Máme rádi velryby

Přiznávám, za normálních okolností bych šel do tří hvězd, ale mnoho místních reakcí se mi zdálo být až přehnaně negativních, takže maličko nadhodnocuji. Dobře, je to (až na jeden nečekaný zvrat) předvídatelné a jde svým způsobem o strašný kýč, ale možná i díky faktu, že líčí příběh inspirovaný skutečnou událostí, na mě film zafungoval - a pozor, to jsem vůči ždímačkám emocí často hodně kritický. Stopáž svižně odsýpala, animace velryb, pravda, nebyla očím lahodící, ale nešlo o překážku, která by zážitek degradovala, hudba pěkná, herci v pohodě a ani ten scénář nebyl úplně debilní - citelný mírný nadhled. Filmařsky solidní, příjemná jednohubka, kterou nic nezkazíte, ani pokud máme averzi vůči Greenpeace. Film je, mimochodem, ve výsledku mnohem lepší, než jak jej prezentují upoutávky. 70% (09.07.2012)

Není to špatný film, jen je škoda, že se režisér pořád nemůže rozhodnout, jestli to bude s nadhledem udělaný film o tom, jak média manipulují s veřejným míněním, nebo sentimentální doják ve stylu Zachraňte Willyho. Nakonec tedy film zůstává někde na půli cesty. Naprosto otřesné jsou bohužel trikové sekvence, opravdu nevěřím, že je dělal nějaký profesionál. Takhle do očí bijící triky snad nebyly ve filmech ani před 20 lety! (05.04.2012)

„V Arktíde nie je nič brnkačka, preto dávate 2000 dolárov ľuďom, čo nedokončili strednú, aby tam pracovali.“ ___ Táto krásna zoologická dráma, akých sa v prírode denne bez účasti človeka odohrávajú miliardy, veľmi názorne predvádza, že stačí spraviť mediálny humbuk a ľudia sú schopní zaktivizovať sa k čomukoľvek. Pritom situácia v začiatku bola bezproblémová – Inuiti podľa svojho práva by sa o uviaznuté veľryby raz-dva (a s úctou) postarali a všetky tie vynaložené obrie prostriedky sa mohli ďaleko efektívnejšie použiť na čokoľvek iné. Takže ten pekný „humánny“ príbeh je v druhom pláne skôr absurditou výstižne vyjadrujúcou pomýlený vzťah širokej verejnosti k prírode (podobný tomu ako sú ľudia celí diví do záchrany pánd, lebo sú roztomilé, ale stovky iných, rovnako ohrozených druhov sú im ukradnuté, lebo nie sú „pekné“). Sledujeme plytvanie, ktoré by bolo ospravedlniteľné jedine tým, že sa ľudia tak „humánne“ a nesebecky správajú bežne (čo sa nedeje) alebo že by sa jednalo o zvlášť ohrozený druh (čo sa nejedná). ___ VEĽKÝ ZÁZRAK teda najviac vypovedá o vplyve médií a tom, ako veľmi nám pôsobia na život. Aj vzťah k prírode je utváraný skrze ne. Medialita našej doby je tu parádne tematizovaná po celý čas, ale nenápadne stupňuje obrátky množstva pohľadov v tej nafúknutej bubline až do konca, kedy dôjde k debate o pomoci sovietskeho ľadoborca – a vtedy už divák na nejaké zaseknuté veľryby takmer zabudol. Sú len zámienkou, na ktorej sú výstižne vyjadrené názory a postoje všetkých účastníkov od Eskimákov, cez ropných magnátov a spravodajcov naháňajúcich sledovanosť, až po prezidenta USA, ktorí všetci sledujú vlastný prospech a rozruch okolo veľrýb v ťažkostiach je pre väčšinu z nich dobrou príležitosťou k vylepšeniu svojho obrazu na verejnosti. Pre priemerného diváka je to pritom príbeh o tom, ako sa prebudila ľudskosť a prekonala všetky prekážky - a aj priemerný divák má pravdu. Mňa by pritom ďaleko viac zaujímala situácia, keby sa záchrana nepodarila (s cynickým záverom, ako zachránené veľryby vzápätí ulovili japonskí veľrybári) a ututlávanie rozbúrených vášní... ___ Každopádne, táto zabudnutá epizóda mediálnych dejín zo záveru studenej vojny je dôkazom, že svet je plný dobrých príbehov a tento film jeden z nich oživuje, pričom privádza na scénu celú plejádu zaujímavých postáv reprezentujúcich rozličné prostredia a profesie od horkokrvnej aktivistky Greenpeace „...a ja tým plačúcim deťom poviem, že tie veľryby zabil Ronald Reagan“, cez dvoch odvážnych podnikavcov so svojim podomácky zostrojeným vynálezom, až po pilota národnej gardy „Keby aj volal prezident, mám dôležitejšie veci na práci!“. Na záver len povzdychnutie nad tým, čo všetko by ľudstvo dokázalo, keby nebolo malicherných „ľudských“ záujmov (a otázka či sú životy troch veľrybovcov sivých malichernosť)... (23.08.2016)

Ekologická agitka na podporu Greenpeace a záchrany velryb, natočená však zručně a nenudně. Navíc s Drew Barrymore, pokud jste jejími příznivci. Jak se dozvíme z úvodních titulků, jde o film podle skutečné události. Skutečně jde o záchranu tří ploutváků obrovských, kteří uvízli při cestě na tradiční stanoviště v ledu a my budeme sledovat, jak k tomu došlo a co bylo nutné podniknout na jejich pokusy o záchranu a zda a jak se povedla. Ve druhém plánu si zaslzíme nad tím, jak ten svět - i když často spíše ze zištných důvodů - dokáže držet při sobě, až se nakonec v roce 1988 spojí sovětská a americká posádka na jednom ledoborci! Jenže on je tu ještě třetí plán - velmi jemná ironie k dnešnímu stavu světa. Oni totiž nejen naftoví magnáti, ale ani členové GBreenpeace nejsou vykresleni až tak růžově, a což teprve Inuité, kteří vědí, odkud čerpat peníze, jak zvedat ceny a jak bílé dobyvatele oškubat. Jsou zde i pohotová a přesná popíchnutí směrem k televizním zpravodajům, naprosto skvěle je vystiženo, jak manželky dokáží přimět své muže, aby udělali, co nechtějí, a to jen tím, že jim nakukají, že šlo o jejich nápad. Podobných detailů je ve filmu o hodně víc, včetně pečlivě vyprofilovaných postav, takže nezbývá než konstatovat, že scénář psal profík, talent, který umně balancuje na hraně kapesníčkového filmu a ne až tak přímočaré satiry. Překvapivě se zdá, že onen nadhled jediný, kdo přesně nepochopil, vlastně jediná, je Drew Barrymore, která svou roli poněkud přehání. Ale ostatní herecké výkony jsou velice jisté, s přehledem. Poměrně solidní snímek, kde se při soustředění na jeho třetí plán dá i dobře bavit. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/mame-radi-velryby.html (02.07.2012)

V októbri 1988 tri veľrybovce sivé pri Point Barrow na Aljaške uväznil od otvoreného oceánu 8 kilometrový ľadovec. Následné záchranné akcie, vďaka miestnemu filmárovi a aktivistke Greenpeace Cindy Lowry (vo filme pomenovaná ako Rachel Kramer), nabrali medzinárodnú mediálnu pozornosť. Vidíme politikov, guvernéra Aljašky a riaditeľa ropnej spoločnosti, ako kvôli popularite prevliekli kabáty a naoko z nich boli environmentalisti, a tiež miestne kmene inupiatov, ktoré sa na záchrane podieľali. Zaujímavosť: V súčasnosti je celosvetovo zabitých asi 7400 ročne, čo je, vďaka aktivitám ochranárov, takmer 10krát menej ako v minulosti, predsa však veľké percento z tohto čísla tvorí ilegálny lov. (15.06.2012)