie toho, že to nejhorší některé potkalo až v závěru války. De Sicca už ve Zlodějích kol ukázal své sociální cítění a jeho empative vůči obyčejným "malým" lidem je vdechnuta i do tohoto snímku a dělá ho tolik reálným. Ona klíčová závěrečná scéna je natočena bez jakýchkoliv skandálních záběrů a přesto působí tak brutálně, že se člověku otvírá kudla v kapse. ()
Je dobré vidieť pre zmenu druhú svetovú vojnu čisto očami civilistov (čiže nie vojakov na bojovom poli) a predovšetkým očami tých, ktorí trpeli najviac a to ženami a deťmi. Tí sa nemali ako brániť a navyše museli čeliť nielen hrozbe smrti, ale aj pre ženy a dievčatá ešte väčším ponížením. Na druhú stranu je film Horalka menej výpravný, ako som čakal a jeho dej nie je nijako zvlášť strhujúci a emocionálne silný aj napriek tomu, čo sa v ňom deje. Dilema medzi tromi a štyrmi hviezdami. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (12)
- Poprvé dostala italská herečka Oscara jako představitelka role v italském filmu. (Také Anna Magnani jej měla, ale jako protagonistka amerického filmu.) (wewerička)
- Tento film byl natočen podle slavného románu italského neorealismu, jehož autorem byl Alberto Moravia. (claudel)
- Říkalo se, že původně byla do role Cesiry obsazena Anna Magnaniová a když onemocněla, tak sama místo sebe doporučila Sophii Lorenovou. Režisérovi Vittoriovi De Sicovi pak sdělila, že jestli Lorenové (které v té době bylo 25 let) nebude vadit hrát matku dospívající dcery, pak by jí měla role sednout. (džanik)
Reklama