Nevinnost

Jsem neskonale rád, že se Hřebejk s Jarchovským momentálně zaobírají vážnými látkami a ne bezzubými komediemi pro masy (burany), jak tomu bylo do doby před natočením KAWASAKIHO RŮŽE. Jejich aktuální počin trpí jistou vykonstruovaností (hlavně v závěru), podivnostmi v logice (zatčení a uvalení do vazby na základě nicneřikajícího deníku, mailů a nepodložených výpovědí, no kde to jsme - jestli to takhle v reálu doopravdy chodí, tak potěš) a nepříliš obratně napsanou a podanou (přesněji řečeno: zbytečně dlouhou a strašlivě doslovnou) vysvětlovací scénou v posledním dějství. Z Jarchovského velice ambiciózního scénáře je cítit velká snaha o komplexnost a snad i o jakousi osudovost, postavy a vztahy mezi nimi působí poměrně přesvědčivě, přestože si Jarchovský zkouší hrát na českého Shyamalana a vystavovat nicnetušící diváky překvapivým zvratům, které jinak poměrně tradičně vedený příběh o obvinění ze zneužívání nezletilé dívky neobvykle zkomplikují a pokoušejí se mu tak dát nový rozměr (proto doporučuju o ději před zhlédnutím zjišťovat co nejméně). I tentokrát naštěstí Hřebejk svým umem táhne film kupředu i přes jeho občas hodně zjevné dějové nedostatky (zápletka i s jejím vyústěním má až překvapivý potenciál, ale některé její hrany by potřebovaly ještě značně obrousit). Ovšem jsou zde také pasáže (zejména dialogové), při nichž jsem naprosto přestal vnímat okolní svět a vychutnával si naplno v podstatě dokonalou filmařinu. Když má Hřebejk k dispozici slušně napsanou emočně zabarvenou konverzaci a schopné herce, je to slast bez kompromisů (i když na plátně zrovna nic nevybuchuje, nikdo z ničeho nestřílí nebo neskáče atd.). 70 % (01.02.2011)

Asi takhle: Dobře to vypadá, ale dobré to není. Hřebejk točit určitě dokáže, umí si vybírat herce, hudbu, při práci používá nápadité úhly kamery a i obyčejný rozhovor díky nim vypadá zajímavě... Jenomže scénář, který tentokrát spáchal Jarchovský, je děsný. Viděl jsem vlastně dva (až tři) filmy propojené oslím můstkem, který mi měl zřejmě vyrazit dech a donutit mě říct "No, to je teda fakt něco", jenže k tomu nedošlo. Poslední třetinu Nevinnosti jsem beze srandy trpěl. Škoda Ondřeje Vetchého, který tu prakticky neměl co hrát a pořád byl jen Ondřejem Vetchým, škoda Luďka Munzara, který byl naprosto zbytečný, škoda Anny Geislerové, která si taky jen zopakovala několik postav ze své herecké minulosti. Dvě a půl hvězdy, které dávám čistě za Hřebejkovu práci, zaokrouhluji nahoru snad jen za Zitu Morávkovou. Ale je to s odřenýma ušima. (13.01.2011)

Když jsem u Kawasakiho růže pochválila ten vnitřní žánrový přeskok, nemyslela jsem to tak, aby to Hřebejk s Jarchovským teď už používali furt za každou cenu. V předchozím filmu luďkovský zlom zafungoval a vypadalo to, že tvůrci vědí, co se od nich čeká a jak s tímto očekáváním konstruktivně pracovat. Podle Nevinnosti to ale vypadá, že nevědí nic. S první částí filmu, která je jako taková slušnější epizoda z Komisaře Rexe s dobrými herci, jsem byla celkem spokojená. To, co na ni (ne)navazuje, je ale neuvěřitelně nedomyšlený a nepřesvědčivý děs, který veškeré pozitivní dojmy zrušil. (27.07.2011)

Ze zacatku to vypada jako zamysleni nad diskriminaci muzu u podobnych procesu, kdy existuje neco jako "presumpce viny". Pomalu prejdete do zamyslenim nad tim, ze "a kdyby se to zavedlo jako v Americe, tenhle nevinnej chudak bude na nejakym blacklistu uchylu, i kdyz nic neudelal". A nakonec to sklouzne k pseudo-psychologickemu dramatu o jednom komplexu. Jinak receno - slo by to i lip. (07.01.2011)

Velmi zmatená snaha o nápravu sebe sama. Tohle Hřebejkovi bohužel nevyšlo, hlavně kvůli poslední půlhodině. A platí, že závěr je nejdůležitější část každého snímku - čas na vyložení karet. A tyhle jsou opravdu prázdné. Dobře natočené a plné potenciálu. Tím větší škoda. 2/3 hvězdy, ještě popřemýšlím. (07.01.2011)