Medvídek Pú

Začalo to nevinně. Snem vidět Púa na velkém plátně. Nevěřila jsem, že se najde další šílenec, který by na to se mnou šel. O to bylo větší překvapení, když jsme stáli u pokladen nejmenovaného multiplexu a hlásili: „4x na Medvídka Pú“. A nebylo to překvapení jen pro mě, ale i pro personál. Ráda jsem ale příčinnou smíchu jiných lidí, takže kromě slečen na pokladně se nám zasmál i trhač lístků :o) Usedli jsme do křesel a já se cítila jako ta malá culíkatá holka s lízátkem v ruce. Škoda, že mě a mou společnost tak neviděla maminka, která byla očividně zděšená, když vstupovala se svou dcerkou do sálu. Brzy ale zjistila, že ta hlasitě smějící se dívka je do partičky ze Stokorcového lesa zamilovaná více, než její opravdu culíkatá dcerka :o) To co dále následovalo už jistě nemusím popisovat, jen zdůrazním, že během celého filmu mi z očí zářili srdíčka a můj hlasitý smích, který bavil celé obecenstvo, mluví za vše. Nový Medvídek Pú sebou nese překrásný příběh s dokonalou animací, dospělými vtipy a dětským poselstvím. Dokonalé!! - "A ta kniha nás má dostat z té díry jak, prasátko? Zdá se ti dostatečné dlouhá?" - "Když nám ji Sova četl, bylo to to nejdelší, co jsem slyšel ." (15.05.2011)

Ano, jsem na to starý a ano moc jsem si to užíval. Je to krásný film a jeho síla vězí v příběhu. Baví vás a nutí koukat co bude dál. A ano, dabing se mi u toho moc líbil. Hodil se, nerušil a byl jsem za něj rád. A to se málokdy stává. Zkrátka na tomto filmu člověk vidí, že i "2D" má šanci v "3D" světě. Nejde o formát, jde o příběh. A o Íjáčka. (29.05.2011)

Ve Stokorcovém lese, ať prší nebo leje, gay zvířátka točí své rozmilé freje. Kryštůfek Robin musí mít v hlavě zajímavý maglajz. Podle mě chodí doma v lodičkách a sám sobě píše rtěnkou vzkazy na zrcadlo. Ale ty zmeškaný potraty to evidentně baví a je od nich alespoň klid, to je hvězdami k nezaplacení. Prachsprostě tu nyní odkazuji na svůj deníček, kam hodlám umístit paralelu mezi postavami z chlapečkovy choré mysli a uživateli volné... (05.05.2012)

No toto. Pamatoval jsem kra´tasy Medvídka Pů jako uhlazené blábolivé verze výtečné Milneho knihy (četli jste Milneho životopis? Podivný chlapík) a taky jsem dětem četl práve jen tu. Tenhle film je ale vyloženě snesitelný, Ijáček je dokonce tak depresivní jak jen v animáči může být. Tygr sice mohl skákat méně a Jirákův dabing bych oželel, ale Prasátko je vyloženě skvělé, esence příběhu vychází z knihy, používá dokonce knižní dialogy a vtipných situací je dostatek (Prasátko dostává ostatní z pasti, P přemýšlí o medu). Jenom, Brzopije, hm, jsem prostě zvyklý na skvrnitého nebo býložravého Hnetubuda. Za pět to není, protože postavy jsou oproti knize přece jen příliš zjednodušené. "Ijáčku, zažil jsi někdy den, kdy se ti nic nedařilo? Jo, skoro každý." (19.11.2011)

Toto by mali hodnotiť asi skôr deti a nie my. Lebo ak to hodnotíme my dospelí tak nám tento príbeh moc logicky nepripadá a dokonca sa mi zdá, že rozvíjanie logického myslenia naších detí pri tomto filme padne na bod mrazu. Ale ako zábava pre najmenších to možno ujde ak to neberieme vážne. VIDENÉ 1x (18.11.2011)