La ciociara
La Paysanne aux pieds nus
Vrchárka
Two Women
Two Women
Two Women
Two Women
Režie:
Vittorio De SicaScénář:
Cesare ZavattiniKamera:
Gábor PogányHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Sophia Loren, Jean-Paul Belmondo, Eleonora Brown, Pupella Maggio, Raf Vallone, Vincenzo Musolino, Renato Salvatori, Carlo Ninchi, Emma Baron (více)Obsahy(2)
Mladá vdova Cesira (Sophia Lorenová) se rozhodne opustit i s dvanáctiletou dcerou Rosettou (Eleonora Brownová) bombardovaný Řím a ukrýt se v rodné vesnici v horách. Tady se připojí k vesničanům i uprchlíkům – vesměs obyčejným lidem, které válka nezbavila humoru a chuti do života, ale ani chamtivosti a pokrytectví. Z obyvatel vesnice se vyděluje intelektuál a idealista Michele (netypická role Jean-Paula Belmonda), který se s oběma ženami sblíží. Cesira jej přitahuje jako muže, ale duchovně založené Rosettě je útěchou a inspirací, učitelem, který jí ukazuje dosud nepoznané hodnoty. Temperamentní, hubatá Cesira se řídí selským rozumem a útrapami války prochází se vztyčenou hlavou. Má jen jedinou Achillovu patu: svou dceru. A ironií osudu v době naděje a osvobození zasadí válka Cesiře poslední ránu právě do tohoto nejcitlivějšího místa…
De Sica natočil Horalku podle stejnojmenného románu Alberta Moravii. Na rozdíl od naturalistické předlohy však De Sica projevuje větší empatii vůči obyčejným lidem a jejich jednoduché touze: přežít. Sophia Lorenová se své role zhostila s vášní a vehemencí a byla za ni celkem dvaadvacetkrát oceněna – mimo jiné se stala první herečkou, která dostala Oscara za roli mluvenou jinak než anglicky.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (139)
Sophia Lorenová dostala úžasnou hereckou příležitost a beze zbytku ji využila, celý film si ukradla pro sebe, vedle ní nejde vnímat nikoho, ani mladého Jeana-Paula Belmonda.. Její milující matka i zoufalá žena je lehce uvěřitelná a dokonale odzbrojující.. Viděla jsem tento snímek dnes večer podruhé a obávám se, že už se k němu nevrátím, to válečné běsnění a fatální následky jsou zdrcující.. ()
Docela silný filmový zážitek se skvělou Sophií Loren a výrazným Belmondem... Sophia je nejenom výjimečně krásná žena, ale i skvělá herečka, takže vás film rozhodně nudit nebude i když vás příběh zrovna nechytne... Mě se film líbil opravdu hodně, teda až na scénu v kostele, která se mnou hodně pohnula... :( ()
Konečně snímek, který nelíčí pouze utrpení vojáků ve válce (které bylo bez sebemenších pochyb strašné), ale vystihuje každodenní problémy hlavně starých lidí, žen a dětí, kteří zůstali doma na pospas bombardování, okupaci, nedostatku jídla a zkrátka všem zvěrstvům, které byly za války na denním pořádku. Cesta vdovy Cesiry v podání geniální Sophie Lorenové a její dcery Rosetty je líčena opravdu naturalisticky, jak už napovída naturalisticko-existenciální předloha od Moravia. Některým divákům se děj může zdát místy nudný nebo zdlouhavý, ale náročnější divák tento snímek jistě ocení. Já ho ocenila 5* :) ()
Žena a válka. Soupeření, které může být pojato mnoha způsoby. Tady je však podrobeno typicky italskému náhledu a krásná Sophia ze všech těch těžkých a tragických zkoušek vychází jako - zřejmě jediná - vítězka. Výtečné, stále svěží dílo, které tak dobře reprezentuje italský temperament, "stálost" a chuť do života. Belmondův Michele jako by sem spadl z jiné planety. ()
Horalku jsem viděl ve stejný den jako Nesnesitelnou lehkost bytí a tím se mi nabídlo úžasné srovnání, když je natočen slavný italský román Italy a slavný český román Američany. Suverénně vítězí Itálie. Četl jsem předlohu od Moravii a mohu s čistým svědomím prohlásit, že se jedná o věrohodné a přesné filmové zpracování, byť v poměrně zhuštěné formě, jenže jinak to u filmu ani nejde a navíc Moravia si ve své knize značně hraje s popisy. Sophia Loren sice hodně křičí, ale bodrou prodavačku, prostou ženu, která bojuje jako lvice a chrání svoji dceru zahrála přesvědčivě. U Belmonda je věčná škoda, že z umělecky ambiciozních a kvalitních snímků "utekl" k Muži z Ria apod. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (12)
- Jean-Paul Belmondo (Michele Di Libero) vzpomínal, že "natáčení Horalky mi umožnilo stýkat se s velkým Vittoriem De Sicou. Nejvíc na mne působila sebedůvěra commendatora. Netajil se s polygamií a jeden víkend nám představil svou rodinu oficiální a druhý víkend neoficiální. Byl schopen usnout během rozhodujících záběrů vyznání lásky a probudit se po třiceti minutách, během nichž se nikdo neodvážil pohnout ani malíčkem, a říct: 'Stačí! Perfetto!'" (NIRO)
- Říkalo se, že původně byla do role Cesiry obsazena Anna Magnaniová a když onemocněla, tak sama místo sebe doporučila Sophii Lorenovou. Režisérovi Vittoriovi De Sicovi pak sdělila, že jestli Lorenové (které v té době bylo 25 let) nebude vadit hrát matku dospívající dcery, pak by jí měla role sednout. (džanik)
- Poprvé dostala italská herečka Oscara jako představitelka role v italském filmu. (Také Anna Magnani jej měla, ale jako protagonistka amerického filmu.) (wewerička)
Reklama