Nevědomí

Dvouhodinová reklama na O2, kde místo Röyksopp burácí M83. Zajímalo by mě, jestli Joseph Kosinski používá taky kondomy od Applu (i když možná raději ne!). Oblivion vládne po designové a hudební stránce, ale jakmile dojde na něco tak nepodstatného jako je příběh, tak tam selhává snad úplně ve všem! Slepenec všeho možného, který v podstatě nedává smysl s jednoduchým poselstvím - nikdy se na nic neptej a jen slepě následuj rozkazy své milované korporace, ona tě za to překvapivě odmění. (19.04.2013)

je-li film až s odstupem času vyhlášen coby "klasický", jako se tak označují kupříkladu Sunset Blvd. nebo Psycho, nejde o nic než čirou chválu a vyjádření úcty dílům, která zůstávají přístupná a atraktivní i pro několik následujících generací diváků. pokud se slovem "klasický" pojmenuje film úplně nový, dostává ten termín paradoxně negativní konotace. Nevědomí je snímkem klasickým právě v tom špatném smyslu, kdy bez významných stop po invenci čerpá výlučně z osvědčených postupů hollywoodského vyprávění a koncepce syžetu do té míry, že byl překonaný dávno před svým vznikem. bez ozvláštnění a variací struktury jako takové, namísto pouhých kosmetických detailů v oblasti stylu, bohužel film selhává i v těch ohledech, ve kterých by důsledné dodržení hollywoodského "návodu k použití" mělo za dobré výsledky obvykle ručit. Nevědomí je až příliš předvídatelné a nedovede proto vzbuzovat napětí ani překvapovat, přestože na principu postupného odhalování řady tuhých vrstev mystérií je film vybudovaný. ironicky, snímek se mi jevil nejzajímavější v první cca třetině, kdy se diváci terpve pozvolna seznamují s fantastickým světem post-apokalyptické budoucnosti a s pravidly, která v něm fungují a která musejí respektovat hrdinové. jakmile se pravidla dle očekávání začnou "proměňovat", není těžké domyslet téměř každé rádoby šokující odhalení s ostudně velkým předstihem. odstraníte-li v těchto okamžicích emoci, zůstane jen sentimentální patos, nezvučné hlášky a nepřesvědčivé herectví. především Olga Kurylenko svým (ne)herectvím škodí už tak mizerné věrohodnosti celé řady scén. naopak subtilní projev Andreji Riseborough si troufám nazvat tím jediným životným prvkem filmu. na Kurylenko je sice krásný pohled a nejspíš pouze proto byla do filmu obsazena, ale působí jako mrkací panenka; ornament pro povrchní a účelový film, který nesvedl zužitkovat ani tolikrát kreativněji využitý model mýtického vyprávění a prototypického, prozřetelností samou vyvoleného hrdiny. vylíčím-li ústřední zápletku slovy: padlý hrdina zázrakem lásky opět povstane proti útlaku a jakožto nový sionistický spasitel zachrání svět před anonymním hrozbou z vesmíru, pak nepopisuji pouze základní kostru příběhu, ale víceméně v úplnosti vystihuji vše, co film může po tématické stránce divákovi dát: bídná klišé, za kterými není ani stopa po jakkékoliv oduševnělosti. (15.05.2013)

No kdybych nemel nakoukanou hromadu sci-fi filmu, asi budu unesenej. Vizualne nadherny, trikove bezchybny v podstate epicky sci-fi, ktery si ale vystaci s pribehem jednotlivce. Jenze me se proste za kazdou druhou scenou vybavil nejakej jinej film, at uz Ja, legenda, Matrix nebo Den Nezavislosti. Proste scenaristicky naprosta vykradacka. Co se tyce zvratu, je fajn, ze tu neni jen jedna zaverecna vse menici pointa, ale postupne se odhalujou dalsi a dalsi detaily. Sice tu vice, tu mene smysluplny, ale na to srat, hlavne ze nejsou predem zas nejak moc predvidatelny. Cruise to taky zvladnul dobre, sice hraje svuj klasickej standard, ale v pohode. Takze celkove vlastne i docela spokojenost, ty dve hodinky jsem byl napnutej a slusne se bavil i pres tu neoriginalitu musim dat slusny 4*. (04.08.2013)

Jak začít a přitom nevyzradit příliš. Nevědomí má moc sympatický základ. Dobrou polovinu filmu jsem si lebedil nad tím, že někdo konečně ustoupil od snahy metat na diváky tunu líbivých efektů a natočil velkolepou sci-fi, která primárně sází na příběh jednotlivce. Coby milovník Fallouta jsem si navíc téměř fetišisticky užíval celou dobu výpravou, kterou potrhly dokonalé kamerové nálety. V ideálním světě bych teď skončil, dal filmu plný počet a odešel do pustiny najít svůj vlastní osud. Jenže ten scénář. Že plete páté přes deváté a vykrádá asi deset jiných filmů, to je jedna věc. Hlavní problém je, že se to nepovedlo slepit v kompaktní celek. Příběh je lepší nepitvat, každý překvapivý zvrat je lehce odhadnutelný deset minut dopředu a když to skončí, tak si člověk hořce uvědomí, že se vlastně ani moc ve filmu nestalo. Cruise potvrzuje pověst jednoho z největších dříčů Hollywoodu, přesto jsem mu roli chvílemi nevěřil. I přes výtky převládá dobrý pocit z poctivé, i když v rámci scénáře hrubě nedotažené žánrovky. 70% (zaokrouhlenou nahoru za výborný soundtrack). (15.04.2013)

Je pro film důležitější odvyprávění příběhu nebo vizualizace příběhu? Důležité je bezesporu oboje a objektivní odpověď neexistuje, přesto se v současné laické diskuzi filmových fanoušků častěji akcentuje představa, že výjimečně odvyprávěný děj = promyšlené umění, perfektní vizuál = pouhopouhá drahá komerce. Ono to tak často je, ale zevšeobecňovat takovouto poučku absolutně nelze. Oblivion je filmem s výjimečně povedeným vizuálem. Čímž nepopisuji, že "vypadá draze", nýbrž hodnotím estetiku jednotlivých obrazů či scén. Bazénová scéna Oblivionu bude jedním z highlighů roku. Do jisté míry je Oblivion podobný případ jako Prometheus - v jednotlivostech příběhu se ten, koho to "baví", může přízemně nimrat do aleluja, ale prameny celkového estetického zážitku leží jinde, prameny zážitku intelektuální zrovna tak. Oblivion je chytrým sci-fi (ve skutečnosti tu takhle čisté scifi dlouho nebylo, clarkovci musí mít radost!), které ve svém vyšším plánu obsahuje i dostatek podnětů k zamyšlení - dobrá to stránka všech opravdových sci-fi, zdravím Star Wars ... :-D PS: Chci, aby Kosinski natočil Setkání s Rámou !!! (21.04.2013)